Strom duchů
Ray Bradbury (p)
Halloween, noc před svátkem Všech svatých, se pro osm chlapců mění v podivuhodnou dobrodružnou pouť, když se spolu statečně vydávají hledat svého kamaráda Pipkina. Ten byl tajemnou silou unesen od strašidelného domu na kraji města. A kdo je jejich průvodcem? Nikdo menší a tajemnější než Loket Lopatka Kostroun, bytost, z níž čiší hrůza a přitom vyzařuje tak neobyčejnou sílu, že se jí nikdo nedokáže vzepřít. Při své cestě nocí se kluci stávají svědky exotických slavností zemřelých. Zprvu se ocitnou v egyptské pyramidě, kde se právě koná ceremonie pohřbívání. A chlapci ke svému zděšení zjistí, že balzamovanou mrtvolou není nikdo jiný než jejich hledaný kamarád. Při dalších smutečních obřadech se postupně dozvídají, že v únosu Pipkina je skryt nečekaný smysl, jenž se dotkne všech, kteří se vydali na cestu této tajuplné noci. Poetický příběh z pera nepřekonatelného Raye Bradburyho spojuje surreálnou atmosféru s hutným jazykem a originálními snovými obrazy. Neobvyklé jsou přitom podrobnosti pohřebních ceremonií, s nimiž nás autor postupně seznamuje, jak čtenář letí světem na drakovi sestaveném ze starých cirkusových plakátů, a omámen Bradburyho vizemi touží se dobrat tajemství, jež se skrývá za nocí Halloweenu. Kniha vychází v češtině poprvé v překladu Jarmily Emmerové, verše přeložil Jiří Josek.... celý text
Dobrodružné Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , PlusOriginální název:
The Halloween Tree, 1972
více info...
Přidat komentář
Musím říct, že jsem od knihy nedostala to, co jsem čekala. Chtěla jsem dobrodružství a napětí, možná nějaké klukoviny. A něco z toho jsem i dostala, ale ne v tak velkém množství. Celý příběh mi vlastně připadal jen jako způsob, jak děti vzdělat o "dušičkových" zvycích v jiných kulturách. Na tom nic špatného není, ale nebyl to zábavný způsob. Místy jsem se nudila a připadala si jako ve škole.
Námět knihy super, zpracování horší. Text příliš květnatý, zbytečně odvádí od děje. Ačkoliv uznávám, že ta umluvenost textu se mi místy i líbila. Při čtení nahlas dětem to bylo až rytmické. Jenže po chvíli toho bylo prostě moc:
"...pádil krkolomnou rychlostí, skálopevně odhodlaný, uháněl, řítil se, mrskal nohama, kmital lokty, nafukoval tváře, zavíral oči, odfrkoval nozdrami a dup, dup, dupal do podlahy nahoru dolů, nahoru dolů nohama..."
Poslechnuto jako audiokniha v podání božského Igora Orozoviče. Přiznám se, že samotný příběh mě moc nezaujal. Zdá se, že jsem na takové povídačky asi už odrostlá. Místo napětí jsem často cítila spíš, že se unudím k smrti. Což se vskutku tematicky hodilo. Přesto mi asi jako čtenáři chybí ta správná imaginace. Po doposlechnutí jsem se cítila jako stará seschlá pasta. Ale Stranger things mě berou. :)
Horor pro děti předškolního věku. Bohužel napsaný stylem pro dospělé. A tak se zde tříští forma a obsah. Z počátku mě příběh zaujal. Ale postupem času se z toho stává spíš učebnice. Cestování v čase i prostoru. Poznávání různých míst a koutů světa, kde uctívají den zesnulých. Příběh se místy utápí v epické poezii, jinde v květnaté mluvě, která v podstatě nahrazuje děj. Vyzdvihnout musím samotný závěr, ten se povedl. Audiokniha je vydařená a načetl jí pan Igor Orozovič.
3,5/5 Dětský příběh o životě, smrti, úžasu ze světa a síle přátelství. A o tom, že je vždy potřeba v partě aspoň jednoho odvážného.
Být mi těch deset dvanáct let, dám plný počet. Bradburyho vyprávění má ale neopakovatelnou atmosféru i pro dospělé.
Od tohoto autora jsem čekala něco jiného, dovedu si představit i tip člověka, kterého kniha naprosto nadchne, já to nejsem, stojí ale za to to zkusit. Musím totiž přiznat, že kniha je nadprůměrně čtivá. Začátek zní velkolepě, postupem děje kniha pozvolna uvadá...
