Strážci
Jon Steele
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/198422/bmid_strazci-exp-198422.jpg
4
42
42
Lausanne, Švýcarsko. Do věže katedrály každou noc stoupá kulhavý mladík, který mluví se zvony. V honosném podkrovním apartmánu bydlí luxusní prostitutka, jež se ocitá ve smrtelném nebezpečí. A v jednom laciném hotýlku se probouzí soukromý detektiv, který nemá nejmenší tušení, jak se tam dostal. Jay Harper je ve Švýcarsku na stopě zmizelého olympijského sportovce. Detektiv holduje alkoholu, a tak si sotva dokáže vzpomenout, jak se včera večer dostal domů, a už vůbec nemá ponětí, proč tu práci vlastně vzal. Když v hotelovém baru potká nádhernou, ale odměřenou Katherine, uvědomí si, že není ve městě jediný, kdo se nechává najímat. Katherine je luxusní společnice, která nemůže uvěřit, jaké ji potkalo štěstí. To se však má brzy změnit. Pátrání po zmizelém muži přivádí Harpera ke Knize Henochově, starozákonnímu apokryfu, jenž vypráví o padlých andělech. Může být tato kniha klíčem k událostem, které se ve městě odehrály? Marc Rochat zatím ve zvonici drží stráž nad nočním Lausanne a čeká na anděla, kterého má podle slov své matky jednou zachránit. A když jedné noci zahlédne zoufalou Katherine prchající před zabijáky, pomyslí si, že přišla jeho chvíle. Protože katedrála v Lausanne je posledním místem na světě, kde se ještě skrývá naděje a krása.... celý text
Přidat komentář
Nebudu lhát, ze začátku jsem měla s knihou mírně problém - často jsem ji odkládala, moc mě to nebavilo... Ale prokousala jsem se přes to a potom už jsem knihu stěží odkládala :-D.
Pro mě velmi kvalitní příběh, sympatické postavy ( nejvíc jsem si oblíbila Marca ), nádech tajemna, zajímavé pasáže z Henochovy knihy.
Také se mi líbilo vyobrazení švýcarského města Lausanne a doufám, že se tam někdy podívám :-).
Samotný konec knihy mi zlomil srdce a pár slz jsem uronila, ale takhle se přece dobrá kniha pozná, že? :-)
Na to, že to je autorova prvotina tak smekám!
5*/5*
Melancholicko-poetický thriller, jehož osnova by si klidně vystačila s dvou set stranami, takže těch takřka šest set je citelně znát, jste-li uspěchanější povahy. Extra dlouhý rozjezd, kde chvilku trvá, než se člověk zorientuje, se zvolna prolne do rozbředlé zápletky, jež toho moc nevysvětlí a celé to pak uzavře nečekaně úderný konec. Ten však místo řešení přejde do fantaskní roviny a rozloučí se obligátním „Bitva byla vyhrána, ale válka pokračuje dál“. Na shledanou příště.
Autorovi nelze upřít vycizelovanou stylistiku, kdy je pomalu větší radost knihu číst, než vnímat její děj. Takhle sice nahrává skrytým poselstvím, jenže gradace mu přitom protéká mezi prsty. Navíc konflikt jako takový není příliš úměrný délce vyprávění, přestože trojice hlavních hrdinů je od počátku v dosti zajímavém postavení. Kdyby Jon Steele rovnou koncipoval román jako urban fantasy, hodně by tím podle mě zjednodušil práci jak sobě, tak čtenářům. Čistě proto, že by člověk od začátku věděl, jak k čemu přistupovat.
Zpočátku jsem knihu chtěla odložit, ale kdo vydrží, dočká se neuvěřitelných zážitků. Postava strážce katedrály Marca, se mi velmi líbila.
Tak pro mě tohle byla velká jízda. Strážci mě uchvátili od prvních stránek. Vzrušující prolog, tajuplný příběh, který se rozjíždí zdánlivě pomalu, ale je plný významů a odboček, grandiózní finále, které by si v případném filmovém zpracování zasloužilo pracovat s triky, které asi ještě neumíme, a křehký dovětek, díky němuž nakonec přes všechno dočítám s úsměvem. Steele stvořil úžasné hrdiny, které sleduji se sympatiemi, dojetím a od určité chvíle i se strachem. Velkou část mého okouzlení jistě tvoří fantasy motiv, ale líbí se mi i klidný vypravěčský styl a poklidná hladina příběhu, pod níž tušíme už dlouho dopředu, že se chystá bouřka, i když je zatím rovná jako zrcadlo. A určitě se díky téhle knize ráda zastavím v Laussane a prohlédnu si jeho katedrálu.
