Strom čarodějnic
Judy Leigh
Když se Seleně rozpadne vztah a spolu s ním i sny o budoucnosti, zatouží malířka z Manchesteru po dovolené. Chata Trnka jako by vypadla z pohlednice a zdá se být tím pravým místem, kde Selena zapomene na všechny své problémy. A tak se s přicházejícím jarem nastěhuje do svého nového domova. Ale už zanedlouho k ní začne promlouvat minulost. Chata Trnka ukrývá tajemství, která nehodlají zůstat ukrytá. 1682 Grace Cotterová netouží po ničem jiném než po muži a rodině. Je sice spokojená se svou prací na statku, ráda pečuje o otce a od báby Bett se nechává zasvěcovat do léčivých praktik, i tak ale stále touží po lásce. Jenže doba snílkům nepřeje a pomluvy i klepy dokážou přivodit smrt. Jediná chybička může Gracein osud navždy zpečetit… Dvě ženy od sebe dělí tři sta let a přes to je k sobě svede dům plný krve a kouzel. Graceina duše touží po odpočinku a jen Selena jí v tom může pomoci.... celý text
Přidat komentář
Strom čarodějnic doporučuji všem kdo má rád duchovno, trochu toho napětí a samozřejmě i lásky. Kniha má dvě dějové linie, mimochodem to mám ráda. Čtení jsem si užila,moc se mi kniha líbila a mohu jen doporučit. Za mě určitě 100%.
Prostředí, atmosféra a téma příběhu mě zaujaly a nadchly. Osud Grace je sice velmi smutný, ale trochu mi vadilo jak byla ta tíseň násilně omílaná v každé kapitole. Vyznívalo to zbytečně depresivně. Děj byl sice dost předvídatelný, ale moc hezky se to četlo a knihu jsem odkládala jen velmi nerada.
Mám ráda knihy, kde se prolíná přítomnost a minulost - obzvlášť s historickou tématikou. Postava Seleny nebo Laury mi na svůj věky přišly velmi nereálně popsané. Velmi mě zasáhl příběh Grace, bylo to velmi dojemné a za mě uvěřitelné.
Na zadní straně knihy je přirování k Cizince a knihám Barbary Erskinové. Strom čarodejnic ale Cizinice a knihám od Barbary Erskinové nesahá ani po kotníky. Diana Gabaldon a Barbara Erskinová jsou totiž ve svém řemesle skutečnými mistryněmi. Jejich knihy jsou vypilované do nejmenšího detailu, jsou neskutečně výborné vypravěčky, jejich ženské postavy jsou silné a sympatické, umí čtenáře dokonale vtáhnout do děje, jejich knihy obsahují spoustu historických detailů.
Strom čarodějnic je oproti jejich knihám čistý amatérismus.
Děj v minulosti se odehrává v bezejmené pustině, na obyčejném statku, děj se má odehrávat v 17 století, ale je to jako by se odehrával teď, žádné historické detaily, prostě nic. Jenom pár sedláků. Hlavní hrdinka mi přišla neskutečně naivní a hloupoučká. Děj je naprosto předvídatelný. A hodně depresivní.
Vyjímečně se mi o malinko víc líbil děj ze současnosti, i když i ten je poměrně předvídatelný a nedokázal mě ničím okouzlit, chytit za srdce.
Neoblíbila jsem si ani jednu z postav.
Za mě ne. Přirovnání k Cizince a Barbaře Erskinové má jen nalákat jejich fanynky, což já jsem a nalákat jsem se nechala. Lituji ale peněz vyhozených za tuto knihu. Jediné co je na ní hezké je přední obálka.
Anglie - Somerset - a pěkně sepsaný příběh na rozhraní století ....
Dvě ženy a Trnková chýše .... Grace a Selena .... a sepětí s přírodou, bylinkami ....
ale také tajemno ....
Duše Grace nedošla klidu .... a je tu Selena, která jí může pomoci ....
