Strýček světák
Christine de Rivoyre
STRÝČEK SVĚTÁK je román zralé, úspěšné spisovatelky, která umí zapracovat do zdánlivě lehké prózy jednak prvky autobiografické, jednak určitou kritiku společnosti mezi dvěma válkami.
Přidat komentář
Jedna z nejhezčích, nejpřitažlivějších a nejzajímavějších knih, jaké jsem za poslední rok četla. To, že v roce 1982 tento příběh redaktoři Odeonu vydali v edici Čtení na dovolenou, tedy mezi knihami "v lehkém tónu", považuji buď za žánrový omyl, nebo za chytrou "anticenzurní" kouřovou clonu. Není to žádná humoristická selanka ani napínavý uzavřený příběh, ale neobyčejný obraz života příslušníků vysoke francouzské společenské vrstvy na sklonku třicátých let, kdy v Evropě končil zlatý věk , o čemž nechtěli ani slyšet.
Vnímání života, okolního světa, vztahů, víry, rodiných konfliktů z pohledu 14-leté chytré, citlivé, senzitivní dívky je prokládáno pohledem přitažlivé a důvtipné služebné, přičemž středem světa pro obě i pro celý "panský dům" je Boy - mladý charismatický muž , který vnáší do jejich životů radost, napětí, strach, veselí, svobodomyslnost.
Četné monology postav vyvolávají až impresionsitický obraz, třeba takovou stránku 72 jsem si četla asi sedmkrát dokola, jak je ten text krásný, procítěný.
Ke knize se jistě ještě někdy vrátím, stojí za to.
Není to asi úplně čtení na dovolenou, jen čtivý příběh, točíčí se kolem mladého, nezávislého a krásného mladého muže ve 40. letech ve Francii. Zbožňují ho všechny ženy v okolí. Nejvíc jeho neteř Hildegarda a komorná z domu jeho sestry Zuzka, které příběh střídavě vyprávějí. Konec mě příjemně překvapil.
Nevím, jak je to možné, ale pohled Hildegardy mě valnou část dost nudil, zato když vyprávěla Zuzka, nemohla jsem se od knížky odlepit. Spoustu událostí je jenom naznačených, a tak se člověk ani pořádně nemůže vžít do jednotlivých postav - nejvíc mi to chybělo asi právě u Boye. A že by to byl nějaké převratné zrcadlo meziválečné společnosti se také říct nedá, takže za mě slabší průměr. I v tiráži je ale poznamenáno "čtení na dovolenou", takže pokud chcete lehké čtení, je Strýček světák dobrá volba.
Nevím, co k této knize napsat… Četla se mi poněkud obtížně, nejen kvůli nahuštěnému světlému (nebo vybledlému) písmu. Zkusila jsem několikrát knížku odložit, ale nešlo to, zakousla se mi pod kůži, vracela jsem se k ní s napětím, co bude dál. Dlouho mi trvalo, než jsem se zorientovala ve jménech, lidech a dějích, občas jsem se ztrácela…
Komentář Koky, že při vydání této knížky jako Čtení na dovolenou šlo o kouřovou clonu je zajímavý. Možná naopak, třeba se někdo domníval, že v létě u vody budou mít čtenáři víc času na přečtení takto ne úplně jednoduché knihy o „prohnilém kapitalismu“? Jestli se takto opravdu v některých vrstvách žilo ve 20. století, tak jsem ráda, že žiju teď!
Pro ty, kteří se teprve chystají tuto knihu číst, tak: Cca období španělské občanské války na pomezí Francie, Baskicka, Španělska, tzv. „lepší“ rodina, která se chová jako šlechta (nebo to byla zkrachovalá šlechta?), spousta příbuzných, hostů, služebných, pubertální dívčina zamilovaná do strýce a další postavy.
V každém případě velmi zajímavá kniha, do které se člověk začte a je pohlcen a ztracen, dokud to nedočte.