Stručná historie času
Stephen W. Hawking (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70696/mid_strucna-historie-casu-U7P-70696.png
4
789
789
Populárně vědecká publikace anglického fyzika vysvětluje vznik a podstatu vesmíru, problematiku času a prostoru, teorii černých děr a další otázky. Z anglického originálu „A Brief History of Time. From the Big Bang to Black Holes“ vydaného nakladatelstvím Bantam Books Inc v New Yorku roku 1988 přeložil RNDr. Vladimír Karas, CSc. Doslov „Krátce o Stephenu Hawkingovi a jeho pohledu na svět“ napsal doc. RNDr. Jiří Bičák, DrSc. Překlad po odborné stránce přehlédl doc. RNDr. Jiří Langer, CSc. Poznámkami doplnil RNDr. Vladimír Karas, CSc. Přebal (s použitím kresby Jiřího Mocka) , vazbu a grafickou úpravu navrhl Milan Nerad. 1. vydání.... celý text
Literatura naučná Vesmír Přírodní vědy
Vydáno: 1991 , Mladá frontaOriginální název:
A Brief History of Time. From the Big Bang to Black Holes, 1988
více info...
Přidat komentář
Doslova strucna historia casu. Niekedy v knihkupectve siahnem po knihe, ktora trosku odbocuje z mojho literarneho vkusu, ale Hawkingova historia casu bola urcite dobry vyber. Snazi sa beznemu cloveku vysvetlit ako v poctate nas svet, vesmir vznikol, ako ludia od staroveku, cez stredovek, az po novovek zmyslali nad svetom, od korytnacky, ktora nesie plochu Zem na chrbte, po strunovu teoriu. Neviem ci je to kniha pre novacikou, ja som sa v citani niekedy vracal na predchadzajuce stranky, ale citatela co ma rad fyziku a matematiku urcite oslovi. Stephem Hawking nas tu oboznamuje aj o pracach inych skvelych fyzikov tohto sveta, ako je Newton, Galilei, Kopernik, Einstein a mnoho dalsich.
Ten kto siahne po tejto knihe ,bude mať za sebou pár semestrov fyziky, to ale nehrá rolu. Autor sa ľudskou formou vracia k obdobiu keď fyzika bol len predlohou pre filozofiu.
Pri popise multidimenzionálného vesmíru som si spomenul na jednu zmyslenú historku, ako sa bavia dvojičky v matkinom bruchu....
Prvý vraví : počul som, že tam niekde vonku existuje svet v ktorom ľudia nemajú pupočnú šnúru. Na to ten druhý : Nezmysel, a ako by prijímali živiny.
Ale po hlbšej úvahe musím priznať, že môj pohľad je asi ovplyvnený "Stopařovím průvodcem po Galaxii" (4D myšami)
Jeden z největších fyziků a vědců všech dob, nástupce Isaaca Newtona a Alberta Einsteina, napsal knihu o Bohu - nebo o nepřítomnosti Boha? O tom, že kde není hranice, není potřeba „stvoření“ - není třeba Stvořitele. Jaké je tedy jeho místo (Měl Bůh při stvoření světa na vybranou? - ptal se už Einstein)? Hawking ve svém díle pro „laiky“ cestuje od věže želv, na níž se drží plochá Země, přes jejíž okraje přepadávají pozemšťané do vesmíru - přes tajuplné černé díry, ve kterých končí čas pro všechny, které objekt pohltí - její „brána“ je symbolickou vesmírnou bránou Dantova Pekla (Zanechte nadějí všichni, kdo vstupujete) - ne ale ve všech případech (unikání paprsků, „zhubnutí“) až k teorii strun - od nematematického k matematickému - od mytologie k teorii. Která teorie je ale ta správná („teorie všeho“) - ta úplná? Teprve potom, až ji objevíme, se podle Hawkinga budeme moci účastnit diskuzí nad tím, proč my a vesmír existujeme. „Nalezneme-li odpověď, bude to znamenat konečné vítězství lidského ducha - protože pak pochopíme mysl Boha.“
„Katolická církev udělala kdysi za Galileiho velkou chybu, když svým kategorickým tvrzením, že Slunce obíhá kolem Země, chtěla přírodě vnutit zákon vymyšlený lidmi. A tak si teď, o několik staletí později, přizvala vědce, aby se stali jejími poradci v kosmologických otázkách. Na závěr konference přijal účastníky sám papež. Řekl-nám, že je správné, studujeme-li vývoj vesmíru po velkém třesku, avšak asi bychom neměli zkoumat samotný velký třesk, protože ten byl okamžikem stvoření, a tedy prací Boha. Byl jsem rád, že neznal téma mého příspěvku, který jsem na konferenci před chvílí předložil - o možnosti, že prostorčas je konečný, ale bez hranice. To by totiž znamenalo, že žádný okamžik stvoření nenastal. Netoužil jsem sdílet osud Galileiho; pociťuji ním totiž určitou sounáležitost - z části asi proto, že jsem se narodil přesně tři století po Galileiho smrti.“
Člověk z toho má hlavu jak meloun už jen po pár stránkách. Prostě matematika jako náboženství :) 5/5
Jakožto student chemie mám k fyzice velmi blízko a ráda čtu knihy tohohle typu, avšak tahle kniha mě moc nazaujala.
