Stručná teorie cestování a poušť
Cristian Crusat
Duše každého z nás touží po změně a nehybnost je pomalá smrt, která číhá kdekoliv: za další odbočkou, na opuštěných parkovištích, nebo v hotelích přeplněných turisty. Cristian Crusat, po otci Španěl, po matce Holanďan, do šesti krátkých příběhů zaklel všechny sny světa. Jeho povídková próza Stručná teorie cestování a poušť získala v roce 2013 Cenu Evropské unie za literaturu. Porota knihu ocenila jako „neobyčejně univerzální a stylově pestrou prózu, v níž autor své postavy provádí nad propastí obav, pochybností a tužeb, z nichž je utkán současný svět.“... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2020 , Větrné mlýnyOriginální název:
Breve teoría del viaje y el desierto, 2011
více info...
Přidat komentář
... změna, pochybnosti, hledání sebe sama, očekávání, sny a touhy, obavy
.
Přemýšleli jste někdy, kde je vaše místo na tomhle světě? Pocit, který v nás vzbuzuje chuť po poznání a touha po něčem, co nedokážeme popsat, je silnější než kdy dřív. Pochybujeme, přesto toužíme. Bojíme se, přesto jdeme vpřed. Sníme a přesto máme otevřené oči. Hledáme své místo na tomhle divném světě.
.
*Stručná teorie cestování a poušť od Cristiana Crusata*
Do knížky jsem se pustila po přečtení slibné recenze, ale asi mě minula. Málokdy se mi stane, že přečtu něco, o čem mohu říct jen to, že jsem to nepobrala. Možná ale jde jenom o pocit z povídek, které velmi dobře vystihuje obrázek na titulní straně - větrem náhodně přinesené a zachycené útržky, které třeba kdysi a kdesi měly smysl, ale teď už ne, teď jsou rozváté a izolované samy v sobě. Nehodnotím.
Zamilovala jsem se do té knížky dřív, než jsem ji vůbec začala číst. Proto, jak je udělaná (klobouk dolů, Větrné mlýny). Text je jeden z těch, nad kterým budu přemýšlet ještě nějakou dobu po přečtení.
Líbí se mi hypotéza o potřebě pohybu a změny pro naše duše. Také některé popisy prostředí a situace byly velmi živé a vtahující. A formát/vzhled knihy. To je však vše. Nepochopila jsem smysl jednotlivých částí ani celku, propojení, směřování... a už vůbec ne potřebu do obrazů neustále a pro mě bez kontextu vpravovat části mužského přirození. Nejsem prudérní, jen to nutkání prostě nechápu a nepředstavuji si tak zakleté "všechny sny a obavy světa", jak slibovala anotace.