Sudetenland
Leoš Kyša
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518323/bmid_sudetenland-0Xp-518323.jpg
4
806
806
Sametová revoluce ve světě, kde neproběhl odsun Němců. Na Bruntálsku je zavražděn bývalý inspektor Gestapa a jeho smrt otevírá staré křivdy a dávná tajemství. Podmanivý příběh z alternativní reality napsal Leoš Kyša, známý pod pseudonymem František Kotleta. Vydejte se do Československa na počátku devadesátých let, které je jiné, než si pamatujete. Blíží se první svobodné volby v Československu po pádu komunistického režimu a v pohraničí to vře. Více než milion Němců, kteří zůstali v česko-polském pohraničí po zastaveném odsunu, se hlásí o svá politická práva. V Praze se obávají návratu komunismu a v Bratislavě začínají snít o silné autonomii. A nezapomeňte, že dojde k vraždě... Jak by vypadal příběh Československa po Sametové revoluci, kdyby neproběhl kompletní odsun sudetských Němců? V této knize najdete jedinečný pohled na historii, která se sice nestala, ale přesto před vámi ožívá. Příběh je inspirován skutečnými místy a osudy.... celý text
Přidat komentář
Na rozdíl od díla F. Kotlety jsem tohodle svého prvního Kyšu dočetl. Nápad zajímavý, vsechno ostatní průměr, z kterého si už zítra nebudu pamatovat nic. Celou dobu se mi drala do hlavy Harrisonova Otčina (Fatherland), taky detektivka z alternativní historie (kde ale nacisti vyhrají 2. světovou). V Otčině jde o detektiva drsné školy, tady místo detektiva je novinář, kterému pomahá holka, která všemu rotumí a ma všude přístup. I finale je nijaké, hraje na city. A přitom jde o staré dobré nacistické zlato. Nedoporučuju.
Když pominu otřepané obrazy, podbízivá přirovnání a tupé, nevykreslené postavy, mohlo by to být trochu dobré. Ale dobré to není ani trochu. Námět je dobrý, ale zpracování laciné, odpovídající povrchní novinářské znalosti.
Kniha je plná překlepů, vět, které na sebe nenavazují, špatně rozdělená slova. Odfláknuté.
Vyhýbám se tomu, abych recenzoval knihy kamarádů nebo dobrých známých, takže ani u Sudetenlandu neudělám výjimku. Ale pár slov přeci jen napíšu. Spíš proto, abych si urovnal myšlenky.
Když mi Leoš ještě před vydáním knihy psal, že se mi Sudetenlad bude líbit, tak jsem si říkal, že jsem zvědav, jak téma sudetských Němců uchopí. Bez mučení přiznávám, že se mi knížka nejen líbila, ale zhltl jsem jí takřka na jeden zátah a to navzdory tomu, že jsem se ve spletitých vztazích Bittmanova klanu dost ztrácel a že mě v závěru knihy autor donutil zařvat, že ho nenávidím, praštit pěstí do stolu a začít vzteky brečet. Pak jsem se samozřejmě uklidnil a došel k závěru, že tenhle příběh nemohl skončit tak, že hrdina odjíždí s dívkou v sedle do západu slunce. Kdo Leoše znáte, nebo jste o něm alespoň četli, tak víte, že je jednou z jeho profesí žurnalistika, a na knize je to hodně vidět. Byť je příběh zasazen do alternativní minulosti (odsun Němců nebyl tak definitivní, jak ve skutečnosti byl), díky článkům z dobového tisku, a autorově znalosti období po roce 1989 velice věrohodně. Jestli ta alternativa byla nutná, to nevím. Detektivní zápletka tohohle druhu se pravděpodobně mohla udát i v pohraničí které bylo vysídleno úplně, jen by se nejspíš vše odehrálo dříve a asi trochu jinak, jak ukazuje například román Zdivočelá země. Ale to je vlastně fuk. Leoš v knize znovu otevírá (pokud kdy bylo toto téma uzavřené) téma křivd spáchaných při odsunu Němců po Druhé světové válce, nastiňuje jejich osudy v Socialistickém Československu a naznačuje, jak by se s nepokoji v Sudetech pravděpodobně vypořádala tehdejší posametová vláda. Ale to je jen jedna z linek knihy. Tou druhou (alespoň myslím) je zamyšlení nad tím, jak moc nás ovlivňuje historie a jak těžké může být se s ní vyrovnat. Mě osobně kniha oslovila natolik, že jsem si k Benešovým dekretům a celé problematice poválečného odsunu začal dohledávat odborné publikace.