Neříkám, že je kniha špatná, to rozhodě ne.
Problém bude spíš na mé straně, vetšinu věcí už jsem znala a kapitol, které mě skutečně zaujaly bylo málo.
Na závěr bych řekla, že obdivuju některé čtenáře, kteří napsali, že kniha byla absolutně srozumitelná a napsaná pro laiky, protože já jsem měla pár kapitol, kterým jsem nerozuměla a pochybuju, že bych rozuměla ostatním kapitolám, kdybych to nestudovala.
Kupodivu velmi čtivé a fascinující, ostatně jako celá kosmologie a astrofyzika( jež mnohdy působí skoro jako něco magického) ale rozhodně si nemyslím, že je to kniha tak uplně vhodná pro naprosté laiky. I když se Hawking snažil, tak tohle bez alespoň částečné znalosti dané problematiky a opravdu velké kupy fantazie tak snadno nepřelouskáte i když jde o velmi útlou knížečku. Jako základ a odrazový můstek k dalšímu studiu je ale skvělá.
Ku knihe som sa opätovne vratil kedže som ju čítal ešte na strednej škole.
Výborná kniha o fungovaní vesmíru, ale nemyslím si že je celkom aj pre laikov. Aspoň minimálne základy stredoškolskej fyziky by ste mali mať absolované a prečítané čo to aj o astrofyzike.
Mimořádný člověk mimořádné síly. Z invalidního vozíku, ne však pouze kvůli nemohoucím nohám, ale protože neovládal nohy, ruce, jazyk a nakonec ani hlasivky, Hawking s výdrží i humorem sobě vlastním nikdy nevzdal úsilí o řešení velkých astrofyzikálních problémů ani svých vlastních. Hawking mě lidsky podanými (a jistě velmi zjednodušenými) vysvětleními základních astrofyzikálních jevů a různými možnými i méně možnými teoriemi nejenom poučil. Otázku, byť bez odpovědi, co dělal Bůh před stvořením světa, jsem opravdu nečekala. Přitom zpochybňování existence Boha v souvislosti s hledáním odpovědí na otázku stvoření, tedy jak či zdali vesmír (a život) vůbec vznikl (a zanikne), nebo zdali prostě existoval (a nikdy nezanikne), je vcelku logická. Také jsem například, jako asi každý, věděla, že olověné závaží padá k zemi rychleji než pírko. Už jsem ale jaksi nedomýšlela, že se tak neděje například kvůli rozdílné váze. Kdo chce něco vědět o vesmíru, o věčnosti, nekonečnosti či naopak konečnosti, o vzniku času, velkém třesku a mnoho dalšího, určitě s touto knihou neprohloupí. Tedy laik, jako já. Dlužno dodat, že coby milovník fantasy jsem si obzvlášť ráda početla - ve skutečném světě teoretické fyziky - o gluonech, kvarcích, imaginárním čase atp. Mnoho snílků se ve skutečnosti nakonec stalo velkými vizionáři. Kéž nikdy nepřestaneme snít.
