Střechy Paříže
Katherine Rundell
Prožijte s malou Sophii noční dobrodružství na pařížských střechách! Když je Sophii rok, přežije jako jedna z mála ztroskotání zámořské lodi. Ujme se jí další přeživší, výstřední svobodný mládenec Charles, a vychová ji jako svou vlastní dceru. Jeho neotřelé výchovné metody (psát po zdech je dovoleno!) se ale nelíbí úřadům, a tak když je Sophii dvanáct, uprchnou společně do Paříže. Sophie je přesvědčená, že právě tam žije její matka. Seznámí se s partou dětí, které žijí výhradně na pařížských střechách a téměř nikdy neschází dolů na ulici. Život na střechách je vzrušující, ale taky nebezpečný. Podaří se Sophii s jejich pomocí matku najít dřív, než bude pozdě?... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Albatros (CZ)Originální název:
Rooftoppers, 2013
více info...
Přidat komentář


Zajímavá knížka, za mne by mohla být víc rozepsaná a propracovaná. Ale chápu, že jako literatura pro děti to takto stačí. Takže pro mne milé knižní překvapení.
Jen mi trochu vadilo skloňování jména hlavní hrdinky, ale vzhledem k tomu, že tak bylo celou dobu, tak to asi bylo správně.


Předem říkám, že kniha je určená pro mladší čtenáře než jsem já. Už před lety jsem si ji chtěla půjčit v knihovně, ale bohužel byla vždy, když jsem knihovnu navštívila, vypůjčená. Po čase jsem na ni zapomněla a vzpomněla jsem si na ni až teď v mých 15 letech. Mrzelo mě, že jsem si tuhle knížku nepřečetla, přestože jsem po ní toužila. A tak jsem to chtěla napravit. A jsem moc ráda, že jsem se tak rozhodla. Knížku jsem přečetla jedním dechem za tři dny a moc se mi líbila, přestože je spíše dětská. Sophie byla přesně taková malá holčička, jakou jsem vídala v knihách, které jsem četla v mých 12 letech. Milá, nebojácná, někdy i tvrdohlavá. Charles byl hodný a starostlivý a o Sophie se staral jako o vlastní. Líbil se mi příběh, kdy Sophie chtěla najít svoji maminku a při kterém jsem cítila i trochu napětí, a i prostředí pařížských střech. A jsem také ráda (menší spoiler) za šťastný konec. Jedním slovem mi kniha přišla milá. A pokud hledáte nějaké čtení na odlehčenou, tahle je ideální. A troufám si říct, že ji také přečtete za pár dní.
~
9*/10*


Moc hezká kniha která pohladí po duši. Příjemná oddychovka kde se střídá láska s napětím!


Kniha byla pěkná, během dne jsem ji měla přečtenou, ale problém byl sžít s prostředím, místy překvapivém a čekala jsem něco jiného. Ale doporučuji, pro mladší čtenáře. Dávám 75% (tak 3.7 hvězdičky)


Lehčí odpočinková četba, která je ale tak citlivě psaná, že chytí za srdce... Zamilovala jsem si střešní život v Paříži, Sofiinu povahu i charaktery ostatních postav... Kniha se mi moc líbila, začátek působí lehce děsivě, ale děj se poté překlápí do své půvabnosti a pokračuje tak až do konce.

Knihu jsem koupila dceři a začala ji číst "z nouze" v zácpě na dálnici. Příběh mě ale chytl, že jsem jej přelouskla téměř jedním dechem. Příjemné a pohodové čtení.


Byla to hezká kniha, jiná a taková oddychová a s tím jsem počítala :). Má hezký obal, ale i obsah. Nejvíce se mi asi líbil život dětí v Paříži a hlavně Matteův způsob žití na střeše. A to jak každou věc nějak využil, nebo jakou měl radost z jídla, které mu Sophie přinesla :D.


Ráno, v den svých prvních narozenin bylo uprostřed Lamanšského průlivu nalezeno v pouzdře na cello nemluvně. .. Dítě našli zabalené v notovém zápisu Beethovenovy symfonie, aby zůstalo v teple.
Příběh začíná mírně nepravděpodobně, a na dalších stránkách se odvíjí s pomalu, ale jistě rostoucí mírou fantasknosti.
Již první věta knihy, jak vidno, hovoří o jeho zachránění, takže se domnívám, že ze strany tohoto příspěvku se nejedná o spoiler.
Muž, který ho vyzvedl na záchranný člun, byl spolucestující, učenec. Jmenoval se Charles Maxim, a jak ji držel ve svých velkých rukou – natažených, jako by nesl děravý květináč – rozhodl se, že si ji nechá. ..
Charles vlastně nikdy žádné děti neznal. Po cestě domů řekl Sophie jen toto: „Obávám se, že mnohem víc než lidem rozumím knihám. S knihami člověk vychází snadno.“ .. Charles si Sophie položil na kraj kolene a vyprávěl jí o sobě, jakoby se bavil se známostí na čajovém dýchánku. Bylo mu šestatřicet a měřil bezmála dva metry. S lidmi mluvil anglicky, s kočkami francouzsky a s ptáky latinsky.
Myslím si, že i jen těch pouhých pár vět vás poněkud přivádí do celkové trošku praštěné nálady této knihy. Nevím, zda bych ji dal vlastnímu dítěti pod stromeček. V každém případě si ale určitě oba hlavní hrdiny této nevšední knihy zamilujete.
Zvláště zpočátku mne velice rušilo neskloňování jména hlavní hrdinky.
Autorovy další knížky
2020 | ![]() |
2017 | ![]() |
2022 | ![]() |
2018 | ![]() |
2024 | ![]() |
" Pamatuješ si, co chceš, aby byla pravda."
Sophie, která nedávno oslavila narozeniny, si na maminku pamatuje moc dobře. Nikdo včetně slečny Eliotové z úřadu a jejího současného opatrovníka - nadšeného čtenáře a člena Státního Úřadu pro péči o dítě - Charlese Maxima jí nevěřil. Posledně zmiňovaná osoba jí našla zabalenou v pouzdře na cello uprostřed francouzského průlivu.
Sophie byla zvláštní snad už odmala. Projevovalo se to různě. Od častého rozbíjení talířů po uvažování dospělého člověka.
V devíti hrála na cello, které milovala její mamka. Kde cvičila? Na střeše domu.
Dvanácté narozeniny jsou ty nejšílenější. Aspoň pro ní. Kromě toho, že ochutná whiskey, odjede s Charlesrm do Paříže. Teda vlastně uteče, protože podle ne moc přívětivého dopisu měla být odebraná a umístěná do dětského domova.
Útěk před sociálkou nebo honba za tajemstvím vlastní rodiny?
Vyberte si...