Strom splněných přání
Jenny Gladwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457330/bmid_strom-splnenych-prani-aMX-457330.jpg
4
152
152
Jane se podařilo prorazit jako investigativní novinářka. Její přítel Simon se ale nedokázal smířit s tím, že je úspěšná a práci se věnuje víc než jemu. Blížící se Vánoce jí jen připomínají, že zůstala úplně sama. Její šéfce je jasné, že by potřebovala změnit prostředí, a tak ji vyšle do Norska na cestu organizovanou pro zástupce tisku a blogery. Má napsat článek o tradici, která se váže k úniku norského krále před nacisty. Za to, že mu Anglie poskytla azyl, posílá Norsko každý rok vánoční strom do Londýna. Na Jane čekají fjordy, norská zima, luxusní hotely a skvělé jídlo. A také pár zajímavých mužů, jeden starý příběh a rada: Když vás potká láska, chytněte ji a pevně držte!... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , CosmopolisOriginální název:
A Gift in December, 2019
více info...
Přidat komentář
Příjemný, jemně romantický příběh z předvánočního Norska. Hezky se četl. Pokud máte náladu na tento typ čtení, můžu určitě doporučit.
Strom splněných přání je poměrně příjemnou romancí, u které si čtenář hezky odpočine a dokáže se naladit na vánoční atmosféru nejen díky prostředí zasněženého Norska. Myslím, že jeho přečtení rozhodně nebudete litovat.
Hezká oddechovka na jedno odpoledne. Sice velmi rychle začnete tušit, jak to dopadne, ale to nevadí. Už podle obálky, která je krásná, neočekáváte nějaký složitý příběh. Ale mě se líbila, bylo to hezké počtení. Za mě na odpolední relax ideální
Pěkné čtení takhle v zimě po Vánocích. Kniha mě ale nijak zvlášť nenadchla ani neurazila. Více informací v mé recenzi :).
Moc příjemná romantika, která se navíc trefila i do počasí, které teď máme. Hlavní hrdinka byla sympatická a prostředí Norska krásné. Navíc se mi líbila ta troška historie spojená s vánočním stromem.
(SPOILER)
Před Vánoci všichni toužíme po odpočinku a k tomu mnohdy směřuje i výběr knih ke čtení. Na tuto novinku nás nalákala Janička s týmu nakladatelství Grada a následně bylo uspořádáno společné čtení. Já osobně tuto formu vítám, protože díky ní můžete poznat spoustu dalších lidí, kteří milují knihy stejně jako vy. Navíc je mnohdy velmi úsměvné, jak se jednotlivá hodnocení liší. A nyní už se pojďme společně podívat na to, o čem tato kniha je a jak moc se mi líbila...
Příběh vypráví o novinářce Jane, která po neúspěšné vztahu prakticky zanevře na Vánoce a veškerý mumraj, který se kolem nich každoročně odvíjí. Její šéfka ji za odměnu vyšle na pracovní cestu do Norska. Jejím úkolem je sepsat reportáž o kácení vánočního stromu, který následně poputuje do Anglie jako poděkování za pomoc v době druhé světové války. Její kamarádka ji nabádá, aby si cestu maximálně užila. Což v podstatě znamená užít si všeho, co jí cesta nabídne, nahodilého románku nevyjímaje. Mimo Jane odjíždí do Norska i velmi pestrá skupinka reportérů a bloggerů. Hlavní hrdinka tedy rozhodně nebude mít nouzi o zajímavá setkání.
Upřímně? Já ty "romanťárny" moc nemusím. Romantika v knihách mě neodrazuje, ale potřebuju v ní vidět nějakou přidanou hodnotu. Špetku něčeho navíc, jak s oblibou říkávám. Nicméně ano, přiznávám, tenhle příběh se mi vyloženě trefil do nálady a dění v něm mě kupodivu nerozčilovalo. Vlastně jsem si ho hezky užila.
