Stříbrná zátoka
Jojo Moyes
Lisa McCullenová se nikdy nedokázala odpoutat od minulosti. Ale nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka jí nabízí svobodu a bezpečí, po nichž tolik touží – když už ne pro sebe, tak pro svou desetiletou dcerku Hannah. Jenže pak přijede Mike Dormer, ubytuje se v rozpadajícím se hotýlku legendární lovkyně žraloků a Liziny tety Kathleen a veškerý klid a mír Stříbrné zátoky a vlastně vše, na čem Lise záleží, je rázem v ohrožení. Tenhle navoněný panák z Londýna chce totiž z hotýlku a zálivu, jenž skýtá útočiště velrybám, udělat prosperující turistické letovisko. A i když je to přesně ten typ člověka, kterého by Lisa měla nenávidět, co nevidět začne ohrožovat i Lisino rozhodnutí znovu se nezamilovat do někoho, kdo si to vůbec nezaslouží...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
Silver Bay, 2007
více info...
Přidat komentář
Taka prijemna oddychovka, so zaujimavou zapletkou a este zaujimavejsim prostredim. Australia, velryby a romanticka zapletka, podane tak citlivo, ako to len Jojo vie.
Moje druhá kniha od autorky. Jako první jsem četla "Dívka, již jsi tu zanechal". Kupodivu jsem ještě stále nečetla autorčin největší hit "Než jsem tě poznala". Stříbrná zátoka se mi moc líbila. Podobné knihy moc nečtu a možná proto se mi kniha tolik líbila - byla pro mě příjemným zpestřením.
Autorka nás v knize zavádí do krásné zátoky Silver Bay, nedotčeného kousku světa, kde si lidé cení úplně jiných hodnot, než jak jsme zvyklí v dnešní uspěchané době. Lidé zde žijí v souznění s přírodou, pozorují delfíny a velryby a žijí, ač pro někoho nezajímavý a prostý, spokojený život. Ale to se změní příjezdem Mikea Dormera...
Hezká kniha,určitě jí mohu doporučit dalším čtenářům! :-)
*Čtenářská výzva 2018 - č.10. Kniha s tematikou moře
Další úžasná knížka od Jojo. Příběh mě velmi zaujal. Miluju delfíny a verliby a proto se mi příběh líbil ještě víc. Byl to velmi krásný děj o lásce, trápění. Bylo tam hodně převratů, což se mi velmi líbilo. Když jsem tuto knihu dostala tak jsem si říkala že to bude nějaká kravina a kniha je úplný opak.
Velmi zajímavý příběh. Upřímně u konce jsem se rozbrečela protože to bylo tak dojemné! Jojo určitě nezklamala, a určitě si přečtu další knihu! ☺
Pro mě je toto třetí kniha od autorky a před čtením jsem věděl, že je starší než třeba všemi opěvovaná „Než jsem tě poznala“, takže jsem věděl, že v té době autorka nepsala tak, jak píše v jejích pozdějších a oblíbenějších dílech, proto jsem od knihy tolik ani nečekal.
Ihned mě překvapila –ich forma, kterou je celá kniha napsaná. V této knize se navíc objevuje vypravěčů hned několik, mezi sebou se střídají, někteří se objeví na začátku a už se třeba ke slovu nedostanou, ale VŽDY s příběhem nějak souvisí a rozvíjí ho. Svými názory posouvají děj, pomáhají pochopit situaci z jiného úhlu, perspektivy. Sice mi zpočátku trochu chaotické střídání vypravěčů vadilo, ale když jsem si zvykl, začalo mě to i bavit. :) Pokud srovnám například s knihou Do vody od P. Hawkinsové, která si také v knize zvolila několik vypravěčů, v této knize to podle mého názoru autorka zvládla lépe. Nestalo se mi, že bych se v ději zamotal, ztratil, vypravěčů je sice dost, ale je zcela nenáročné se mezi nimi orientovat, protože každá je na začátku skvěle vylíčena a vyjadřuje se například specifickými názory, smyslem pro humor,… zkrátka jsou všichni jiní. :)
Bavilo mě sledovat, jak tahle osoba uchopí situaci, jak se zachová při tomhle, co si myslí o támhletom, do toho detailní popisy přírody a i tak děj nestál na místě a pořád se něco odehrávalo. Popisy přírody, velryb, delfínů,… byly senzační, celá kniha na mě působí nostalgicky a hádám, že právě popisy se na tom značně podílí. Postavy byly sympatické, ale zaujalo mě, že autorka mezi vypravěče zařadila i nějaké ty záporáky a ukázala, jak přemýšlí.
