Strážce duší
Deborah Hewitt
Strážce duší série
1. díl
Alice Wyndhamová celý život vídala podivné ptáky, pro všechny ostatní neviditelné… pak se ovšem od záhadného Crowleyho dozví, že je „aviaristka“ a jako taková vidí lelky, magické ptáky strážící lidské duše. Když Alicina nejlepší kamarádka Jenny upadne po tragické nehodě do kómatu, Alice stane před úkolem, který nikdo jiný nezvládne – musí najít a zachránit Jennyina lelka. S Crowleyho pomocí se Alice vydává do Havranova, skrytého alternativního Londýna, jehož obyvatelé mají nejrůznější kouzelné schopnosti, aby tam zdokonalila svůj neobyčejný talent. Novou aviaristku však touží zničit skupina odhodlaná vyhladit z povrchu zemského všechny, kteří vládnou magií. Alice musí riskovat vše, aby svou nejlepší kamarádku zachránila – a aby odhalila pravdu o sobě samé. Debutový román Deborah Hewittové je strhující městskou fantasy o nám neznámém Londýně, kouzelném světě skrytém za dobře známým uspěchaným moderním městem.... celý text
Literatura světová Pro ženy Fantasy
Vydáno: 2020 , ArgoOriginální název:
The Nightjar, 2019
více info...
Přidat komentář
Tak za mě to bylo příliš překombinované a některé názvy zbytečně složité. Nápad to určitě nebyl špatný, ale jsou i lepší fantasy knihy...
Nadějný začátek a slabší děj ke konci. Je to škoda, obálka knížky je krásná, téma nadějné, ale začíst se mi bohužel vůbec nešlo:(
Fantasy se zajímavým námětem, vidět u lidí jejich strážce duší, tzv. Lelky.
Bohužel mi už nepřišlo moc dobré zpracování. Magie tohoto světa, kdy se cestuje mezi Alternativní světy, připomínala Sirotčinec slečny Peregrinové, možná i tím, že jsem to četla celkem po sobě.
Hlavní hrdinka Alice dost otravná a střídala svoje názory a strany, podle nálady a na to, že přišla do nového světa, věděla vše nejlíp. Zajímavější mi přišel Crowley, jeho život, který se postupem knihy odhaluje a svým chováním ,, záhadného".
Magie celkem nevysvětlena a tím pro mě nedotažená, možná za to může i málo prostoru, který mu autorka věnovala.
Konec byl celkem otevřený a nalákal na čtení pokračování, tak snad někdy bude, ale i kdyby nebyl svět se mi kvůli tomu nezhroutí. :)
Dobře napsané, čtivé, ale větší trubku, než je hlavní hrdinka těžko pohledat. Co může to pokazí, žádný plán nedovede do konce. Ještě, že tam je Crowley, který ji vždycky zachraňuje. Tento děj, lépe řečeno, neschopnost hlavní hrdinky, ve mě vzbouzel velmi negativní emoce, proto bych si knihu již nepřečetl. Jednou a dost. Howgh.
Strážce duší je příjemné čtení. Příběh mě zaujal hlavně na začátku, celkový nápad s lelky, procházení světy i nedokonalí hrdinové. Má to své kouzlo.
Ve druhé polovině se to začíná zamotávat a rozuzlení je na mě takové překombinované. Závěr je trochu uspěchaný a chaotický.
Chtěla bych ale ocenit, že příběh není předvídatelný. I když jsem si myslela, že něco vím, nakonec se ukázalo, že je to jinak. A to je skvělé.
Pevně doufám, že se dočkáme překladu také druhého dílu.
Takže takto:
Zo začiatku mi prišiel dej dosť chaotický a knižku som takmer odložila. Čo by bola chyba.
Postupne autorka ako keby získala istotu a príbeh sa veľmi pekne rozvinul. Áno, jedná sa o jej prvotinu, je to poznať, potrebovalo by to trošku učesať a vyladiť.
Ale klady prevyšujú. Moc sa mi páčila myšlienka vtákov ako strážcov duše. Ich popisy patrili medzi to najlepšie, čo knižka ponúka.
A tiež ma autorka prekvapila vo vývoji jednotlivých postáv - v polke knihy som si bola istá, kam sa to bude uberať, kto má aké tajomstvá, ale úplne som sa sekla...