Moc se mi líbily pasáže, které se odehrávaly přímo v Norsku, protože autorka skvěle zachytila tamní atmosféru. Ať už se jednalo o cestu přírodou, průběh ranního rybolovu, večeře, při kterých se podávaly norské speciality nebo dění odehrávající se v prostorách hotelů. Zimu z duše nenávidím, ale na cestu do Norska bych si v tu chvíli nejraději zabalila ihned.
Knížka se čte velmi dobře a částečně se odehrává ve dvou dějových liniích. Nemůžu však tvrdit, že bych z celkového obsahu či zápletky byla úplně paf. Taky mě mnohdy rozčilovalo myšlení a zároveň jednání hlavní hrdinky. Ale předpokládám, že tomu tak mělo být, aby ji vývoj událostí přivedl na tu správnou životní cestu.
Pokud budete příští rok hledat vánočně laděnou, oddechovou a čtenářsky nenáročnou knížku, pak vám Strom splněných přání mohu jenom doporučit.
Jane, která se snaží dostat z nevydařeného vztahu, posílá její nadřízená na pracovní cestu do Norska. Během této cesty má Jane za úkol napsat článek o kácení vánočního stromu.
Strom splněných přání je příjemně laděná vánoční kniha s předvídatelným dějem. I přestože od začátku víte, kam příběh směřuje a jak to celé dopadne, kniha Vám navodí příjemnou vánoční atmosféru. Mě pomohla dostat se aspoň trochu do vánoční nálady, protože tenhle rok je velká katastrofa a všechno je takové podivné – však to všichni moc dobře víme. Vzhledem k tomu, že děj není nikterak složitý, čte se kniha lehce a svižně, navíc se nejedná o žádnou bichli. Kniha má příjemných necelých 280 stran, takže je to ideální odpočinkové čtení na jedno nebo dvě odpoledne.
Zasazení děje do Norska byl moc dobrý nápad. Příjemně to ozvláštnilo příběh, který jinak ničím zvláštní nebyl. Dalším plusem byl příběh z minulosti související s druhou světovou válkou – příběh Thomase a Marit. Tahle vedlejší dějová linka mě na celé knize bavila nejvíc a je škoda, že nedostala více prostoru.
Co se týká postav, hlavní hrdinka mě ničím nezaujala. Přišla mi jako taková ta typická hrdinka z romantických knížek, kterých je všude plno. Taky proto čtu romány jen výjimečně (například o Vánocích). Vedlejší postavy byly taky docela nevýrazné, abych pravdu řekla na většinu jmen si už ani nevzpomínám, a to jsem knihu dočetla před dvěma dny. Takže asi tolik k jejich nevýraznosti.
Co dodat závěrem? Jistě, jedná se o knihu, na kterou si po chvíli ani nevzpomenete, ale jako vánoční čtení Strom splněných přání určitě neurazí.
Strom splněných přání je romantický příběh, který je propletený historickou linkou, tehdy začínající války. Musím říct už teď, že ta mi příběh v knize trošku zachraňovala. Budu se tu opakovat, protože už u jedné knihy co tu mám jsem říkala, že zde najdeme klišé příběh, ale tady mi už na začátku, bylo líto jak je právě na tu onu knihu příběh i podobný. Jedná se o Kavárnu v Kodani.
A bohužel jsem pozorovala další podobnosti, né jen již zmíněný začátek.
Děj za mě byl docela předvídatelný a onen milý, se kterým má naše hlavní hrdinka najít štěstí, no.. zkrátka a dobře, jen jak se tu objevil, hned mi to bylo jasné, škoda. Protože si myslím, že by kniha nemusela být vůbec špatná a vlastně ani nechci tvrdit, že byla, ale nezaujala mě a znovu bych si ji nepřečetla, a kdyby mělo být pokračování, jako například právě u Kavárny, tak bych po něm už nesáhla.
