Sudetenland
Leoš Kyša
Sametová revoluce ve světě, kde neproběhl odsun Němců. Na Bruntálsku je zavražděn bývalý inspektor Gestapa a jeho smrt otevírá staré křivdy a dávná tajemství. Podmanivý příběh z alternativní reality napsal Leoš Kyša, známý pod pseudonymem František Kotleta. Vydejte se do Československa na počátku devadesátých let, které je jiné, než si pamatujete. Blíží se první svobodné volby v Československu po pádu komunistického režimu a v pohraničí to vře. Více než milion Němců, kteří zůstali v česko-polském pohraničí po zastaveném odsunu, se hlásí o svá politická práva. V Praze se obávají návratu komunismu a v Bratislavě začínají snít o silné autonomii. A nezapomeňte, že dojde k vraždě... Jak by vypadal příběh Československa po sametové revoluci, kdyby neproběhl kompletní odsun sudetských Němců? V této knize najdete jedinečný pohled na historii, která se sice nestala, ale přesto před vámi ožívá. Příběh je inspirován skutečnými místy a osudy.... celý text
Přidat komentář
Ale jo, mně se to líbilo. Je to samozřejmě brak a oddechovka do vlaku, ale o mnoho levelů lepší, než běžné kotletoviny :-). Dokonalé to není, ale občas i nabízí čtenáři něco, nad čím se opravdu dá zamyslet. Takže palec nahoru.
Včera večer jsem Sudetenland dočetla a já jsem více než spokojená. Bála jsem se, že nebudu tomuto alternativnímu světu věřit, ale věřila. Klidně by to tak mohlo být. Kromě samotného příběhu je tam hned několik zajímavých a důležitých myšlenek. Za čas bych si ji klidně přečetla znovu.
(SPOILER) Po knize jsem sáhl spontánně v knihkupectví, zaujala mě tématem. V první půlce knihy jsem byl trochu zklamaný, nic od autora jsem předtím nečetl a tak jsem nevěděl co můžu očekávat, přišlo mi to v některých ohledech trochu přitažené za vlasy. Nacistická rodina, kde mladá dívka naopak obdivuje Dalajlámu, přestože i nadále udržuje se zbytkem dobré vztahy, hajlující babička se slepou kočkou atd. Čekal jsem trochu víc reálnější zobrazení toho jak by takové devadesátky skutečně mohli vypadat. V postavách jsem se dost ztrácel a po jistém čase jsem orientaci v nich vzdal a vystačil jsem si s tím že tomu příběhu aspoň relativně rozumím. Nicméně konec se mi líbil.
Fikce, kde se smyšlenky prolínají s reálnými událostmi a postavami.
Prolínání fikce a reality je tak skutečné, že opravdu chvílemi tápete v jakém světě jste se ocitli.
Pohybujete se v Sudetech v okolí Bruntálu, kde mladý novinář z Mladé fronty jede udělat reportáž o místní buňce OF.
Ale nebude to tak jednoduchý.
S otevřením společnosti po sametové revoluci, dojde i k otevření starých křivd, bolestí a myšlenek. A tak se z jednoduché reportáže stane vyšetřování vraždy, pátraní po nacistech, komunistech, pokladu a ...
Odělení kapitol dobovou ukázkou článků z tisku je zajímavý nápad, mne osobně však rušil.
A zmínka na konci o jistých polistopadových politicích, které osobně považuji za vlastizrádce tohoto národa, mi ten konec pokazila.
Navíc mi přijde, jak kdyby konec jel v jiném režimu, než celá svižná kniha.
Proto bohužel je 4*
Sametová revoluce ve světě, kde neproběhl odsun Němců. Po třech knihách ze série Legie, kterou jsem si hned oblíbil ( zítra doputuje zbytek série) se ke mě dostala tato kniha. Sudetenland je příběh novináře který se zaplete do vraždy bývalého inspektora gestapa a jeho smrt otevírá staré křivdy i dávná tajemství.
