Stráže! Stráže!

07.07.2016

Dnes už klasický kousek.

24.06.2016

Prostě skvělé. :)

04.05.2016

Moje první Zeměplocha. Průmka, jaro 1998 a neskutečný příval humoru v podání T. Pratchetta, který nastartoval okamžitou závislost.

29.03.2016

Ankh-Morpork je zahalen mlhou, záhadné bratrstvo kuje nebezpečné pikle, magický drak nachází cestu z dalekého rozměru a jedinou nadějí na záchranu před strašlivou katastrofou je Noční hlídka, sbor nesourodých budižkničemu, kterým velí životem unavený alkoholik Samuel Elánius. Má Plocha vůbec nějakou šanci na přežití? Odhadem tak jedna ku milionu.

Před nějakými deseti lety jsem přečetl notný kus Zeměplochy, hezky popořadě. Ne celou, ale dvacet něco svazků to bylo. Tehdy mě díly s Noční hlídkou prostě nebavily, humor mě nějak míjel, příběhy mi připadaly zdaleka nejslabší.. Proto mě Stráže (2x) překvapili víc než příjemně. Soucítil jsem s dobráckou povahou otráveného kapitána Elánia, uculoval se při jeho neobratném dvoření Lady Berankinové, zamiloval jsem si dráčka Errola (což se mi přihodilo už při první četbě, mimochodem), nechal se unášet svižnou zápletkou, nakonec si i nějakým zázračným způsobem oblíbil Nobyho s Karotkou, které jsem kdysi nemohl vystát, a k tomu jsem ocenil návrat starých favoritů. Knihovník potěšil jako vždycky, nicméně především větší prostor konečně dostává jeho lordstvo, patricij Havelock Vetinari, který zřejmě chroupe k snídani Machiavelliho, a který hlavnímu hrdinovi osvětluje svůj pragmatický pohled na svět v pro mě nejpamátnější sekci knihy ("lidé nejsou hodní a zlí, jsou jenom zlí, a někteří z nich prostě stojí na opačných stranách"). Jenom ten seržant Tračník mě pořád vážně strašně nebaví, a přijde mi, že je tam úplně navíc.

Osmička (která má na Zeměploše nesmírný okultní význam) je tak nakonec napodruhé mnohem výš, než jsem si myslel, a jsem za to rád.

Mort, Soudné sestry, Čaroprávnost, Stráže! Stráže!, Lehké fantastično, Barva Kouzel, Magický prazdroj, Pyramidy

29.03.2016

Povedený příběh ze Zeměplochy, to bez pochyby... její umístění ve stu nejlepších knih tady na databázy nicméně upřímně nechápu...

23.03.2016

Na této knize mě uchvátil začátek a konec. Na začátku tajné schůzky bratrstva a především bratr Žumpa a na konci dráček Errol, který nelítá podle stejných pravidel jako ostatní draci a možná právě v tom tkví jeho kouzlo, kterým osvobodí celé město.

15.03.2016

"...byli nervózní a napjatí jako harfa v drogovém abstáku, šílely." ...já tu knížku prostě miluju :D dlouho jsem se tak nenasmála

28.02.2016

Tuhle knihu jsem bral do ruky po měsíci, kdy jsem si od Zeměplochy dával pauzu. Bál jsem se, že to opět nebude ono, přeci jen, předchozí díl, Pyramidy, se mi moc nelíbily. Ale moje obavy byly nakonec plané. Stráže! Stráže! jsou nesmírně čtivé, vtipné a mají v sobě tolik moudrosti, jako jen magické knihy v knihovně Neviditelné Univerzity. Už teď, po pěti minutách, mi všechny hlavní postavy začínají scházet. To jen naznačuje, jak je tato kniha dobrá. Už se těším, až si ji znovu přečtu!

27.02.2016

"Cestou jsme brali benzín," pravil v jedné z Cimrmanových her excelentní Miloň Čepelka a já, tenkrát čtrnáctiletý, s nechápavým pubertálním pohrdáním sledoval starší členy rodiny, kterak se s hýkavým smíchem sesypali k zemi a - otírajíce si slzy - nemohli rozdýchat genialitu tohoto vtipu. Dnes patřím mezi milovníky všech Svěrákovo-Smoljakových her a hýkavým kácením se k zemi doprovázím cimrmanovské inscenace i já.

Ne tak s Pratchettem. Dlouho mě iritovalo, že ačkoli se s literaturou denně setkávám v práci, můj žánrový rozsah je v určitých ohledech značně omezen. Přestože jsem v dětství nepařil Diabla ani nehrál Dračák, je pravdou, že Pratchetta louskali někteří mí spolužáci už v sedmé třídě - a to jinak mnohdy ani nebyli schopni zarecitovat ani jednu sloku Máchova Máje.