[audiokniha]
Prvotní nadšení se vytratilo do ztracena. Igor Orozovič ovšem excelentní :o)
Ze začátku kniha působí zvláštně, jak kdyby ji psal S. King. Dokonce mě několikrát napadla podobnost s Tím. Ale To tam nebylo. Celkem mě překvapilo, kam se příběh ubíral – za to vděčím svému ignorantství a nečtení anotace. Stačilo mi jméno autora. :) Knížka je podle mě určena spíše dětem – náctiletým, kteří se dozví něco o svátku všech svatých a jeho obdobách napříč místy a časem. Téma určitě dobré a kdyby se mi knížka dostala do rukou na základní škole, určitě by mě bavila více. Takto mi v hlavní příběhové lince chybělo pojivo, které by příběh propojil skrz na skrz a dal mu další rozměr. Místo toho to bylo víceméně jen banální vyprávění, na jehož základech autor prezentoval zajímavé fakty. A to mi bohužel na dobrý čtenářský zážitek rozhodně nestačilo. :(
Jak se slaví Halloween v jiných zemích - čtivě popsáno pro mládež, která si sice chvilkama bude připadat jako že čte povinnou literaturu, ale nakonec to překoná a ještě si z toho něco odnese. Příběh jako takový dokáže navodit strašidelnou atmosféru a s ohledem na autora a dobu kdy byla kniha napsána se dá pochopit i styl jakým je psána - trochu zdlouhavěji a místy nudně.
Ako nebolo to zlé, ale celu dobu som mal pocit takého "povinného" čítania na strednej škole.
Kniha se mi celkově líbila. V knize se dozvíme, jak se slaví Halloween v různých částech světa. Navodila ve mně strašidelnou atmosféru. Některé kapitoly se mi líbily hodně, jiné části mne bavily méně. Závěr knihy se mi líbil.
Tato kniha je určena zejména pro mladší čtenáře. Myšlenkou knihy je připomenout dětem, aby nezapomněli na své nejbližší, kteří zemřeli a uctili jejich památku.
Líbily se mi také černobílé ilustrace.
Každým rokem chodíme na Dušičky. Vždy navštívíme hrob babičky, umístíme květiny na hrob, zapálíme svíčky a zavzpomínáme na babičku. Vždy si koupíme štramberské uši. Dušičky mají pro mne kouzelnou atmosféru a je to nádherné, když se setmí a téměř na každém pomníku jsou rozsvícené svíčky. Myslím si, že duše zemřelých jsou rády, když je navštěvujeme a nezapomínáme na ně.
Pokud by autor upustil od toho neuvěřitelně květnatého slohu, tak by to byl hezký příběh o způsobu oslav Hallowenu od pravěku až po současnost a ze všech koutů světa. Bohužel jeho způsob popisu míst a situací na mě působilo až příliš rušivě.
Klouzala jsem po povrchu, ale tušila hlubiny, špatně se potápí, dospělému. Stylem mi připomínala Trnkovu Zahradu, pravda, poněkud temnější...
Jak kdybych četla dvě knihy. První, napínavou a zajímavou do doby, než se chlapci ponořili do hromady listí. Pak to byla část psychadelická, která mě moc nebavila. Až v poslední kapitole se to znovu vrátilo do původních kolejí a znovu to bylo zajímavé. Zvlášť rozhodování, zda se chlapci, pro svého kamaráda, vzdají každý roku svého života.
Nejsem si jistá, zda jsem to jen špatně nepochopila (proto 4 hvězdy a ne méně ani více), anebo zda to bylo opravdu takové..divné. Děj byl pěkný, nápad suprový a zajímavý (i když na můj vkus moc "hopsavý") ale styl psaní byl prapodivný.
Štítky knihy
rituály a obřady pohřby Halloween
Autorovy další knížky
2001 | 451 stupňů Fahrenheita |
1959 | Marťanská kronika |
1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
1995 | Pampeliškové víno |
2017 | Ilustrovaný muž |
Kniha mě bohužel příliš neoslovila. Četla se sice rychle díky autorovu poetickému stylu, ale příběh mi připadal roztříštěný a postrádal hloubku, kterou jsem od něj očekávala. Atmosféra podzimu a Halloweenu byla krásná, ale děj samotný mě nezaujal a nenaplnil má očekávání podle popisu. Pro fanoušky Bradburyho možná zajímavý kousek, ale mě zklamal.