Můžete si třeba myslet, ale tak co chceš po oddechově vyhlížející knize? Myslím si, že i ta romanťárna může být "prostě" více zajímavá. Je toho více a více, ale vše dopovím ve videu jako vždy. Nebojte už si před ten foťák sednu.
Tahle kniha ale určitě je pro láskomily, co se těchto příběhů nemohou nabažit.
Měla jsem trochu jiná očekávání.
Pátrání po minulosti mě v tomhle případě moc nebavilo, i když to rozuzlení stálo za to :-)
Tuhle knihu jsem četla opět v rámci společného čtení a jsem za to moc ráda, protože mě to donutilo alespoň nějak vnímat, že budou Vánoce. Možná je to tím, že letos se mi vánoční nálady ani trochu nedostalo a tak jsem knihu četla přibližně 14 dní a byla jsem jedna z posledních, co ji přečetla.
~~~
V první řadě - kniha má naprosto krásnou hygge obálku a úplně mě uchvátila. Takže po grafické stránce se mi kniha opravdu moc líbí.
~~~
Hlavní hrdinkou je June, novinářka, která je po čerstvém rozchodu, ze kterého se ne a ne dostat a tak se její šéfová rozhodne ji poslat do Norska, aby napsala článek o Královně lesa - vánočním stromu, který Norsko každý rok vybírá jako dar Anglii za pomoc ve válce, a taky aby zapomněla na svého ex.
~~~
Jestli se jí povede napsat dobrý článek a taky zapomenou na svého bývalého musíte zjistit sami. Co vám ale řeknu já je, že jsem hlavní zápletku odhadla téměř okamžitě, což je škoda a proto bych knihu hodnotila dost průměrně.
~~~
Musím ale vyzdvihnout pár věcí. Zaprvé, vedlejší dějová linka. Příběh Thomase a Marit. Druhá světová válka. Romance. Dopisy, na které nikdy nebylo odepsáno. A naprosto skvělý závěr tohoto příběhu. Tohle se mi líbilo mnohem víc, než hlavní dějová linka. A zadruhé, prostředí. Osobně se chci do Skandinávie podívat už dost dlouho a tohle bylo tak krásné. Ty popisy lesů a samoty, to jsem si vážně moc užívala.
~~~
Celkově je tedy kniha lehce nadprůměrná a je to moc příjemná oddechovka na zimní čas.
~
*3,5/5
Áno, už je veru po Vianociach a blížia sa posledné sviatky s nimi spojené, ale je to snáď dôvod, prečo už nesiahnuť po tejto knihe?
.
Určite nie :) .
.
Kniha je krásna a skrýva sa v nej krásny príbeh a ja som si tam našla čo to aj medzi riadkami a ku koncu som si aj poplakala a prišiel aj vďačný úsmev.
.
Mám na takéto knihy vždy čas a moja duša je vtedy šťastná, oddýchnutá - no čo už.
Romantika a pekné príbehy sa mi len tak nezunujú a čím som staršia, vyhľadávam ich viac ❤️.
.
Začiatok knihy mi však prišiel nejaký zrýchlený, dokonca hneď na začiatku výletu bol akčný Philip, vravím si - “Nie, nie, tak toto mi asi dobre nepôjde.”
.
Ach, ako som sa mýlila, ešteže som vytrvala. Bola to len chvíľočka a všetko sa zmenilo.
.
Tajomný a očarujúci pán Thomas a jeho príbeh prepojený s výletom novinárov a blogerov do Nórska, aby uvideli Kráľovnu lesa - tak sa volá strom, ktorí zotnú v Nórsku a plaví sa až do Londýna, aby sa tam pred Vianocami ozdobil a rozsietil na námestí.
Je to prejav vďaky Nórov, za to, že im Briti pomohli a poskytli útočisko aj ich kráľovi, počas druhej svetovej vojny.
Táto tradícia vznikla v roku 1947 a pokračuje dodnes...
