Styky s Emou
Ema Krásová
O randění. Nahatě. S citem. Deník jednoho náročného období. Ema je holka kolem 30, která žije v prima bytě se spoustou kytek a dvěma kočkami a která se po téměř dvouleté nešťastné neopětované lásce rozhodne vzít osud do vlastních rukou a začne randit – opravdu AKTIVNĚ randit. Rozhodne se totiž každý týden podniknout alespoň jedno rande. Stane se aktivní na Tinderu, všech možných seznamkách a minimálně jednou za týden si vybere „jednoho šťastlivce“ – jsou ale týdny, kdy stihne schůzek i 12. Styky s Emou jsou deníkem tohoto období, jakýmsi příběhem na pokračování, v němž se spousta postav každý týden mění, některé se pár týdnů zdrží. Nutno podotknout, že Ema není žádné ořezávátko a ví, co chce, takže to s ní chlapci nemají snadné a praštěné historky na sebe nenechají dlouho čekat.... celý text
Přidat komentář
Parádní kniha. Autorka píše s naprostou lehkostí a umí být nenuceně vtipná. Skvělá oddechovka, i když někdy člověk ztrácel přehled, který ten kluk je který… :-)
Tohle mne bavilo číst. Vtipný, ironický historky o chlapech a seznamování. Některým historkám se neda ani věřit ale život je už takový...
Vkusně vypravená a ilustrovaná knížka, jejíž žánr sice nepatří vysloveně k těm, které bych systematicky sledoval, ale jelikož se s autorkou osobně známe (a zde si dovolím poznamenat, že nikoli z rande), s chutí jsem si ji přečetl. Jedná se o promyšlené a propracované vzájemné zkomponování jednotlivých příběhů, z nichž většina pokud vím zprvu vycházela formou příspěvků na blogu, ve funkční narativní celek. Cením si na ní především humorných pasáží: osobně bych se klidně ubíral ještě více směrem naznačeným např. mou oblíbenou kapitolou Rande na Řípu, jejíž absurdní atmosféra (čímž nijak nepopírám reálnost možného předobrazu tohoto příběhu, jejž si dovedu živě představit) mě vícekrát upřímně rozesmála. I jinde mě potěšilo, že jsem narazil na situace a pocity důvěrně známé (byť třeba z perspektivy opačného pohlaví, ale to je zpravidla jedno). V řadě kapitol pak převažuje akcent lifestylový či psychologizující, což je z mého pohledu trochu škoda. Chápu nicméně, že nejsem primární cílovou skupinou knihy, a oceňuju nebanálnost tu více, tu méně explicitně protežovaných hodnot, jako je ekologická zodpovědnost, veganství, empatie a solidarita či důraz na duševní a citovou vyrovnanost (a především jejich nezlehčování). Říkám si, kéž by to na (asi především) čtenářky Styků s Emou co nejvíc zapůsobilo, protože se nepokrytě těším na časy, kdy se zmíněné hodnoty stanou novým mainstreamem. I proto díky za tuhle snad nenáročnou, leč v rámci svého žánru velice zdařilou a netriviální prózu.
Styky s Emou jsou pro mě srdcovka. Smála jsem se nahlas, smála jsem se často a pak se mi chtělo místama taky trochu brečet. Emu jsem četla jedním dechem a ráda si jí přečtu v budoucnu znovu.
I přestože jsem měla pročtený blog, ráda jsem si připomněla jednotlivé příběhy v knize a nejednou se zasmála nahlas. Milé a vtipné čtení. Doporučuji:)
Kdysi dávno jsem narazil na blog "Styky s Emou" a z neskutečných příběhů sem se každý týden smíchy popadal za břicho. Momenty ze života,hořký i sladký, ale hlavně s nadsázkou a zdravou porcí pozitivní nálady. Neotřelej koncept jednoho rande týdne poukazoval na klišé a stereotypy, co všichni moc moc dobře známe. Kniha je oproti blogu více narativní a méně sitcomová, ale to je jen dobře! Celkový příběh má hezký vývoj a čte se to jedním dechem.
Četla jsem blog, viděla pilot seriálu, takže bylo jasné, že kniha nezůstane stranou. Ema vypráví příběhy, které moc dobře znám. Netvrdím, že se mi všechny staly, ale v určitých situacích jsem se ocitla, takže tím je mi tvorba velice blízká.
Autorka popisuje reálné situace vtipně a výstižně. Někdy je mi líto, jake má peripetie, ale o tom je život. Žádné sladké, přikrášlené a hlavně nereálné řečičky, prostě realita dnešních třicátníků na milostné půdě.
Četl jsem blog slečny Emy už od samého počátku, takže z nostalgie jsem si musel pořídit jeden výtisk knižního vydání už jenom z povinnosti. Ač jako muž, který není cílovka už podle žánru, bavila mě už od samého začátku a rozhodně nezklamala s dopsanými kapitolami a určitými odlišnostmi z blogu. Díky za zpříjemnění posledních 3 večerů a vhled do ženského vnímání! Jenom mi to připomíná, že bych si měl znovu nainstalovat Tinder...
Tyhle příběhy si pamatuju ještě jako blog, tentkrát se mi moc líbily a ani teď mě nezklamaly. Je to vtipné, místy se člověk směje nahlas. Moc milé počteníčko!