Řekl jsem si tedy, že tuto kulturní mezeru napravím a dlouho váhal, který autorův titul je nejvhodnější pro čtenáře, jenž je světem Ankh-Morporku zcela nepolíben. Úplně první díl je prý o ničem, takže jsem sáhl po Stráže! Stráže!, které mě upoutaly i obsahově.

Humor v díle mě však neoslovil, bohužel. Fantasy nečtu a přišlo mi, jako kdybych se díval na Žhavé výstřely a přitom neměl ponětí, kdo byl Rambo.

Pratchett tedy nedočten, na neurčito odložen. Asi jsem blbej...

18.02.2016

Moje druhá kniha ze série Úžasné Zeměplochy. Nebudu se opakovat v tom, jak dokonale mi Terryho humor sedl a jak velkou srdcovou záležitostí se pro mne celá Zeměplocha a její obyvatelé stali.
Co mne v této knize hodně dostalo, je poznání, že Terry Pratchett není jen kouzelným spisovatelem s famózní fantazií, ale také skvělým pozorovatelem a znalcem lidí - i v tom širším pojetí - lidstva jako celku, jako organismu, který má své zákonitosti, vlastnosti, slabosti a předvídatelné chování. V tomhle příběhu se skrývá (štiplavým humorem obalená) mistrovská sonda do duší lidí (a zdaleka ne jen obyvatel Ankh-Morporku).
Vzhledem k povaze svého zaměstnání mohu toto lidské dění (obzvláště v oblasti politicko-mocenských bojů a následných reakcí "poddaných") sledovat často a poměrně zblízka. A hle - nenacházím výrazných rozdílů. Uznávám, že to pro většinu čtenářů asi nebude tak převratný objev, nicméně mně to velmi niterně zasáhlo, protože to je téma, o kterém velmi často přemítám a které bych rozhodně nedokázala takto bravurně a s lehkostí popsat - navíc chutně obalené v lákavé polevě skvostného humoru. No a drak (moje velká dětská láska) - to už je prostě třešinka na dortu :)

"Na první pohled vypadáte jako slaboši a citlivky, vrhl po něm drak myšlenku jako kámen. Ale MY jsme draci. od nás se čeká, že budeme krutí, vychytralí, strašliví a bez srdce. Ale řeknu ti tolik, ty opice - obrovská hlava se natáhla ještě blíž, takže se Zavoněl téměř propadal do nemilosrdných dračích očí - nikdy jsme se nepálili, nemučili ani netrhali vzájemně na kusy a neříkali tomu morální jednání!"
"Zavoněl mluvil a přítomné opřádalo ticho. Jeden druhému se vyhýbali pohledy, protože měli do posledního strach, co by tam mohli zahlédnout. Každý z nich si myslel: Někdo z nich přece už každou chvíli musí něco říct, nějaký protest, a já pak zabručím na souhlas, neřeknu nic konkrétního, tak hloupý nejsem, ale rozhodně něco velmi pevně zamumlám, tak aby ostatní nepochybovali, že zásadně nesouhlasím, protože v takových chvílích to všechny slušné muže téměř nutí vstát a něco prohlásit....Nikdo nic neřekl. Zbabělci, pomyslel si každý z nich."

S kapitánem Elániem souzním velice, je mi dosud nejbližší postavou ze Zeměplochy. Řekla bych, že máme hodně podobné vidění světa :)
"Pokud vůbec existovalo něco, z čeho na něj (Elánia) padala větší deprese než z jeho vlastního cynismu, pak to bylo to, že mnohokrát nedokázal být ani zdaleka tak cynický jako skutečný život".

Můj obdiv vzbudil i lord Vetinari - ta (dnes obzvlášť mimořádně ceněná) schopnost být za každou cenu v každé chvíli připraven na jakoukoliv možnost. Jeho pragmaticky cynický (a po čertech pravdivý) pohled na světodění je prostě odzbrojující a ač vlastně záporná postava, člověk se neubrání jistým sympatiím.
"Víte (Elánie), já mám dojem, že cítíte život jako strašlivou zátěž. Je to tím, že lidi dělíte na dobré a špatné, pokračoval Patricij. To je samozřejmě úplně chybné. Existují, vždycky a všude, jen zlí lidé, ale někteří z nich stojí na opačných stranách. Jedno jediné pěnící moře zla, řekl s výrazem téměř majetnickým. Místy mělčí, jistě, ale zato hlubší, mnohokrát hlubší na místech jiných. Ale lidé jsou rádi, když jim sestavujete malé vory zákonů, pravidel a blíže neurčených dobrých úmyslů a říkáte: ´Tohle a tahle je to správné a nakonec to musí zvítězit! Úžasné! Poplácal Elánia přátelsky po zádech."

No a Karotka - obr s trpasličí duší - kdo by ho nemiloval? :)

25.01.2016

Pravdepodobne jedna z najlepších vecí, aké Terry napísal.