Pokud ale zhodnotím děj, nemůžu se ubránit pocitům, že tam autorka někdy mohla trochu ubrat, protože byl dost nerealistický a to především konec. Sice na konci nostalgie přetékala z každého slova, ale nevěřím, že by bylo možné, aby se něco takového stalo… Zkrátka, ačkoliv je nádherný, je dost absurdní. Ale co, pořád je to jen kniha a ta má hlavně zaujmout. :)
Mně se Stříbrná zátoka velice líbila, je oddychová a klidná. Sice jsem se nenudil, ale nedělalo mi vůbec problém od knihy odejít a nedělat úplně něco jiného, to až konec je napínavý a zvraty se na sebe jen vrství. Věřím, že na dovolenou poslouží senzačně! :)
Pátá kniha od Jojo a zároveň první, která mi vůbec nesedla. Trápil jsem se od samého začátku. Ne a ne se začíst a vžít do příběhu. Bylo to pro mě takové utrpení.
Knize jsem dal dokonce druhou šanci a po půl roce se k ní vrátil. Bohužel však neúspěšně. Předchozí čtyři knihy jsem miloval, takže to nic nemění na kvalitě spisovatelky. Přesto si pravděpodobně toto káčátko, ve své sbírce ponechám..
3,5 hvězdičky. Je to moje čtvrtá kniha od této autorky a asi bych řekla, že nejslabší, i když ke konci jsem začínala být více či méně (spíše více :-) spokojená. Co mám na autorce ráda, a tedy i na jejich knížkách je vykreslení postav, to je bravurní. Občas (v této knížce obzvlášť) mi vadí start, který je takový hodně rozvláčný a až čtenář ví, tak lépe pochopí. Co opět musím dát autorce k plusu je, že pokaždé vytvoří originální příběh, ani kapánek si její díla nejsou podobná, takzvaně přes kopírák. Knížka se čte dobře, je zajímavá, ale znovu ji číst nepotřebuji.
Knížka se i přes hodně stránek a popisu četla naprosto skvěle. Autorka umí psát záživně, i přesto, že zápletka není kdoví jak složitá.
Tuto autorku mám velice ráda, ale jak je napsáno už dříve, byla pro mě tato kniha velkým zklamáním a hodně slabým průměrem.
Příběh byl takový vleklý, předvídatelný a nemít knihu do výzvy odložím ji. Připomínalo mi to klasické harlequinky.
Každopádně určitě to není od ní poslední kniha :-)
Mám ráda Jojo a její knihy, ale tahle nebyla pro mě. Po 'Než jsem tě poznala' byla tato kniha zkrátka zklamáním.
Jsem naprosto nadšená! Stejně jako v případě knihy Poslední dopis od tvé lásky jsem i tady byla ohromena příběhem a vyprávěním autorky. A musím říct, že se neztotožňuji s názorem většiny, protože mně tato kniha přišla o kousek lepší než Poslední dopis od tvé lásky. Do knihy jsem se okamžitě začetla, přečetla jsem ji za dva dny a myslím, že kdybych měla více času "zhltla" bych ji za jeden den. Doporučuji!!
