Stříbrná cesta
Stina Jackson
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412515/bmid_stribrna-cesta-B3p-412515.jpg
4
778
778
Když na autobusové zastávce ve vesničce na severu Švédska zmizí beze stopy dospívající Lina, přijde její otec Lelle Gustafsson nejen o milovanou dceru. Rozpadne se mu manželství a jeho bývalá žena si najde nového partnera. Projde si alkoholovým obdobím a společníky se mu stanou desítky cigaret a Linin přízrak, který jej neustále žene na cestu, aby ztracené dítě hledal. Vždyť okolní lesy jsou plné pustých stavení a samotářských podivínů. Jedním z nich je i Torbjörn, na pornografii závislý starý mládenec, jenž si právě domů přivedl milenku a její sedmnáctiletou dceru… Stříbrná cesta je nejen napínavým příběhem napsaným v nejlepší tradici skandinávského noiru. Je to také thriller o hranicích dobra a zla, normality a vyšinutí, thriller, který je stejně úzkostný a melancholický jako cáry mlhy na opuštěné silnici.... celý text
Přidat komentář
Kniha mne zaujala hned od první stránky. Je opravdu dobře a hlavně čtivě napsaná, přestože se na začátku rozjíždějí hned dvě dějové linie - a proto se čtenář chvíli musí snažit, aby se zorientoval - které se na úplném konci propojí v jednu, jak už to tak u většiny takových příběhů bývá ;-). Atmosféru autorka vykreslila naprosto dokonale a příběh se tím stává ještě ponurejším a temnějším. I když se nejedná o žádný thriller, spíše tu máme dobrou krimi, která po různých peripetiích dospěje k víceméně dobrému konci. A protože se jedná o autorčinu prvotinu a kromě toho se mi kniha opravdu líbila, tak já její snahu i spisovatelský um ráda ocením :-) a knize dávám plný počet...
Já byl s touhle knihou velmi spokojený. Z příběhů dvou postav se postupně stal jeden a můj odhad jak to vše bylo se na konci potvrdil. V knize nevystupuje mnoho postav, takže se v ději v pohodě orientuje. Líbil se mi i skvělý popis míst kde se děj odehrává, takže jsem se snadno vžil do příběhu. Za mě tedy výborná kniha.
Taky nemůžu dát více.Opravdu průměr,tady opět zabodovala reklama,a protlačení knihy na trh.
Kniha je rozdělena na dvě části. V té první jsou dvě dějové linky. V první otec Lelle hledá po nocích svojí zmizelou dceru. Často jsou tyto mini příběhy zbytečně zdlouhavé a nic moc se v nich neděje. To druhá dějová linka ve které sledujeme osudy dospívající dcery, která se svou psychicky narušenou matkou cestuje z místa na místo je mnohem zábavnější. Ve druhé části knihy se na scénu přidává třetí dějová linka s unesenou dívkou. Tato pasáž knihy je nejzajímavější, ale když dojde na samotné finále, tak jsem si říkala, ať už je konec, ne už zase tak zprasené. Velmi slušná kniha, která sice nepřinesla vůbec nic nového, ale byla docela slušně napsaná se během 10 minut poslechu zcela přeměnila na totální neuvěřitelnou krávovinu. Nevěrohodné, ne a ne. Audioknihu čtou dva hlasy pan Jan Vondráček průměrně, ale paní Jitka Ježková, velmi dobře.
Nebylo to špatné, ale všeobecné nadšení tedy nesdílím. Atmosféra severských lesů je vykreslena velmi dobře, ale jinak jako by se autorka ještě potřebovala “vypsat” - vadila mi hlavně častá klišé, opakování se i trochu překotný konec. Kniha je však čtivá a ocení ji spíš nenároční čtenáři.
Velmi ponurá a depresívní kniha. Zřejmě momentálně nejsem ve správném rozpoložení na tento druh četby. Zatím nedočteno. Ale v budoucnu ji ještě dám šanci.
Nejvíce se mi líbila atmosféra severských lesů, ale jinak se jedná o velmi průměrnou knihu, která za mě do žánru nepřinesla nic nového. Možná, že mladším čtenářům se bude líbit víc, díky věku hlavní hrdinky.
V jednoduché zápletce a dobrých postavách je krása. Autorce stačí jedna dlouhá silnice, lesy, rozervané postavy, které žijí, protože se jim dostanete do hlavy, a to až na dřeň. Všechny ty kulisy vám do vyhřátého obývacího pokoje dostanou studený vítr ze severu Švédska. Žádné šokující zvraty, jen kvalitně odvyprávěný temný příběh, jehož největší výsadou je nepředvídatelnost předvídatelnosti. Dneska se průměrné knihy hodnotí nadprůměrně jen díky extrémním zvratům na poslední straně. Takové knihy se autorce, stejně jako mé maličkosti, zjevně příčí.
Celkem dobře napsaná kniha. Bohužel jsem zjistila, kdo je vrahem, ještě dost dlouho před koncem. Kniha byla dost depresivní a proto se k ní asi už nikdy nevrátím.