.
Táto jemná historická vsuvka, ktorá sa ďalej rozvíja ma veľmi bavila a dodala príbehu aj to niečo viac.
.
A samozrejme, príbeh je aj o láske, nádeji, priateľstve a o nájdení seba samého, hoc, aj keď to niektorí zistia až po návrate z Nórska.
.
A Nórsko? Pre mňa čarovná krajina, kam by som sa raz veľmi rada pozrela a na pár týždňov skončila v nejakej chalúpke.
.
Ale tu som doma. A tú našu nádhernú krajinu milujem.
Nemáme tu síce fjordy, ale máme úžasné hory, krásne pramene a jazerá, lesy a čistý vzduch a tiež ten čarovný pokoj a ticho, mimo mesta.
.
Dej knihy sa odohráva pred Vianocami, v novembri a vôbec nebude vadiť, ak po knihe siahnete aj teraz.
Nie je to taká typická vianočná kniha, kde sa kupujú darčeky, ozdobujú stromčeky a kde sa pečie... :)
.
Smelo do toho. Ak ste romantické duše, podľa mňa budete spokojní / spokojné ❤️
Příběh se mi celkem líbil. Havně ten z druhé světové války mě zaujal. Vadil mi jeden nejmenovaný reportér, to že hlavní hrdinka byla trochu natvrdlá a že tam toho bylo málo o Benovi. Ten se mi líbil moc. Takové pohodové čtení.
Mně se příběh líbil. Bylo to klidné a milé, plné vánoční atmosféry a pohody. Nechybělo ani odhalování záhad spojených s válečnými událostmi, což bylo příjemným oživením "hygge atmosféry". A bavilo mě, že děj nakonec nebyl tak průhledný, jak se na první pohled zdálo.
Lákavý název, anotace slibující vánoční a hygge pohodu a k tomu perfektní obálka. Jo, to zní jako něco, co si chcete o svátcích přečíst. Takže jsem neodolala ani já.
Bohužel, očekávání naplněna nebyla. Dějové linie, když se střetávaly, nepříjemně skřípaly, historie, která měla současnost jen podpořit, ji válcovala na plné čáře. Hlavní hrdinka si moc sympatií svým chováním nezískala. No a její "prozření" bylo, alespoň za mě, nereálné a úplně odtržené od všeho, co k tomu bylo napsáno předtím.
Na druhou stranu, popis Norska, jeho přírody a kuchyně, a sváteční atmosféra, ty se opravdu povedly. Že bych už měla plán na příští Vánoce?
Příběh ode mě dostává 3*, obálka Ondřeje Mikuleckého ke konečnému zúčtování přihazuje ještě jednu a jsou z toho nakonec pěkné 4*.
Hezká vánočně laděná kniha, ideální na čtení přes vánoční prázdniny, kdy každýmu leze salát i ušima. Začátek byl bohužel trochu pomalejší, po polovině knihy se děj více rozjel. Konec byl i trochu překvapující, romantickou linku jsem tedy tak nějak předpovídala. Rozhodně musím pochválit obálku, ta se Cosmopolisu opravdu moc povedla.
Kniha mi lehce připomínala Kavárnu v Kodani.
Tuto knihu jsem si vybrala jak pro její hřejivou hygge obálku, tak i pro neméně zajímavý příběh, který sliboval lásku, cestování, dobroty ale i zápletku z minulosti prolínající se do současnosti.
Dohromady tedy musím říct, že hrdinové a vztahová linie nic velkolepého, ale co bylo senzační a určitě proto kniha stojí za přečtení, bylo překrásné prostředí Norska, popisované mňaminky a hlavně i příběh z minulosti a jeho postupné rozplétání až do nečekaného vyústění. Doporučuji jako lehký milý a odpočinkový hygge koktejl, který má od všeho něco a své nedostatky určitě vynahrazuje jinými svými plusy.