A otevřením staré doby dochází k poznání .... a odtajnění tajemství Trnky ....
Toto je čtení zrovna pro tohle období ....proloženo básněmi tehdejších poetů :
.... Zda člověk listům podobí se
.... tvá svěží mysl právě ptá se
.... ach jak srdce stárne vadne
..... zůstává k těm jevům chladné ....
Tak víc mě bavila dějová linka s Grace.
I když ty ženy v té době to měly těžký, rodily jak na běžícím pásu, buď zemřely při porodu, nebo se děti nedožily roku.
Bylo mi líto Grace, že byla tak hodná, snažila se všem pomoct a nakonec byla ta nejhorší.
Linka se Selenou byla do půlky knížky nudná, bohužel.
Pak to bylo zajímavější, ale z minulosti to bylo lepší.
Z počátku jsem se musela do čtení nutit,ale pak se to v jednom místě zlomilo, a příběh začal mít spád. Bylo mi z toho zvláštně smutno a zároveň jsem měla radost. Málokterá kniha dokáže navodit takové pocity v jeden okamžik.
Na Strom čarodějnic jsem se moc těšila.
Je hodně přirovnávan ke knihám Erskinové a o to víc jsem byla zvědavá. Knihy Erskinové mají úplně jinou a jedinečnou atmosféru a tu jsem zde sice nenašla, ale musím říct, že se mi to moc líbilo. Příběh Grace mě úplně pohltil. Část se Selenou mě začala hodně bavit až ke konci...kde se oba příběhy pěkně propojí.
Určitě bych si ráda přečetla i další knihy v tomto "duchu" od pro mě neznámé autorky.
Posledních 100 stránek jsem tedy shltla.
Bylo to krásné i smutné zároveň.
Moc pěkný příběh, který se svou atmosférou bude hodit pro nadcházející podvečery, kdy na řadu přijde zapálená svíčka a nějaký ten svařáček :-). Já ty duchařské příběhy moc nemusím, ale zde toho bylo tak akorát, aby mě to nerušilo a fantazie mohla pracovat a dodalo to příjemně strašidelnou atmosféru. Navíc ty dva příběhy se, díky tomu, v závěru pěkně prolnuly a úplný konec mě potěšil. Dojemný příběh je zejména ten historický, ze 17. století, ale mně se líbil i ten současný, který nepůsobil jako vycpávka a měl, pro mě, také své kouzlo. Pomalu plynoucí příběh, moc pěkně napsaný, který voní divokou krásou přírody a také bylinkami a kouzly, které se ne vždy mohou vyplatit. Příjemné odpočinkové čtení, které mi padlo do noty. A teď vzhůru za dobrodružstvím, pobřeží Amalfi čeká:-).
Působivé čtení, příběh plný emocí, dvě časové linky, které se postupně propojí do jednoho celku. Příběh z dávné Anglie, kdy hony na čarodějnice nebyly ničím vyjímečným, se odehrává v 17.století. Příběh Grace jsem hltala a nemohla jsem se od něj odtrhnout, dokonce až tak, že mě rušil osud Selenin. Chtěla bych si Gracein příběh vychutnat jako samostatný román. To by bylo! Celý román se nese v duchu příběhů Barbary Erskinové!
Já se přiznám, že jsem z knihy zklamaná. Čekala jsem tak nějak víc. Téma slibné, ale bohužel nevyuzite. Velká škoda.
Dvě časové roviny a pomalé vyprávění příběhu dvou žen Seleny a Grace...
Návrat do starého času roku 1682 mě bavil víc. Dívka, která byla spjata s přírodou, vyznala se v bylinkách mi byla velmi blízká a soucítila jsem s jejím těžkým životem v té době.
Upřímně nechápu tak vysoké hodnocení. Vytáčely mě opakující se situace a dialogy. Většina postav je jen jednorozměrnou karikaturou. Jsou ploché, nevrstvené a nudné. A to pomalé tempo... U Erskinové mi nevadí, tady ale něco chybělo.