Dokonalý krimithriller ! Skvělý autorčin debut ! Vynikajícím způsobem napsaná kniha.
Ze Stříbrné cesty jsem nadšená. Ten temný a ponurý sever Švédska mě uchvátil, ty opuštěné a zchátralé barabizny, husté lesy, močály a jezera. Pak ta Lelleho neutuchající víra a stejně krutá beznaděj. Celý příběh je nadupaný temnou a tísnivou atmosférou.
Již teď se těším až napíše Stina Jackson další knihu !
Skvěle napsané a přečtené za pár dní, perfektní popis švédského ponurého podnebí, sice jsem ke konci už tušila, kdo za vším stojí, ale moc se mi kniha líbila.
Tak tohle nejsou žádné Děti z Bullerbynu. Pořádně silný, temný příběh ze severu Švédska. Beznaděj kape z každé stránky, v plicích se usazuje mráz. Přečteno za jeden den, nešlo se odtrhnout. Naprosto podmaňující lahůdka z krajiny plné močálů a hustých lesů.
Zhruba v polovině knihy mi autorka jednou jedinou větou prozradila, kdo je vrahem, což mi ale neubralo na chuti pokračovat ve čtení.
Trochu mi chyběl vetší spád, proto bylo příjemné střídat příběhy Lelleho a Meji, udržovalo mě to v pozornosti.
Dočteno po cca osmi dnech...zvolnila jsem čtecí tempo a přestala jsem to tak hnát takže proto jsem ji četla tak dlouho. Kniha byla zajímavá. Sice někomu může přijít že se tam nic moc neděje, ale kniha je hodně zaměřená na pocity a žal hlavní postavy. Na to jak se Lelle "smiřuje" se zmizením své dcery a jeho dlouhé hledání aby ji našel a aby našel klid v duši. V tomto směru je opravdu kniha dotáhnutá špičkově a velmi detailně a je to tísnivé a smutné. Kniha má dvě části . ta první je až do třičtvrtě knihy a je převážně zaměřená na Lelleho hledání a také na mladou Meju, která je ve městečku nová a rozhodně hraje velkou roly v příběhu. Druhá část je skoro na konci ale chytne to ten spád. Tušila jsem kdo za tím je a měla jsem pravdu..ale vůbec mi to nevadilo stejně to nebylo vyloženě zaměřené na to kdo to vše má na svědomí. Kniha se mi líbila a je to velmi povedený thriller , ale ubírám jednu hvězdičku za to že jsem uhádla toho zlosyna :D jsem ráda šokována a tady ten šok a údiv nepřišel. Ale rozhodně můžu doporučit.
Ponurá severská atmosféra, samota, asociální chování, ztracené dívky, zima, alkohol, špína, smutné osudy. Příběh se mi nelíbil, nic originálního a konec předvídatelný.
V thrilleru Stříbrná cesta vsadila autorka více než na živý děj na temnou atmosféru severu Švédska a zpracování psychologie jednotlivých postav. Je tu vykreslené jak zoufalství a bezmoc rodičů, jejichž dítě se pohřešuje, tak úchylky různých podivínů žijících na odlehlých lesních samotách.
Pachatel není překvapivý, dá se tipnout už tak v polovině knihy, přesto je rozuzlení velmi dobře napsané. Vlastně celý závěr knihu hodně pozvedává, ten je vynikající.
Námět knihy není ničím nový, ale zpracování zaujme. Stojí za přečtení, za mě jsou to silnější 4*, téměř 90 %.
Kniha, kterou jsem přečetla skoro na jeden zátah, s vykulenýma očima a nervozitou v žaludku. Výborná, právem bestseller
Štítky knihy
prvotina švédská literatura Švédsko únosy thrillery pro ženy
Stříbrná cesta
Stříbrná cesta je za mě neskutečně povedená kniha, která sice neoplývá třeskutě originálním příběhem, zato je ale vyprávěná natolik chytlavě a autenticky, že vás po pár stránkách zaručeně drapne za flígr a dokud ji nedočtete, spát prostě nepůjdete. Představte si ponurou atmosféru Švédska, severských lesů, vlhka a pošmourna a do toho jednu pohřešovanou dívku, jejíž otec ani po několika letech pátrání po ní nevzdal.
Každý večer už třetím rokem projíždí „stříbrnou cestou“, která ve Švédsku skutečně existuje a vede od švédského pobřeží až k norské hranici, kouří u toho jednu cigaretu za druhou a promlouvá se svou zmizelou dcerou, jež se pro tu chvíli „objevuje“ na sedadle vedle něj. Zápletek v knize najdeme hned několik, ale nemá smysl se o nich rozepisovat, protože myslím, že speciálně u téhle knihy je úplně nejlepší nevědět vůbec nic a rovnou naskočit do čtení. Uvařte si kafe nebo svařák, zachumlejte se do deky a užívejte na maximum pomalu budovanou depresivní atmosféru, která se vám při čtení bude zažírat do každého póru kůže. Držím palce, ať na vás v tu chvíli někdo z legrace nevybafne, nemuselo by to dopadnout dobře ;-).