"Já si vždycky myslel," prohláil monarchista a s výrazem muže, který se chystá někoho obdařit zásadní moudrostí, si začal nacpávat dýmku, "že hlavní problém, když je jeden králem, je v tom riziku, že se vám opíchá dcera."
Rozhostilo se zamyšlené ticho.
"Pak usne a bude spát sto let."
"Aha" oddechli si s nesmírnou úlevou ostatní.
"A pak je tady to trápení s hrachem," dodal.

Je tu toľko šplechov a pamätných myšlienok v spojení s cynickým zmyslom pre krutú realitu neústupnej každodennosti, že je to nadpriemer aj u Pratchetta samého a dá sa tým vo vlaku poprskať od smiechu nejedného spolucestujúceho.

"Měli ty zvláštní, zamyšlené výrazy lidí, kteří (...) vědeli, že zatímco se můžete spolehnout na hrdiny, krále a v nejhorším na bohy, na přitažlivost a hlubokou vodu se můžete spolehnout OPRAVDU."

Možno to v závere chcelo nejaké rafinovanejšie rozriešenie príbehu, ale ja stále vravím, že ten príbeh u Pratchetta nie je to, kvôli čomu sa to primárne číta.

"Mohl by to být docela nevinný kolemjdoucí, pane," utěšoval ho Karotka.
"Cože? Tady v Ankh-Morporku?"

07.01.2016

Podle mě jeden z nejlepších dílů Zeměplochy (spolu s Mortem, Soudnými sestrami a Čarodějkami na cestách - tam bych se asi nedokázala rozhodnout o pořadí).

Předtím jsem od Pratchetta četla jenom "Barvu kouzel", a ta mě tak k smrti unudila, že jsem na T.P. málem do smrti zanevřela, kdybych nedostala tuhle knihu a tak hrozně moc si neoblíbila S. Elánia... Konečně jsem pochopila, co na tom lidi vidí. Teda, trochu mě štvali draci a Sibyla, ale byla i vtipná, tak co už. A nejlepší ze všeho bylo věnování na začátku, bylo tak krutě pravdivé...

04.11.2015

Myslím, že jako recenze by nejlíp posloužil momentální stav mého výtisku... Jsem na knížky obvykle velice hodná, v rámci možností. Oslí uši to tudíž nemá, polité to taky ještě není; ale vzhledem k tomu, že to svůj knižní život započalo jako brožovaný výtisk, desky už slouží jako záložka... a pohromadě to drží, protože jsem hřbet láskyplně přelepila.
Asi se nebudete divit, když dodám, že Knihovník je jedna z mých nejmilejších zeměplošských postav. Mágy moc nemusím, ale Knihovník je k nezaplacení a tady dostává docela slušný prostor. A Hlídku mám taky dost ráda, právě kvůli téhle knížce, kterou to všechno začalo.
Je to přesně ten Pratchett cynický a přece optimistický, jako většina jeho nejlepších postav, mezi něž velitel Elánius rozhodně patří. Mám vlastně tuhle stránku jeho knížek ještě radši než humor - nebo spíš, mám jeho humor radši, když pracuje ruku v ruce s tímhle.

18.09.2015

Rozhodne ta nejlepsi kniha jakou jsem od pana Pratchetta cetla.Rozesmala me hned na prvnich stranach.Proste kniha, ktera by nemela chybet nikomu kdo cte fantasy!!!!

08.09.2015

Moje téměř první setkání s mistrem Terrym, kterému jsem dlouho odolával.. a kupodivu nedopadlo tak špatně. Občas se mi zdál děj trochu překombinovaný a někdy to celé působilo z prstu cucacím dojmem. Ale je to neuvěřitelně čtivé. Jen těžko jsem se odtrhával.

31.08.2015

Zatial prvá kniha od Terryho Pratchetta, ktorú som prečítal. Koment na zadnej časti obalu mal pravdu : " Nejlegračnejší a nejpodivuhodnejší fantasy v této i jakékoli jiné galaxii".
Myslím, že členovia Nočnej hliadky sa stali u mňa borci na Zemeploche. Ak sa budem chciet znova zabaviť, určite siahnem znova po tejto knihe a dufam, že nielen po tejto.

21.08.2015

Autor se skvěle navezl do tajných spolků a jejich údajného úsilí ovládnout svět :-) Jinak klasika.

31.07.2015

Pana Pratchetta jsem objevila díky kolegyni, která mi půjčila ke čtení právě "Stráže! Stráže!" - od té doby miluju celou Hlídku i další svérázné postavičky z Ankh-Morkporku...
Zkoušela jsem se začíst i do dalších sérií, ale Hlídka je pro mne jednoznačně ta nejpovedenější, i když ani Čarodějky nejsou špatné...