Nikdy jsem neměl rád fyziku. Ani tato kniha mi to nepomohla prolomit. Byl jsem ztracen od samého začátku a tak si odnáším jen respekt k této vědě a jakés takés povědomí o tom, jak věci, prostoro-čas atd. fungují. Tohle prostě není pro mě. Ale aspoň jsem to zkusil:-)
Velice povedená vědecko-populární kniha jdoucí pouze po povrchu vybraných teorií, ale přesto obohacující každého, kdo o to má zájem. Byť občas, především v závěru svého života, sklouzával Hawking k aroganci, byl to velikán a za svého života posunul naše poznání zase o kousek blíž k (možná nedostižné) teorii všeho. (Audiokniha)
tak jsem se zas posunula ve svém chápání teorie trochu dál - konečně jsem (snad) pochopila částice s neceločíselným spinem. Dál už toho ve své představivosti většinu nedávám. Knížka je ale moc pěkně polopaticky psaná. I když mozkové závity mám zavařené, musím dát 5*
Já jsem se prostě nedokázala zacist a soustředit se na text. .. ale to bude spíše chyba moje, než knihy.
Skvělá kniha, kde se geniální fyzik snaží jednoduše vysvětlil základní podstatu vesmíru. Je logické, že až tak jednoduché na pochopení to není, ale zvládnout se to dá v pohodě, pokud se umíte soustředit a máte představivost.
Kniha se snaží co nejjednodušeji vysvětlit většinu otázek, které si asi každý nefyzikář za život položil. Někde se mi povedlo pochopit a někde ne. Tato kniha nelze tedy aspoň podle mě, přečíst za večer a člověk se musí u ní pekelně soustředit ale stojí to za to. Myslím že až si ji přečtu po druhé, bude to ještě lepší.
Půl na půl. Jedna část přináší zajímavosti, nečekané spojitosti a všeobecně úchvatné informace. Druhá část bohužel vypadá jako skripta do předmětu Úvod do fyziky pro nefyzikáře a je neskutečně suchá a nezáživná. Navíc se v některých místech projevuje stáří knihy, protože například v pozorování neutrin nebo v teorii strun jsem dnes už někde jinde.
Nečekejte vzrušující čtení ani knihu nabitou zajímavostmi. Prostě a jednoduše jde o fyziku v té nejryzejší podobě, jen zjednodušenou pro masy.
Této knize nelze dát nic jiného, než 5 hvězd. Pan Hawking vytvořil jistě dílo velmi poutavé a přizpůsobené "běžným" čtenářům. Ale ruku na srdce... kdo tu píše, jak tomu rozuměl a jak si početl, tak tomu prostě nevěřím. V průběhu čtení jsem si občas loknul z rybníku (prostoročasu), pak se začal topit a po polovině u částic se spinem -2, šipkách času a teorii superstrun utopil :D
Skvělá kniha, asi zajímavá věta z knihy : "V Newtonově době mohl vzdělaný člověk alespoň v náčrtu obsáhnout všechno lidské vědění. Dnes je to v důsledku prudkého tempa vědeckého pokroku naprosto nemyslitelné."
Je to tak podle mě, všechno už je tak komplikované, že z toho lidi blbnou ... Místo vlastní hlavy funguje Google.
Dalo to místy zabrat. Některé pasáže vyloženě oddechové, jiné složitější a těžké. Některé věci jsem si vůbec nedokázal představit ani pochopit.
Myslím, že je dobré podotkout, že kniha vznikla v roce 1988 a dnes už je fyzika zase o něco dál, zvl. v teorii strun nebo gravitačních vlnách.
Pro laika jako já, je kniha dobrý základ.
Štítky knihy
vesmír fyzika přírodní vědy věda kosmologie (vznik, vývoj, zánik vesmíru) stručná historie
Autorovy další knížky
| 1991 |  Stručná historie času |
| 2008 | Jirkův tajný klíč k vesmíru |
| 2004 | Ilustrovaná teorie všeho |
| 2002 | Vesmír v kostce |
| 1995 | Černé díry a budoucnost vesmíru |
"Každá fyzikální teorie je prozatímní, vždy jde vlastně pouze o domněnku, neboť žádnou vědeckou teorii nelze dokázat. Nezáleží na tom, kolikrát byla potvrzena různými pokusy a pozorováními; nikdy si nemůžete být úplně jisti, že se příště nevynoří nějaký nesoulad. Na druhé straně může teorii vyvrátit jediný experiment, jediné pozorování, pokud výsledek nesouhlasí s jejími předpověďmi."
Takže vlastne dokopy nevieme nič. A to je dobre. Keby sme nemohli snívať o tom, čo skrývajú hĺbky vesmíru, život by bol strašná nuda.