Jsem nadšená. Týden jsem seděla a četla v horkém českém létě a přitom před sebou viděla zasněžené jezero v Lausanne a prohlížela nádhernou katedrálu - hezky sochu po soše.
Marcovi části jsou opravdu dost pomalé a nepatrně zvláštní, pro mě dodávaly příběhu nádech pohádkové atmosféry.
K čertu s objektivitou, zřejmě se Strážci stali mou srdcovou záležitostí...
Knížka má relativně rozvláčné tempo. S Marcem na scéně jako by se svět a děj vždycky zpomalil, ale z mého pohledu to na čtivosti neubralo.
Všechny hlavní hrdiny, ať už pomateného Marca nebo děvku Katherine, samozřejmě včetně "ochlasty a detektiva" Jaye Michaela, jsem si oblíbila, i když dokonalostí zrovna neoplývají ... Rozuzlení zajímavé, i když při té celkové rozvláčnosti mi přišlo děsně rychlé. Celkově ale příjemné čtení.
Od té doby, co věrně hltám všechny počiny Dana Browna, mám slabost pro tituly, které mě zavedou mezi katedrály, zvoníky, anděly, démony... Strážci mi tedy nemohli uniknout. Půjčila jsem si je z knihovny několikrát a určitě si je jednou pořídím domů natrvalo. Šest set stran děje uteče jako voda, postavy však zůstanou v srdci ještě dlouho. Sympatický styl psaní i překvapivé rozuzlení. Pro mě zkrátka srdcovka.
Kniha se mi celkem líbila, ale ubrala bych tak 200 stran, během kterých jsem si několikrát říkala, že knihu odložím. Začátek mi přišel strašně zdlouhavý a některé pasáže ve zbytku knihy vyloženě zbytečné. Asi od půlky dostává kniha spád a mnohem líp se četla. Za mě tak 3,5 hvězdy.
3,5 hviezdy. Kniha sa mi celkom páčila ale... Pasáže s Rochatom (Quasimodom) úplne preskakujte- je to zbytočné a zdĺhavé, to ako sa vracia do minulosti v spomienkach, ako sa rozpráva so zvonmi a dlhé opisy katedrály a presúvania sa z jednej veže do inej... Skrátka vynechať. Pre dej to nieje až tak zaujímavé a dôležité. Scény s Katerin si čítajte- tie sú zaujímavé a vcelku dôležité. A časti s Harperom si prečítajte všetky- i ked sa budú spájať s Rochatom, pretože to je dôležité a pútavé. Na rozdiel od niektorých, mne sa práveže 1. polka knihy vôbec nepáčila- dlhú dobu sa nič nedeje a aj tak je polovica vecí len klam, najviac sa mi páčilo ako to začalo gradovať a dávať zmysel až od 2. polky. Vtedy to bolo parádne akčné a fantasy- ja som aj pôvodne čakal že táto kniha bude žánrovo niečo ako film /Ja, Frankenstein (2014)/ čo aj bolo ale až od tej spomínanej 2. polky knihy. Keby tam neboli tie zdĺhavé opisy a príbehy katedrály a Rochata, kniha by mohla byť aj o 50% kratšia- čo by nebolo na škodu, ba naopak malo by to u mňa lepšie hodnotenie. Nutno dodať že na Konci mi Rochata trošičku ostalo ľúto, tak ale mohol skončiť ešte horšie, napríklad ako tí, ktorým démoni vysali duše. Takže tak :)
Opět se mi potvrdilo, že čím tlustší kniha, tím silnější příběh, také jsem více začtená a spokojená. Miluju tlusté knihy!! Moc se mi líbilo nahlédnout do všech zákoutí katedrály, strávit čas s příjemnými postavami a také se trochu přiučit francouzsky:) Jako bych tam byla s nimi. Rochat mi připomínal postavu Quasimoda, ale nemám, co bych vytkla.