Více v mé recenzi - "Do Norska za Vánocemi, dobrotami a příběhem nejen minulým".
Milá, hřejivá jednohubka, ideální na zimu. Taková variace na Kavárnu v Kodani, akorát naopak a bez kavárny. Ze začátku mě trochu vyvedlo z míry, co se to děje už z kraje příběhu, ale postupně jsem si zvykla a četlo se mi jedna báseň.
Příběh je příjemný, skutečně hřejivý a hygge, jak slibuje obálka. Ale sama autorka to avizuje jako romantickou komedii a s tím nesouhlasím - chybí mi tam ta správná interakce ona a on, samotné romantiky je tam na můj vkus málo.
Miluji severské země ať již v thrillerech, tak i v těchto hřejivých hygge příbězích. A tento příběh opravdu hřejivý byl a nebýt hlavní hrdinky, která mi nebyla úplně sympatická, respektive mi docela dost lezla na nervy, bych byla spokojená určitě více. Docela dost mi vadilo, že na to, jak byla zničená z rozchodu se Simonem, se jako mávnutím kouzelného proutku zamilovala na první dobrou v podstatě hned po příjezdu, no, ale budiž. Naštěstí se v knize vyskytovala i dějová linie z minulosti s velice zajímavým a poutavým příběhem, která můj celkový dojem z knihy nakonec vylepšila. Suma sumárum knihu ve finále hodnotím jako milý a pohodový příběh z atraktivního prostředí se zajímavou dějovou linií v minulosti, která alespoň v mých očích knihu zachránila.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Strom splněných přání
K počasí, jako je nyní venku, se hodí nějaká pohodová knížka
Recenze:
Strom splněných přání od Jenny Gladwell, který nese podtitul: Příběh, který zahřeje víc než hrnek čokolády, vypráví příběh mladé novinářky Jane z Londýna, která se dostane do pohádkového Norska, aby zde napsala článek o místní historii, ve které figuruje druhá světová válka, norský král a tradice vánočního stromku.
Miluji hygge a z obálky je hygge přímo cítit. Spisovatelka píše jednoduše a časti, kde se popisuje norská krajina a celá historie a tajemství vánočního stromku, který norové posílají do Londýna, je zajímavý, vtáhne vás do děje a vy se chcete dozvědět víc. Ovšem časti, kdy se Jane potýká se svými milostnými problémy a flirtuje s Philipem, sukničkářem a zkrachovalou televizní hvězdou, jsou až příliš jednoduché, povrchní a trochu to připomíná obyčejnou červenou knihovnu.
Nenechte se ale odradit. Příběh má rychlý spád, který vás chytne za srdce a nepustí, neboť závěr se sice z milostného hlediska dá očekávat, ovšem odkyje se úžasný příběh nejen jedné lásky, ale i hrdinských skutků, které historie skryla, ovšem kdyby nebyl odhalen, byly bychom ochuzeni.
Mě sama kniha chytla velmi za srdce a to z důvodu, že nyní prožívám podobný osud jako Jane. I já mám čerstvě zlomené srdce a své rány se snažím léčit. A pár věcí, které zde spisovatelka předestírá, mě skutečně chytla za srdce. A nejvíc tato: Po rozchodu nelitujeme ani tak ztrátu toho daného člověka, ale spíše ztrátu snů a nadějí, které jsme do vztahu vložili. Každý jde do vztahu s určitou představou a ztráta milovaného člověka bolí. Přišli jsme o své sny o bezpečí, o náklonnosti, o přátelství, o lásce, o společné cestě. Opět se vracíme na začátek, možná moudřejší, ale s další jizvou na srdci, kterou se snažíme zahojit tím, že se pustíme do dalšího hledání. Promítáme si své představy do druhého a je nám jedno, jestli nám to může dát nebo ne. A ta ztráta pak bolí.
Každopádně, jestli jste dočetli až sem, tak děkuji a knížce dávám 3⭐z 5.