Na záver, pre pobavenie, hneď na začiatku som si dala do vyhľadávača preklad slova lelek do slovenčiny. Čo to je za vtáka... A je to lelek aj v slovenčine:). V živote som o ňom nepočula:).
Knižka už má aj druhý diel, tak verím, že sa dočkáme prekladu. Ja pôjdem určite do toho:).
(SPOILER)
Na knižku som náhodne narazila v knižnici. Zaujala ma jej obálka a keď som si prečítala, že je to fantasy príbeh a že sa ešte ako bonus odohráva v dvoch Londýnoch, musela som si ju požičať. Nebolo to zlé, to vôbec, len tomu chýbalo trochu viac šmrncu. Chýbalo mi detailnejšie vysvetlenie magického sveta, Alice mi bola vrcholne nesympatická (správala sa ako pubertiačka), z Crowleyho som mala rozporuplné pocity, najviac som si asi obľúbila Augusta. Škoda, že nedostal viac priestoru.
...ZAČIATOK SPOILERU... Tá romantická linka medzi Alice a Crowleym mi prišla taká nemastná-neslaná. Vôbec som medzi nimi necítila iskru. Škoda aj tej nedokončenej milostnej scény. Ďalej som čakala, že sa dostaneme trochu hlbšie k tomu, prečo sa Alice dokázala dotknúť Sashinho lelka, prečo sa lelci na povel dokázali od nej otočiť, atď. ... KONIEC SPOILERU...
Videla som, že v angličtine tento rok vyšiel druhý diel. Dúfam, že bude preložený, pretože aj napriek mojej kritike si rada ďalší diel prečítam.
Libuju si v podivných a originálních fantasy - Strážce duší splňuje obojí. Bylo to čtivé, nápadité, se zajímavým alternativním Londýnem a finskou mytologií. Hrdinka sice nic moc, trochu ukvapená a občas bych ji nejradši propleskla, na druhou stranu ne každý nám musí být sympatický na první pohled. :)
Osobně jsem si čtení a příběh užívala. Závěr mě mile překvapil - tolik zvratů najednou, kdy si už člověk myslí, že je konec... Nemohu říct, že bych u několika zvratů nebyla překvapená, jak skončily. Nebo jak se vyjevilo pár postav...
Celkově to bylo na prvotinu velmi dobře napsané a dost zajímavé. Lelci mě bavili, Havranov a slatiny též. Zamilovala jsem se a určitě to není naposledy, co jsem Strážce duší četla.
No tohle bylo zvláštní a hodně. Ale měla to úžasný nápad jedině o mi nesedlo jsou postavy a především hlavní hrdinka která byla naivní a takový trn v oku ale jinak krásně zpracované
Tahle kniha se těžko hodnotí. Má to nápad, celkem dobré zpracování, ale... hlavní postava je extrémně otravná, její nelogické chování je používáno jako berlička jak hýbat s dějem. A to ode zdi ke zdi, takže to někdy až nedává smysl. Asi polovinu knihy jsem Alici nenáviděla, Crowleyho litovala, protože to s ní taky musel přežít, a zbytek postav mi byl tak nějak jedno, jsou tam jen do počtu nebo Alici otvírají dveře. Doufám, že další díl bude lepší, přece jen to byla prvotina.
Kniha Strážce duší je fantasy příběh, který se odehrává v Londýně. Jeho hlavní hrdinka - Alice, je vtipná a ne vždy jsou její plány dobře promyšlené. Ona a Crowley tvoří hlavní aktéry příběhu. Jejich konverzace jsem si užívala ze všeho nejvíc.
Tady je malá ukázka:
,,Ty jsi - jsi lidský plamenomet! Jak jsi to udělal?"
Pokrčil rameny. ,,DNA. Tím chci říct, Alice, že to, co dokážeme ty a já - "
,,Já tohle nedokážu. Neumím - Ten oheň - Nezvládnu - "
Pátravě se na ni zadíval, o vteřinku déle než obvykle, ale pak se narovnal a opět tu byla ta jeho obezřetnost. ,,A navíc," pronesl klidně, ,,už jsem ti našel novou práci i učitele."
,,Ale já - "
,,Budeš pracovat pro kliftony na stanici v Bow Steet. To je zdejší obdoba Scottland Yardu.