Myslím, že kniha rozhodně není román, ale dle mého misteriózní thriller. Je pravda, že ze začátku jsem trochu tápala, ale pak se to zlomilo. První půlka byla trošku zdlouhavá, ale tím nechci říct, že byla nudná . To rozhodně ne. Každopádně, kam a k čemu to celé dospělo bylo pro mě velkým překvapením. Také mě nejvíc chytla za srdce postava Marka Rochata. Dle mého je jeho postava skvěle propracovaná. Po tom klukovi s neuvěřitelně čistou dušičkou mi snad bude i smutno. Každopádně i Jay a Katherine mi přirostli k srdci také. I překlad knihy mi přijde víc než povedený. Kniha je trošku zvláštní, nutí člověka k přemýšlení, ale klidně si ji po čase přečtu znovu :-)
Novodobý Zvoník od Matky Boží, akorát místo cikánky je prostitutka :) a aby to nebylo zas tak moc podobné, na konci se do toho všeho přimíchají andělé a kdesi cosi :). Kniha pro mne byla zklamáním, myslím, že velice dobře to vystihla KNESLOVA, cituji: Těžko se mi tato kniha hodnotí, začátek se mi dost špatně četl, měla jsem knihu chuť odložit, pak docela slušný prostředek , ale styl konce jako by pařil do jiné knihy než začátek. _NETŘEBA NIC VÍC DODÁVAT, Z MÉHO HLEDISKA MI VZALA SLOVA Z ÚST :)
Těžko se mi tato kniha hodnotí, začátek se mi dost špatně četl, měla jsem knihu chuť odložit, pak docela slušný prostředek , ale styl konce jako by pařil do jiné knihy než začátek. Já prostě nevím, ze mne tak 3,5 hvězdy. Je tam dost popisů postav a scenérie, což není zvykem v thrillerech. Moc mi byl sympatický strážce katedrály a jeden z hlavních hrdinů Marc.
V odvekom boji dobra proti zlu sa riadením vyššej moci (a že teda hodne vysokej) stretávajú vo švajčiarskom Lausanne tri hlavné postavy príbehu. Dej sa pekne zamotáva, minulosť a osudy hrdinov zas naopak rozmotávajú. Na konci už vôbec nič nie je také, ako sa zdalo na začiatku...
Nejde o úplne bežný thriller. Autor vystaval zápletku na prieniku reálneho sveta so svetom nadprirodzeným. A tak sa v Strážcoch stretávame s postavami, ktoré sú už dávno mŕtve, alebo s takými, ktoré vlastne umrieť ani nemôžu. Tieto nadprirodzené vstupy vcelku komplikujú predvídateľnosť deja, čo oceňujem.
Problém pre mňa predstavoval záver, kde to autor s tým nadprirodzenom na môj vkus trochu presolil. A tak začiatok a úvodné časti knihy, hoci sa tam vlastne nič nedeje, urobili na mňa dojem oveľa príjemnejší, ako vyvrcholenie a záver diela, čo sú veci, kvôli ktorým sa thrillery zvyčajne čítajú.
Apropo záver. Úvodné časti, predstavovanie postáv, prostredia, rozbeh deja atď boli písané celkom zaujímavým, príjemne sa čítajúcim štýlom, no záver, trochu prehnaný po obsahovej stránke bol zabitý aj po tej formálnej. Keď mi postava pripichnutá železnou tyčou na dvere reaguje replikami v štýle „Dobrý bože!“ „Sakra!“ Niéé´!“ a „Ááááááá!“, neostáva mi iné, ako znechutene krútiť hlavou. Toto zvládam možno v komixe, ale v šesťstostanovom románe mi to trochu prekáža. Vôbec postavy, ktoré by mali mať už z princípu bližšie k Bohu a dobru, začínajú k záveru akosi moc sakrovať a ježíšikristeovať.
Vo výslednom efekte ide teda o celkom dobrú knižku, no žiaľ s pre mňa úplne pokazeným záverom . Hodnotím za 3,5 hviezdy
Strážci
Těžko hodnotit tuto knihu. Tak jako většina hodnotících jsem se i já prokousávala začátkem. Prvních asi 100 stran a dilema dočíst, či odložit. Vydržela jsem a kniha dostala spád. Marc mi začal být sympatický, trochu jsem bojovala s Harperem, jak na vše odpovídal otázkami.
Konec trochu zvláštní. Bonusem je popisované okolí městečka a světel. Dala bych 3,5 *