Trvalo mně asi 80 stran, než jsem se do knihy pořádně začetl, ale potom mě příběh celkem bavil a chtěl jsem vědět, jak se vše vyvrbí a dopadne. Nicméně uspěchaný a svým způsobem useknutý závěr knihy se mi moc nelíbil, takže román nakonec hodnotím pouze třemi poctivými hvězdičkami. Osobně jsem rád, že byla drtivá většina sudetských Němců po druhé světové válce odsunuta do Německa a Rakouska (myslím samozřejmě řádný odsun, nikoliv divoké vyhánění a násilnosti na Němcích), protože v opačném případě by se u nás skutečně mohlo odehrávat něco z toho, co Kyša popsal v románu Sudetenland. Kecy příslušníků Sudetenlandsmannschaftu a jeho českých příznivců, zejména v devadesátých letech 20. století, mně osobně docela stačily.
(SPOILER) V němčině i dějinách nacismu se celkem vyznám, takže tohle měl být pro mě tak trochu bonbónek, ale... Žádná velká sláva to věru není. Příběh sám o sobě je dost nezajímavej, v podstatě spíš zdržuje, místama to moc nedrží pohromadě, takže v téhle rovině dost bída. Autor tu ústy hlavní postavy ironicky hodnotí sám sebe, když konstatuje, jak moc je to klišovité. Tím myslím nejen hlavní postavu židovského původu a nacistický poklad, ale to, že se antifašistka z rodiny fašistů s hlavním hrdinou vyspí, zamiluje se do něj a pak mu ji před koncem zastřelí. Skvělej byl ale popis místa a tamějších obyvatel, úplně jsem si připadal, že to snad ani není fikce. Plusem byl i humor, kterej seděl jako málo kde. Takže za přečtení to stálo. A taky knížka vysvětluje, proč mi při pojídání fidorky občas vystřeluje pravačka, ale taková už je doba.
Téma mne velmi lákalo. Postav bylo mnoho, ztrácela jsem se v nich. Kdo je vrah mi nakonec nepřišlo důležité. Čekala jsem od knížky něco víc.
Tak tohle opravdu není můj šálek kávy. Dočetla jsem jen díky čtenářské výzvě. V Sudetech žiju a nikdy tady nebyl lehký život pro nikoho.
Velmi mile překvapil,znal jsem pouze sérii Legie,která mě velice bavila,zbytek jsem sice zkusil,ale vždy odložil,jelikož mě nebavilo přehršele sexu o požírání ,viz Vlci,Lovci a podobně.Tohle mě ale hodně sedlo,od začátku zajímavé a naprosto uvěřitelné,tohle se opravdu klidně mohlo stát.Az na ten konec,Daniel byl celou dobu takový tuctový novinář,který se problémům do cesty zrovna nestavěl a pak vyvolá takovouhle konfrontaci,zase je ale třeba říci,že bez ní by to nemohlo končit a stala by se z toho Ulice.Jenom jsem prostě nedokázal uvěřit tomu,že by to Daniel takhle udělal.Celkově,ale hodnotím velmi pozitivně, vážně povedené.
Nepatřím mezi Kotletovy příznivce, ale tady jsem neodolala - miluju Sudety - objevování ztracených vesnic a jejich příběhů po odsunutých Němcích patří mezi moje oblíbené činnosti.
Knížka očekávání částečně naplnila, působila leckdy depresivně, temně a bezútěšně. Přesně tak, jak by člověk na prahu devadesátek čekal v oblasti, kde se takřka zastavil čas.
Je propracovaná, lehce afektovaná a těch cigaret by mohlo být o pár šluků méně. Jinak s klidným svědomím doporučuji.
Od Františka Kotlety jsem četla (resp. poslouchala) už jiné knihy, tak jsem chtěla vyzkoušet něco dalšího. Volba padla na Sudetenland, který jsem objevila v naší městské knihovně.
Myslím, že ta zápletka sama o sobě je hodně zajímavá. Mám ráda takové ty příběhy "coby, kdyby" a tady se autor pustil docela odvážně do naší vcelku nedávné historie a do témat, která jsou sama o sobě docela dost těžká na uchopení. Cením tedy to, že se do toho autor vůbec pustil a dal tak čtenářům pomocí své verze dějin možnost zamýšlet se nad otázkami naší historie a jaká rozhodnutí či kroky ovlivňují to, jak se naše historie vyvíjí a kterým směrem. To mi přišlo super.
Celkově je kniha taková neutěšená, podprahově se to topí v určitém strachu, lehké nervozitě z toho, co se bude dít dál a co se kdy kde semele. Ale vzhledem k té zápletce mi to tak nějak přišlo přirozené. Což nabízí otázku, zda by člověk chtěl žít v takové společnosti, kde se člověk bojí? A jaké to asi bylo v dobách minulých - jestli se lidé tak skutečně někdy cítili?
Hodnocení dávám nakonec průměrné. Kamenem úrazu pro mne bylo množství postav, ve kterých jsem se občas poněkud ztrácela - tudíž bylo pro mne občas náročné sledovat, kudy se ta dějová linka ubírá, o kom je řeč a jak tam fungují ty mezilidské vztahy...
Ale jestli je to podle anotace něco, co vás láká, asi bych knihu doporučit mohla.