,,To si děláš legraci? Práce na policii? Nemusí mít člověk nějaký .... výcvik, než se z něho stane policista? Pořádný výcvik?"
,,Ano," přitakal. ,,Ale naštěstí pro tebe už nezbytnými dovednostmi, které jsou v popisu tvé práce, disponuješ."
,,Vážně?" prohlásila nedůvěřivě.
,,Samozřejmě." Zazubil se. ,,Umíš přece zacházet s čajovou konvicí, ne?"
Ne, tohle opravdu ne. Finská mytologie z rychlíku, spousty nelogicky vyhrocených situací a oslích můstků, jednou něco platí, pak už je to jedno, hlavní hrdinka IQ tykve, ale sebevědomí až na půdu, humor vytvářený tisíckrát provařenými fórky, a pak jsou tu takové ty věci jako rozdíl mezi nepromokavým pláštěm (pršipláštěm) a koupacím pláštěm (ano, já vím, že má postava fóbii z vody, ale jestli se sprchuje v nepromokavém plášti, tak s ní nechci trávit čas v nevětrané místnosti) a rozdíl mezi transfúzí a transplantací kostní dřeně...dala jsem tomu 250 stran a myslím, že mám dost.
Je to originální, čtivé, hodně napínavé, ale dle mého moc překombinované. Řekl bych, že tam byly i logické chyby, více v diskuzi. Určitě to dalo hodně práce nastudovat veškerou finskou mytologii a zapracovat do příběhu, ale konec mne tedy zrovna moc nenadchl.
Hodnocení 3 a půl *.
Nejlepší lži jsou ty krátké a věcné.
Já jsem tedy spokojená. Čekala jsem něco zajímavého, což se autorce povedlo – hrozně moc se mi líbil nápad s alternativním Londýnem, i zapracováním finských folklórních prvků. Líbílo se mi i to, že vše co se Alice učí je popsáno, vysvětleno, takže nikdo nemusí tápat.
Kniha je velmi čtivá, postavy skvěle napsané, sympatické, i padouši jsou pořádní. V podstatě jediný problém jsem měla s Alicí, která se skoro celou dobu chovala strašně upejpavě. Působila na mě až takovým dětským dojmem, ale nebylo to nic extrémně rušivého. Co se děje týká, byl skvělý, do puntíku perfektně vymyšlený, jen nevím, jestli bych to celé nějak nerozdělila. Ke konci už mi přišlo strašně moc akce, která proběhla tak nějak hrozně rychle.
A jak jsem tak koukala na GR (jelikož konec zdál se mi takový otevřený), vypadá to, že bude i pokračování. A do toho rozhodně půjdu.
Tak to bylo fakt pecka.. WOW.. ke konci jsem myslela že už je po všem a ještě tam nastali další obraty.. pokud máte rádi Finský folklór a mytologii tak určitě touto knížkou nic nezkazíte.. i se sem tam zaobírá myšlenkami z bible. Doporučuji všem kdo má rád hlubší fantasy.
Tak tento příběh mě hodně bavil....fantasy zasazená do dnešního Londýna....holčina co vidí ptáky, které nikdo jiný nevidí...záhadna krabice u dveří....nehoda její kamarádky a najednou se děje fůra věcí, alternativní Londýn, dveře, které se otevírají do temnoty, Lelci, kteří chrání duše a snaha zachránit kamarádku, která je v komatu...dostanete se na místa, kde vládne smrt a není návratu....možná?
"Pověz mi, Alice. Věříš na kouzla?"
Zvláštní schopnost vidět lelky, alternativní Londýn co není Londýn a výlet na území Smrti.
Nejen že je kniha krásně napsaná, ona je i perfektně přeložená. Díky tomu se začtete a do konce se příběhu nepustíte - stejně jako lelek svého člověka. Určitě si Strážce duší přečtěte, pokud máte rádi třeba Gaimanovo Nikdykde nebo Jonathana Strange a pana Norrella od Susany Clarke, najdete tu podobnou magickou až snovou atmosféru.
Nápad zajímavý,dobře se to četlo,(aspoň mě),občas jsem si sice myslel,že kniha je o upírce,hlavní hrdinka mi svým chováním pila krev,ale zvykl jsem si ,sice až někde ke konci knihy.V určitých zvratech překvapen,nečekal jsem to.Jsou lepší knihy,není nejhorší.