Strýček Indián
Alberto Vojtěch Frič
Dobrodružné příběhy autora, cestovatele nazývaného Dlouhý lovec Karaí Puku, mezi Indiány brazilských a paraguayských pralesů.
Dobrodružné Literatura česká Pro děti a mládež
Vydáno: 1965 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Calera Marsal, 1921
více info...
Přidat komentář
Krásná nostalgická záležitost od autora, který rozhodně psát uměl. Dobrodružství z krásných brazilských džunglí. Doporučuji i mladším.Frič se potajnu snaží čtenáře taky trochu vzdělat a vést ho k zamyšlení, ale dělá to skvělou nenápadnou tvorbou přes vyprávění v ději knihy.
Tahle kniha mě mile překvapila ... příběh mě celkově bavil (+ dvě zajímavé pohádky z afrického prostředí, které byly zakomponovány do příběhu) ...
Po knize jsem sáhla trochu z nouze, když byly knihovny zavřené (2021), ale byla jsem jí příjemně překvapena. Zpočátku jsem si například vůbec neuvědomovala, že je kniha původně určena děti a mládež. Ano, příběh je celkem lineární, nicméně obsahuje spoustu myšlenek, jež jsou v současnosti velmi aktuální. Celou knihou prostupující výzvy k laskavosti, ochraně a zkoumání přírody a k respektu jiných národností do naší doby rozhodně patří.
Skoro sto let, ale to kouzlo je tam pořád. Já jsem četl elektronickou verzi vydanou Městskou knihovnou v Praze, doplněnou výkladem F. A. Elstnera. Je to typická kniha pro děti, didaktická, dobrodružná, ale nelekající, možná by bylo vhodné dnešní vydání doplnit ještě více - o zimnici, o A. V. Fričovi, o Indiánech Jižní Ameriky. Ale samotný příběh je krásný a lituji, že jsem autora neobjevil už v dětství.
Dneska už vlastně klasika dětské dobrodružné literatury. Skvělé ilustrace Zdeňka Buriana jen podtrhují zážitek z četby.
V téhle knížce, kteréžto mám doma dvě vydání - tohle, z Karavany a potom ještě vázané, momentálně ji nemám při ruce... Moc dobře se mi četla - a jestli jsem jí dal jen čtyři hvězdičky, pak proto, že těch pět hvězdiček jsem si schovávala na absolutně špičkové knížky... nu a teď si uvěomuji, že tahle opro mě takovou byla... A hlavně - začal jsem právě díky tomuto vázanému vydání s několika barevnými ilustracemi zbožňovat pana malíře Zdeňka Buriana.
Mám doma vydání z roku 1956...a už si na obsah moc nepamatuji, protože jsem jí čítával jako malý kluk. Vlastně ani nevím, jestli jsem ji tenkrát dočtl celou, protože si akorát vzpomínám, že jsem ji rozečetl několikrát...
Kniha je úžasná tím, že v sobě spojuje dobrodružnou literaturu a cestopis...je doplněná jak kresbami pana Buriana, tak i dobovými fotografiemi ze života indiánů a místní fauny.
Napůl dobrodružná, napůl didaktická kniha, kterou jsem jako dítě tak úplně nedocenil, protože zkrátka toho dobrodružství tam bylo na můj tehdejší vkus málo. A. V. Frič si své příběhy nevymýšlel jako třeba Karel May (budiž mu země lehká), ale čerpal ze svých vlastních zážitků, které už prostě vždy tak strhující nebývají, a celé to balil do formy, která měla mladého čtenáře poučit a navíc i vychovávat. Nyní, po takřka třiceti letech jsem si Strýčka indiána skutečně užil. Sehnal jsem v antikvariátu vydání z roku 1965 nejen s Burianovými obrázky, ale ještě i s dobovými dokumentárními fotografiemi. A toto skvostné vydání ještě umocnilo zážitek z četby, má to jiný šmak, než sešit z Karavany. Takže jsem jednu hvězdičku přidal.
Štítky knihy
Zdeněk Burian, 1905-1981 Indiáni Jižní Amerika dobrodružství pro mládež pro chlapce dobrodružné romány
Autorovy další knížky
1958 | Dlouhý lovec |
1943 | Indiáni Jižní Ameriky |
1959 | Hadí ostrov |
1968 | Strýček Indián |
2000 | Čerwuiš |
Velmi se mi líbí Fričovo povídání. Vždy v nich najdu trochu ponaučení a spoustu krásy.