Strážci majáku
Emma Stonex
Tři strážci záhadně zmizí z jednoho odlehlého majáku na ostrově Flannan daleko od anglického pobřeží. Vstupní dveře jsou zamčené zevnitř. Hodiny se zastavily jak v obývacím pokoji, tak i v kuchyni. Stůl je prostřený a leží na něm nedotčené jídlo. V deníku hlavního strážce se nachází záznam, že kolem majáku zuří silná bouře – přitom však nebe nad útesem je již celý týden naprosto jasné. Jaký podivný osud postihl tyto nešťastníky? Moře šeptá jejich jména. Pod mořskou hladinou se vzpínají černé skály, topící se duchové. A nad nimi se vypíná – jako boží oko – solí zhrublá a větrem ošlehaná věž, osamělá a neuvěřitelně velkolepá.... celý text
Přidat komentář
Kniha si mě dostala krásnou obálkou, která na mě vykoukla v Levných knihách. Hned jsem se začetla. A musím říct, že mě to od začátku chytlo. Moc se mi líbilo složení knihy, střídání vypravěčů, doby i stylu vyprávění. Z tohoto pohledu jsem nadšená.
Co bylo strašné, bylo české zpracování. Některé věty prostě nedávaly smysl, chyby v textu, fakt děs a kazilo to čtení.
Ale celkově se mi příběh tak líbil, že neubírám hvězdu. Ani za jednu mně nepochopenou postavu, u které vůbec nevím, co tam měla za smysl. Ale to už je jen na okraj.
Myslím, že současné nízké hodnocení si kniha nezaslouží.
Hezky popsaný život strážců majáku. Samotný příběh mě zklamal, čekala jsem asi víc. Chvíli mi trvalo než jsem se začetla a zorientovala, pak už jsem knížku četla jedním dechem, zvědavá, jak to dopadne. Jak už bylo napsané v přechozím komentáři, některé události zůstávají bez objasnění - odpovědí.
Zaujímavý námet, ktorým je zmiznutie troch ľudí z odľahlého majáku bičovaného oceánom inšpirované skutočnými udalosťami. Bohužiaľ i keď sa to zo začiatku rozbiehalo sľubne, tajomná atmosféra sa pomerne rýchlo rozplynula. Kniha sa obšírne zaoberá totálne nudnou a predvídateľnou linkou "súčasnosti", kde sa rozpitvávajú vzťahy medzi partnerkami troch zmiznutých strážcov a to, ako sa s tragédiou vyrovnávali. Kostlivci postupne vypadávajú zo skriní... Žiadne wow sa ale nekonalo, kniha dosť zaostala za očakávaním. Vadili mi niektoré nezodpovedané otázky (akú rolu vlastne v príbehu zohral "návštevník"?) a za mňa dosť neuspokojivý záver.
V autorské poznámce je uvedeno, že v prosinci roku 1900 zmizeli z odlehlého majáku na útesu u ostrova Eilean Mor 3 strážci majáku. Kniha STRÁŽCI MAJÁKU je tímto příběhem inspirovaná a napsaná s úctou k jeho památce. Jedná se však o fikci, která nemá s životy nebo osobnostmi těchto tří mužů žádnou souvislost. V knize se nachází některé anekdoty a životní zkušenosti zakládající se na vzpomínkách skutečných strážců. Knihu hodnotím na 80 %.
Knihu s tímto námětem jsem asi ještě nečetl. Bylo zajímavé dozvědět se o této profesi a mužích, kteří vykonávají práci na majáku. Když jsem o tom přemýšlel, tak bych měl strach zůstat na majáku, který se nachází v moři, poněvadž bych měl obavy, pokud by nastala silná bouře, oblohou by se míhaly blesky, foukal silný vítr a bylo rozbouřené moře. Měl bych asi obavy, že při tomto počasí by se maják mohl zřítit, ale asi jsou to jen moje bujné představy. Pokud by bylo slunečné počasí a klidné moře, třeba bych navštívil maják a možná vyzkoušel přespat na tomto místě, ale nikdy dříve jsem o tom neuvažoval. Práce na majáku není jednoduchá a nemůže tuto práci vykonávat kdokoliv. Dozvěděl jsem se hodně nových informací o samotném majáku a jaká úskalí obnáší tato práce, což byly přínosné informace.
Na tomto majáku pracovali 3 strážci. Je velmi důležité, aby si strážci majáku rozuměli a vycházeli spolu co nejlépe, protože budou spolu na malém prostoru po několik týdnů, takže je důležité, aby mezi nimi byla dobrá atmosféra. Myslím si, že někteří lidé by tuto práci nemohli vykonávat, protože by se cítili odloučeni od lidí a samota by na ně pomalu začala doléhat.
Autorka určitě umí psát, ale kniha je hodně rozvláčná a pomalá, ale celkově se četla dobře. Podle mého názoru si určitě nezaslouží tak nízké hodnocení, jaké má v současnosti. Pokud máte rádi pomalejší příběhy a knihu s tímto námětem jste ještě nečetli, tak můžete knihu vyzkoušet.
Vytvářel jsem si teorie, co se mohlo stát, že po třech strážcích majáku se slehla zem a nikdo s určitostí nevěděl, co se mohlo přihodit. Určité věci jsem odhadnul na počátku, kam by se mohl příběh ubírat, ale když se kniha blížila do závěru, bylo to čím dál více napínavější a závěr byl pro mě překvapivý.
