Styl jí sluší
Louise Bagshawe (p)
Román pro ženy vypráví o mladé zhýčkané ženě, která se po krátkém manželství s bohatým mužem musí po rozvodu postavit na vlastní nohy. Krásná a rozmazlená Angličanka se provdá za bohatého nápadníka s rozmyslem a bez lásky, rozhodnutá být mu dobrou manželkou a využít všech možností, které jí v Americe zprostředkují jeho peníze. Když pak zjistí mužovu nevěru, odchází od něho a po rozvodu zůstává bez prostředků. Najde zaměstnání u manželova konkurenta a společně s ním za krátkou dobu vybuduje prosperující podnik. Hrdinka za těchto okolností brzy najde zalíbení nejen v práci, ale i ve svém atraktivním a charakterním šéfovi.+... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2001 , BB artOriginální název:
A Kept Woman, 2000
více info...
Přidat komentář
Tak tahle kniha byla vážně dobrá. Hrdinka, zpočátku ufňukaná, ušlápnutá a ovládaná, se mění v ženu, která zná svou hodnotu a umí se s životem pořádně porvat.
Jo, moc se mi to líbilo. Fandila jsem jí. A na konci jsem si přála nakopat mu prdel stejně jako to udělala Diana... Chlapi jsou někdy pěkní neřádi :) Jenže my ženské taky umíme být intrikánky :)
Takže, milí pánové, dejte si pozor na ženskou, kterou zradíte. Odpouštíme velmi zřídka a pomstít se umíme s grácií...
Čtení jsem si moc užila a Dianě fandila. Ale dojem mi kazil velice slabý překlad (zejména předmětných vět), dále se objevují výrazy jako vodotěsná řasenka (inu, proč vlastně ne? i když jsem myslela, že vodotěsné budou všechny :-), aristokratka mluví nespisovně (opravdu nereálné), nejsou ani převedeny libry a stupně Fahrenheita či výraz želati... Škoda.
Kniha mě nezaujala natolik, jak jsem si myslela, že by mohla. Už od začátku mi byla Diana nesympatická. Ze začátku se to čtení opravdu táhlo a nepřišlo mi to ničím zajímavé, ale od poloviny se to vylepšilo a ten konec byl taky nějaký rychlý. Čekala jsem větší pozdvižení od nich.
Poslední knížka, kterou jsem od autorky (zatím) četla. Pohoda i překonané nesnáze, nedokonalá postava, se kterou nemám problém se ztotožnit a konec jak má u podobné pohádky být.
Jenom nemám tu potřebu nějakému chlápku něco dokazovat, mstít se mu za něco nebo mu něco ukázat, aby si uvědomil, že přece já... Důležité je, že jsem v pohodě sama a nepovedený vztah a nepříjemnosti z něho že jsou už za mnou. Důležité je užívat si života teď, umět si vychutnat svojí proměnu a postavení se na vlastní nohy a na staré křivdy a staré uplakané já zapomenout.
Hodit všechno bývalé za hlavu a jenom si užívat nové začátky, to bohatě stačí.