Stříbrná zátoka
Jojo Moyes
Lisa McCullenová se nikdy nedokázala odpoutat od minulosti. Ale nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka jí nabízí svobodu a bezpečí, po nichž tolik touží – když už ne pro sebe, tak pro svou desetiletou dcerku Hannah. Jenže pak přijede Mike Dormer, ubytuje se v rozpadajícím se hotýlku legendární lovkyně žraloků a Liziny tety Kathleen a veškerý klid a mír Stříbrné zátoky a vlastně vše, na čem Lise záleží, je rázem v ohrožení. Tenhle navoněný panák z Londýna chce totiž z hotýlku a zálivu, jenž skýtá útočiště velrybám, udělat prosperující turistické letovisko. A i když je to přesně ten typ člověka, kterého by Lisa měla nenávidět, co nevidět začne ohrožovat i Lisino rozhodnutí znovu se nezamilovat do někoho, kdo si to vůbec nezaslouží...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
Silver Bay, 2007
více info...
Přidat komentář
Teď jsem dočetla a prostě nemám slov! Dokonalá love story...
Doplněno: Tak už jsem konečně našla slova a proto bych ráda doplnila, že se mi opravdu moc líbilo prostředí, ve kterém se příběh odehrával. Přišlo mi originální a naprosto kouzelné. Líbily se mi všechny postavy, byly sympatické. Líbilo se mi postupné odhalování Lisina tajemství, které bylo prostě dechberoucí. Důkladně promyšlená zápletka a postupné rozuzlení příběhu zapracovaly tak jak měly a výsledkem je parádně čtivý a srdceryvný román.
Oddechovka, romance to byla jen hodně okrajově. Čte se jak po másle.
Kniha o rodině, obětování, shledání, lásce k přírodě
Jojo nezkalama,ale musim priznat,ze me tento pribeh nevtahl jako treba jeji kniha Nez jsem te poznal. Stribrna zatoka je oddechovka na pozdni vecery, je ctiva a zadne slozitosti v deji nema,vse plynule navazuje, takze se nestane,ze i kdyz nedavate chvili pozor na to, co ctete, nic duleziteho vam neunikne. Ja osobne jsem obcas mela problem s pohledem ze strany Kathleen...prisly mi nudne,takze jsem preskakovala nektere pasaze. Ale celkove hodnotim 4 hvezdickami,jelikoz to proste dopadne tak,jak ma ;-)
Již chápu, co svět vidí na Jojo Moyesové. Každým slovem dělá ze svých postav výjimečné bytosti a přesto jen lidi. Zavede vás skrze věty na úplně nové místo a při čtení vám dá pocit, že jste přímo tam, ve Stříbrné zátoce, na lodi Izmael a pozorujete velryby.
Smála jsem se, tajila dech, kolena se mi třásla jako želé, polykala jsem napětím vzduch, téměř jsem měla místy slzy v očích... Nevěděla jsem, co od ní čekat, ale dostala jsem to nejlepší.
Začíst se bylo ze začátku těžší, ale příběh mě nezklamal. Konec stál za to. Líbilo se mi jak autorka popsala rozpolcenost Mikovi postavy, který se rozhodoval o svém dalším osudu.
Je to první kniha, kterou jsem od této spisovatelky přečetla. Děj je pěkný, místy dost předvídatelný, místy překvapí. Ale měla jsem problém knihu zpočátku pochopit - začíst se. Knihu vypráví více postav a opravdu je někdy těžké poznat, např. v přímé řeči, kdo zrovna mluví. Zpočátku jsem měla chaos i v tom, kdo je kdo.
U této knihy jsem měla obrovský problém se začíst .Příběh ze Stříbrné zátoky mě sice obohatil o zajímavosti ze života delfínů a velryb. Ale i tak mě kniha přišla místy docela nudná.
Tušila jsem, že to musí přijít - tuhle knihu od Jojo znovu číst nebudu. Ne vždy se musí autorka trefit do gusta všech čtenářů. Silver Bay, co jen napsat? Dvě třetiny knihy mně vlastně skoro nebavily, až když se čtenář konečně dozvěděl o minulosti Lisy jsem měla pocit, že je tu konečně příběh. Pro mě příliš pozdě. Vyprávění od více postav by bylo osvěžující, ale bez nadpisu se nedá poznat kdo zrovna vypráví - dítě, dospělý i stará žena vyprávějí stejně. Škoda toho. A ten konec.... najednou se na posledních pár stránkách vše v dobré obrátí. Najefmou až příliš jednoduché a dokonalé. A na ty velryby jsem asi málo greenpeace.
Zatím nejslabší kniha od Jojo. Až v poslední třetině se konečně něco začalo dít. Lisa mi už od začátku byla nesympatická a to jí zůstalo až do konce. Trochu mě také zklamalo, že se autorka spíš věnovala popisu života velryb, než romantice - tu jsem tam skutečně zaregistrovala jen okrajově - a to za jakých okolností se nakonec vlastně dali oba hrdinové dohromady mi přišlo takové prazvláštní. Já bych se být Lisou zachovala v této situaci úplně opačně.
Miluju Stříbrnou zátoku..mám pocit,že to je to místo kde chci žít.Opět oddychovka se šmrncem :-) Super
možno jedna z menej citovo nadupaných, ale príbeh pekný, hlboký, a hlavne Austrália! Tú milujem, takže u mňa spokojnosť, pohladilo dušičku :-)
Tohle je druhá knížka, kterou jsem od Jojo četla, a bohužel pro mě průměr.
Začátek mě bavil, ale rozuzlení ke konci příběhu mi přišlo moc přitažené za vlasy, takže ke konci mě knížka spíš zklamala a musela jsem se trochu nutit ji dočíst.
Plus je pro mě prostředí příběhů, australská zátoka, úplně jsem se tam při čtení přenesla.
Minus je střídání postav, jak už tu někdo psal, všechny jsou psané stejným stylem a často jsem zapomínala, kdo vlastně kapitolu vypráví, nedalo se to odlišit.
Od autorky si ale v budoucnu určitě ještě něco přečtu.
Ten začátek se fakt nehorázně táhne. Ještě v polovině knížky jsem váhala, jestli má vůbec cenu ji dočítat. Navíc mi dlouho trvalo, než jsem se dostala hlavním postavám pod kůži. Pořád jsem měla pocit, že je dostatečně neznám. Vinu na tom mělo asi i časté střídání vypravěčů, působilo na mě trochu lacině. Stejně jako u Me Before You mi připadalo, jako by si tím autorka prostě jen zjednodušovala práci (říkám tomu wattpadový umění).
Nicméně poslední třetinu knížky jsem si opravdu užila. Musím ocenit především zajímavou zápletku a netradiční prostředí. Svým způsobem je to jedna z nejexotičtějších knížek, které jsem kdy četla. Pokud víte, jak to myslím. Celkově jsem z toho měla trochu agathochristieovskej pocit, akorát ta vražda se nekonala.
Líbila se mi taky široká škála hlavních postav - od dvanáctileté holčičky, přes ambiciózního kariéristu, po starou majitelku hotelu. Každý čtenář má možnost si tam někoho najít.
Štítky knihy
Austrálie láska společenské romány velryby
Autorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Musím říct, že po komentářích, které jsem tady četla, pro mě byla knížka trochu zklamáním :-(
Je to obyčejná slaďárna, i když musím říct, že moc hezky napsaná - prostě příjemná oddechovka, ale nic víc.
Jiné knihy od této autorky byly mnohem lepší.