Nejsem fanouškem Františka Kotlety, proto jsem byl moc rád, že kniha není tak zbytečně vulgární jako ostatní knihy autora, které jsem přečetl. Musím ale říct, že jsem od knihy očekával mnohem víc než detektivku, kterou kdyby čtenář přenesl do jakéhokoliv jiného prostředí, vůbec by se linka nemusela měnit. Opravdu nevyužitý potenciál alternativní historie.
Trochu mě překvapilo, že má kniha tak slabé hodnocení. Me osobně se moc líbila. Příběh byl zajímavý, napětí nechybělo, vykreslení postav bylo dobré. Velice jsem ocenila autorův sarkasmus, to mě hodně bavilo. A taky jsem měla velkou chuť na cigaretu, protože bez těch se neobešla ani jedna stránka ;-)
Měla jsem od knihy velká očekávání, že si přečtu něco o alternativní historii, zvlášť když v té oblasti žiju. Ale bohužel jsem byla zklamaná. Celkový děj mě vůbec nevtáhl. Měla jsem velký problém s orientací v postavách a zároveň mi hlavní postavy ani nesedly. Danielovo vyšetřování na vlastní pěst bylo za mě zdlouhavé a nezáživné. Samotný závěr knihy měl možná něco navíc, ale to celkový dojem bohužel nezachránilo.
Oceňuji nápad na zajímavou fikci týkající se bolavého místa naší historie. Pomalejší rozjezd, dalo mi práci vyznat se v postavách. Postupně bylo čtení napínavějším a lépe "odsejpalo". Zajímavé jsou vhledy příslušníků různých národů na stejnou událost/problém, určitě nutí k zamyšlení. Ač jsem Čech ovlivněný školním podáním naší historie, často bych spíš než s Čechy sympatizovala s Němci, ne s nacisty. Jazykově na mě kniha působí dojmem, jako by ji napsali dva lidé. Některé části krásně srozumitelně plynou (přirovnání a hlášky jsou vtipné a zábavné), ale některé nutí k opakovanému čtení kvůli podivnému slovosledu, nepřehledným replikám postav v dialozích, podivným výrazům (obul si nohu, posadil jsem se na kolena, měl na ruce černé rukavice). Podobné je to s texty z dobového tisku - vážně novináři v devadesátkách takhle otřesně psali? Kvůli jazyku jsem nedočtenou odložila jednu Kotletovku. Tuhle Kyšovku jsem dočetla, ale po jiné už asi nesáhnu. Závěr byl dojemný. Oceňuji, že postavy nebyly schématické, předvídatelné. Vyhledala jsem si tu pochodovou píseň, děkuji za rozšíření obzorů.
Dlouho jsem se nemohla začíst a pak mě velmi rušily chyby, překlepy nebo chybějící slova. Téma obtížné, nejspíš stále živé, zpracování ovšem spíš průměrné.
Leoš Kyša známý spíše pod svým pseudonymem František Kotleta se vydal na výlet do alternativní historie. Za mě se mu to povedlo velice dobře. Velkým plusem je strhující atmosféra, dobové novinové články na začátku kapitol , reálnost příběhu i obyčejní lidé v něm. Novinář Daniel a hlavně Klára, kterou jsem si nakonec oblíbil. Dlouho mě lehce nudili právě rozhovory mezi Danielem a Klárou, ale v závěru se postupně odhalili všechny otazníky a zapadlo to do sebe. Je zajímavé dívat se na historii z ruzných pohledů a jako laického zájemce o historii mě tento pohled poměrně zaujal. Pozměněná historie byla za mě autorem dobře zpracovaná a reálná. Byla to první kniha od tohoto autora, ale vyhledám si i další série.
Mě osobně se kniha docela líbila.
Mám rád historii a snad jako každý kdo ji má rád si alespoň občas položí otázku "co by kdyby". A já si přiznám, že alternativní historie je zajímavá a lákavá. Tedy pokud se nejedná o opravdový nesmyl.
Autor zajímavým a neotřelým způsobem předkládá co by mohlo nastat a jak složité a svízelné situace by mohly vznikat.
Protože jsem pamětníkem té doby tzv. "sametového" předání moci, oceňji autentické články z tehdejších sdělovacích prostředků a i začlenění skutečných postav (p. Vondra) do děje.
Mohu vřele doporučit
Nebyl to typický Kyša/Kotleta, ale příběh to byl zvláštní,i když pěkný. O podobný konec jsem čekala.
Štítky knihy
alternativní historie Československo české detektivky a krimi české sci-fi české rományAutorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Celkem dobrá detektivka, pro pamětníky 90. let osvěžující. Východisko knihy - alternativní historie - ovšem, řekl bych, zůstalo poněkud nevyužité, podobná detektivka by se klidně mohla odehrát i bez té "alternativy". Líbilo se mi vykreslení specifické atmosféry Sudet. Naopak osudy postav, okolo kterých se děj točí, byly pro mne příliš zamotané, někdy jsem se v tom ztrácel.