Střet špionů
John Altman
Agent č. V1353 Katarina Heinrichová prošla tím nejnáročnějším výcvikem a je bez nadsázky jedním z nejlepších německých agentů. Píše se rok 1933 a tato nesmírně inteligentní mladá žena, která se nezastaví před ničím, je spolu s dalšími poslána do Spojených států vyzvídat pro Německo. V roce 1942 je její manžel pověřen prací na přísně tajném projektu v Los Alamos - na výrobě atomové bomby, a Katarina cítí, že přišla její chvíle. Je rozhodnuta dostat tuto zprávu o zbrani, které může rozhodnout druhou světovou válku, do vlasti. Prvotina Johna Altmana je jedním z nejlepších špionážních thrillerů poslední doby a patří mezi knihy, které přečtete jedním dechem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , TalpressOriginální název:
Gathering of spies, 2002
více info...
Přidat komentář
Docela slušná špionážní záležitost z druhé světové války. Jen by se tak často neměli ženy od sporáku a stáří profesoři od šachovnice měnit v kung-fu terminátory.
Zajímavé, chvílemi až neskutečné. Pěkná bestie ta Katharina Heinrichová. Docela by mě zajímal její další osud po válce. Neznáte ho někdo?
Kniha je velice napínavá a snaží se vykreslit válečnou situaci jak v Anglii tak Německu.
Poutavý námět. Nicméně je poněkud naivní myslet si, že agentka dokáže „ukrást“ tajemství atomové bomby tím, že si zapamatuje pár výkresů a dokumentů. Není to plánek na kolo a k sestavení bomby je proto třeba spousta matematicko fyzikálních výpočtů, které by lidský mozek asi nebyl schopen pojmout.
Začátek mne docela navnadil, Altman píše dobře, jednoduchý popis dokáže navodit atmosféru místa, ale přece jen příběh (vlastně dva příběhy, jež se tradičně v záběru střetnou), jsou nemastné neslané, příliš jednoduché, a postavy vlastně nijak zajímavé, že by jim nějak člověk fandil, Navíc samotný už tak řiďouňký děj je dále rozmělňován zbytečnými odbočkami, jež by z knihy mohly zmizet, a na celkový spád a smysl by to nemělo vliv. Komu nedocvakne zhruba ve čtvrtině knihy, jak vše skončí, ten podobných románů asi příliš nečetl. Mít to o polovinu méně stránek, řekl bych, že má kniha potenciál veliký. Takto je to jen řídké bahníčko, kde autor prokazuje svůj talent jazyka a psaní, ale nikoliv fabulace a věrohodných postav.
Treba uznať, kniha má tempo, aj keď je v nej dosť vecí pritiahnutých za vlasy, ale je to výborný recept, ako prežiť daždivý deň.
Kniha je dobrá lepší průměr když bych to hodnotil od 1. do 10. Tak bych dal 6.