Krásná kniha. Prostředí zátoky s velrybami a delfíny je úžasný nápad. Krásně se to četlo a konec mne naprosto dojal. Dlouho se mi nestalo, že by mi při čtení nějaké knihy ukápla ta slzička. No jsem prostě romantička srdcem i duší, takže mne to opravdu dojalo. Dávám 5 hvězd :)
Autorku už mám vyhlédnutou delší dobu, tohle byla moje první kniha od ní. Vzhledem ke komentářům jsem neměla nějaké přehnaná očekávání, a myslím, že to bylo dobře. Není to špatná kniha, kterou byste znechuceně odhodili jako ztrátu času, spíš bych ji zařadila mezi takové ty oddychové, které si s sebou zabalíte na letní dovolenou, když nechcete číst nějaký bezduchý škvár. Je zde postupně odhalované tajemství, dost romantiky, krásné líčení přírody, trochu dramatu a 100% happyending, který by se v reálném životě takhle hladce nepřihodil. Osobně mám trochu problém pochopit některé Lisiny myšlenkové pochody a jednání, a těžko se kdy octnu v její kůži, abych mohla srovnávat (díkybohu). Tudíž mi nezbývá než se vrhnout na autorčina díla a doufat, že některé ve mně zanechá hlubší a trvalejší dojem, než Stříbrná zátoka.
Spoustu lidí považuje tuto knihu možná za nejslabší od Jojo, ale mě se zatím po Než jsem tě poznala líbila nejvíce. Silver Bay a místní obyvatelé mi zkrátka nějak přirostli k srdci, ač jsem ze čtení měla trochu strach, když jse si pročítala zdejší komentáře. Ale obavy se naštěstí nepotvrdily. Akorát je možná škoda, že autorka nezvolila trochu reálnější konec. Mám ráda pohádkově šťastné konce, ale tady mi to přišlo přece jen přespříliš.
Aj ked mam tuto spisovatelku rada, tuto knihu radim k tym slabsim. Do citania som sa musela nutit. Ku koncu bolo par dojemnych momentov, ale ako celok ma extra velmi nenadchla.
Přiznám se, že nemusím sladké romány - romány pro ženy. Už dopředu jsem věděla do čeho se pouštím. O knížkách spisovatelky jsem četla mnoho recenzí a kritik. Kladných. A souhlasím s nimi. Dávám za pravdu těm, co říkají, že autorka dovede v románech překvapit, že zná a dovede vystihnout charaktery osob. Knížka je o lásce a to nejen mezi lidmi, ale hlavně o lásce k přírodě. A za tu přírodu, delfíny a velryby dávám 4 hvězdičky.
Četla jsem po knize Než jsem tě poznala a hodně jsem od ní očekávala, bohužel mě zklamala, pro mě průměrná. Již bych ji znova nečetla
Osobne vnímam túto knihu ako vyznanie sa autorky ku láske k prírode, zvieratám a celému životnému prostrediu vôbec....
Krásny príbeh s hlbokým odkazom !!!
Autorka poukázala, že aj veľryby dokážu cítiť a spievať ako my ľudia, ale i napriek tomu sú to vysoko ohrozené živočíchy, hlavne škodlivým vplyvom životného prostredia, ktoré zväčša devastuje naše ľudské pokolenie. Pokiaľ "nevystupíme z davu" a nezmeníme náš konzumný spôsob života, ktorým ničíme aj celú našu planétu, dopadneme ako tie veľryby....
Príbeh bol navyše obohatený o vykúpujúcu lásku, ktorá mu dodala ešte viac podmanivosti pre čitateľa.
Štítky knihy
Austrálie láska společenské romány velryby
Autorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Vždycky když čtu příběhy od Jojo Moyes, žiju mimo realitu. Takže pak zažívám takové vtipné situace, jakože se divím, že když se podívám z okna, vidím naši zahradu a ne moře.
Jojo Moyes mě opět dostala. Geniální děj, nádherné prostředí, dokonale popsané postavy. Jako bonus happyend jak blázen. Co víc si může moje romantická duše přát.
Kdyby takové místo skutečně existovalo, mám velkou potřebu jet tam na dovolenou :)