V knize se střídají kapitoly z přítomnosti (rok 1992) a z minulosti (1972). Kapitoly jsou vyprávěny z různých úhlů pohledů.
Kniha obsahuje docela hodně chyb. Našel jsem několik vět, které mi nedávaly smysl. Tyto věty bych určitě lépe zformuloval.
Kniha má nádhernou obálku.
Dlouho jsem se rozmýšlela nad počtem hvězd, no zůstávám na třech. Jako nápad je to dobrý, řekla bych i docela dobře zpracovaný. Prolínání minulosti a současnosti taky fajn. Nicméně je tu to ale... Takový vnitřní pocit, že mi to prostě nesedlo.
Ale vám to třeba naopak sedne... Nezjistíte to jinak, než že si to přečtete...
Dočteno čistě z pocitu povinnosti. Plytký příběh namazaný jak Bilbo na příliš velký krajíc chleba. To je samé tajemství sem, tajemství tam, ale polovinu z nich člověk uhádne, aniž by hnul jedinou mozkovou buňkou, a ani jedno z nich ho vlastně vůbec nezajímá. Autorka zcela evidentně čtenáře několikrát "napálí" a nakonec zvolí to jediné řešení, které zbývalo, asi čistě pro efekt mrzkého překvapení.
Jazykově to není tak špatné, ale kape z toho pot přílišného snažení.
Zkrátka se tu důrazně potvrdilo pravidlo "nesuď knihu podle obalu", protože ta obálka je fakt pěkná :D.
Zaujala mne anotace, o životě na majácích a zejména o zmizení strážců jsem se chtěla dozvědět více. Autorčino pojetí mne ale moc neoslovilo, vyjma popisu (práce na) majáku: rozhovory po letech s ženami, které po zmizelých zůstaly, a řešily se vlastně (jejich) vztahové záležitosti, jinak trochu psychologie (a psychopatie?) chlapů, kteří na pár týdnů jsou zavřeni v malém prostoru, kde není moc co dělat.
Autorka se nechala starší skutečnou událostí jen inspirovat, ale svůj příběh asi záměrně situovala hodně jinam místně a časově - místo Hebrid na samotný JZ cíp Anglie (Cornwall, Land's End) a místo roku 1900 až do 70. let. Tak si mohla sdostatek vymýšlet a pojmout to zcela po svém. Ve výsledku průměr.
Pozn.: obálka se mi nelíbila - jakoby patřila k nějaké podivné sci-fi
Tohle se úplně nepovedlo. Nemohla jsem se do knížky vůbec začíst, je psaná poměrně zvláštním stylem, vůbec to neodsýpá... Na straně 44 jsem odložila, nešlo to. Nejvíc mě zaujala obálka, bohužel...
Mně se to líbilo, hlavně přiblížení práce strážce majáku, která vypadá jako velká romanťárna, ale není. :) Nepovažuju to za lehčí čtení, byla to slušná psychologická sonda do duší všech aktérů.
Obálka knihy je velmi zdařilá a naláká čtenáře na příběh o majácích.
Zajímavě popsané povolání strážců majáku. Lehčí literatura.
Taka lahsia krimi, ducharina. Clovek sa dozvie ako zili strazcovia majakov, ako aj ich zeny. Nie je to najlepsia kniha aku som citala, ale mna to docela bavilo.
Já tedy hodnotím naprosto opačně, než uživatel/ka Kočička911 - byl to právě ten místy až poetický styl psaní, který mě na díle nejvíce zaujal a bavil. Postavy jsou dobře napsané, bavily mě vyjma Billyho snad všechny, nicméně tam byl důležitý i on. Zajímavý příběh, o události, která ho inspirovala, jsem nikdy neslyšela, a ráda jsem si rozšířila znalosti. Já ji určitě budu doporučovat dále, byť tedy ne všem sedne onen zmíněný styl psaní.
Plusem je i nádherná obálka, ačkoliv je pravda, že bych to díky ní na první pohled zařadila spíše do young adult. :D
Ježíš to mě ták nebavilo...
Kdybych si přečetla začátek a konec tak by mi to stačilo.
A styl psaní se mi vůbec nelíbil.
Mnohdy tak košatý a obsáhlý věty, že jsem se v nich pomalu ztrácela.
Někdy je méně více
(SPOILER) Kniha s krásnou obálkou a zajímavým obsahem, která je zde bohužel docela podhodnocená. Autorka se nechala inspirovat skutečnou událostí, ale zasadila ji do jiné doby a (samozřejmě) ji vysvětlila po svém - protože žádné vysvětlení ve skutečnosti neexistovalo a ani neexistuje. Ve vyprávění se střídají dvě časové linky, jedna z konce roku 1972, kdy dojde k záhadnému zmizení tří strážců jednoho odlehlého majáku, a druhá z roku 1992, v níž zase sledujeme jejich ženy, jak se s onou událostí vypořádaly a jak se změnily - případně situaci přizpůsobily - jejich životy po onom osudném dni. Kromě toho autorka popisuje spolupráci těchto tří mužů, atmosféru, která postupně houstne, až se stává doslova toxickou. V průběhu děje se sice nabídne určitá možnost vysvětlení a s ní i možný pachatel, ale odehrálo se to takhle i ve skutečnosti? Autorka tedy přibližuje život tří párů a jejich problémů a také dalších postav, které víceméně vedly k tragédii...
Knihu jsem poslouchala jako audio v němčině, proto nedokážu posoudit český překlad. Ale jinak jsem s ní byla spokojená a musím také pochválit autorčino vysvětlení událostí na odlehlém majáku.