Krásný ale i smutný příběh.Líbila se mi spíš ta minulá část,ale v té přítomné části se vše vyřeší.
Dojemný, romantický příběh s trochou duchařiny. Kniha se příjemně četla, líbilo se mi, že autorka na základě dobových reálií vytvořila příběh Grace, do kterého jsem se úplně ponořila, soucítila jsem s ní a na konci knihy mi i ukápla slza....
Krásný a velmi čtivý příběh se dvěmi dějovými linkami, tedy jedné ze současnosti a druhé z 17. století.
Líbilo se mi, že autorka staví na reálných základech z dob čarodějnických procesu v Británii a co hrozivého se tenkrát dělo. Lidé byli zbytečně pověrčiví a neuměli si hodně věcí vysvětlit jinak než že jsou to čáry.
Kniha mi připomíná psaní B. Erskine, kterou mám moc ráda.
Nejsem si jistá, jestli se mi kniha líbila nebo až tak moc ne...
Kapitoly vyprávěné z pohledu Grace byly poutavé, ale ty z pohledu Seleny bohužel velmi nudné a její linka docela bledla v porovnání s druhou.
Nezáživné bezduché dialogy mezi postavami mě nutily text přeskakovat, příběhová linka byla nezajímavá a postavy neměli žádnou hloubku.
Celkově mě upoutala pouze příběhová linka Grace, jejíž postava byla sympatická, hloubku bohužel trochu postrádala i ona.
Konec knihy byl ale opravdu hezký a dojal mě až k slzám.
Doporučila bych někomu nenáročnému.
Tak toto byl báječný, krásný a přímo očarující, silný příběh.
Příběh dvou žen, Grace a Seleny se mi hodně líbil. Ta prolívanost mezi dávným žitím a dnešním souzněním ve vztahu a přesto tak hluboký kořen lásky v obou případech.
Doba kdy vystihovala žití Grace, se mi strašně líbila. Samotná Grace mi přilnula k srdci svým dobrosrdečným chováním, jak byla laskavá vůči svému okolí a myslela to vždy s každým dobře. Přála všem poznat jaký to je pocit neutuchající lásky, mezi matkou a dítětem, jak sama později zažila.
Doba kdy dojila krávy, otec tvrdě pracoval na poli, pomyšlení na vdavky, lidi se mezi sebou pomlouvali, ale ne jak v dnešní době, dříve lidi vážili více slova, předtím než slova vyřkli.
Ovšem jde s té doby zároveň strašně cítit ta váha a síla slova mezi lidmi, buď se vážně uctívali a měli rádi, nebo se k smrti nenáviděli a proklínali. , zloba a nenávist se mezi lidmi šířila i v sedmnáctém stolení. Moc mě zamrzel osud Grace a babičky Bett mi bylo strašně líto. Čekala jsem různé scenérie, jak by se asi děj mohl odehrávat nadále, dokonce jsem si říkala několikrát, tak a teď umře ten a ta ...
Neee, autorka to má skvěle promyšlené a nádherně spoutané ať už procítěním mezi postavami, tak nádherně popsanou krajinu okolí Chaty Trnky.
Autorovy další knížky
2018 | Ještě to nebalím, vzkazuje babička |
2024 | Strom čarodějnic |
2021 | Babičky na tahu |
2022 | Babičky na cestě za sluncem |
Anglie, tajemno, milostná linka... tohle slibovalo zážitek. Obě linky měly potenciál, ale čtení se mi strašně táhlo, u knihy jsem usínala, těšila jsem se až dočtu. Ač autorka nešetří "duchařskými" okamžiky, napětí mi kniha nenabídla, rozuzlení jsem tušila dlouho, vše klouzalo po povrchu. Nebylo to špatné, ale ani nic, co bych si významně zapamatovala. Pro klidné podzimní čtení můžu doporučit.