Vítejte v Československu na počátku devadesátých let, které je jiné než si pamatujete.
První co zaujme je a to jsem ještě neviděl oddělení kapitol. Za mě perfektní nápad.
Příběh super, akce fajne a postavy si oblíbíte. Pevně doufám, že v tomto stylu bude autor pokračovat, protože krimi/Thriller je moje oblíbená četba. Co překvapilo je zmíňka o skupině Telex ( z mého města) v novinovém článku.
Tohle opravdu nevymyslíš!
Fikce, která na mě působila tak živě, že jsem měla pocit, že to na severní Moravě, víceméně na Bruntálsku opravdu je tak, jak to popsal autor.
Hlavní hrdina a zároveň vypravěč je novinář a kniha je psaná reportážním stylem. A obálka nemá chybu! Prostě - skvělé! Bohužel jsem se ztrácela v postavách, příliš mnoho strýčků a dědečků a mnoha jiných lidí.
Dvě výtky, autore! Krom toho, že jste skvělý spisovatel, jste také muž. Jak mohl hlavní hrdina, dvakrát či třikrát zmlácený namodro, plný zhmožděnin, modřin a sotva zaschlých ran, v cuku letu spáchat sex? Asi superman :-). Vyzkoušeno osobně? :-)
Druhá věc, mnohem horší, za kterou by tady na DK byl přiklepnutý SPOILER jako Brno. Jediná věta někde v poslední čtvrtině knihy nám vyjeví událost, která se (téměř určitě) stane. Ono se to stane. Neprozradím, co, ale je to tam. Škoda, to si měl spisovatel rozhodně odpustit!
Jak píše níže bosorka a s čímž plně souhlasím, krimi linka nebyla až tak to pravé, příběh se mohl odehrát i bez ní.
Ale stálo to za to! Tak tedy, vzhůru do Bruntálu! Vzhůru do Sudet!
Četlo se to jedna báseň, Kyša umí psát tak, že to má spád a příběh ani moc neklopýtá. Akorát tedy ke konci mi přišlo, že občas mohl možná i malinko poklopýtnout, že by ho to trošku zastavilo a nebylo by to tak překotné. Najednou mi přišlo, že mi na konci něco chybí, jako by nebylo vše dořečené. Ale jinak fajn čtení, je znát, že autor je rodák, místa, která popisuje, zná velmi dobře a čtenáři je tak předkládá dost plasticky. Stejně tak některé z příběhů zní velmi autenticky a nejspíš na nich něco pravdy bude. Jak už bylo víckrát řečeno, detektivka byla do příběhu přidána jako takový rámec, ale vlastně to byla spíš jen berlička, kdyby byl příběh vystavěn bez ní, možná by to pro dramatický oblouk i stačilo.
Tak jsem se úspěšně pronudila až ke konci.
Jak jsem stará, tak jsem nenapravitelná. Jakákoliv očekávání čehokoliv jsou čtenářovo prokletí. Všeobecně jsou prokletí, ale to sem teď nepatří.
Dostala jsem se do fáze, už někde před polovinou, kdy mi začalo být srdečně jedno, jak to vlastně skončí.
No, předvídatelně. Je tam předchozí náznak, mimochodem... a na detektivní linku jsem několikrát zcela zapomněla, takže když se najednou v ději zase objevila, to bylo překvapení.
Za těch pár vtipných momentů a podnět k zavzpomínání na dobu dávno minulou (tím myslím rok 90 samozřejmě) si dovoluji hodnotit dobře, tedy za 3.
Dobrý den, Jsem zatím asi v polovině knihy a za mě veliké zklamání. Původně mě nadchlo neobvyklé téma a zajímalo mě, co tedy autor vymyslí. Nakonec jsem zjistila, že to zase takové průlomové není, jak slibovaly nadšené předprodejové titulky. Někteří Němci byli po válce odsunuti a někteří zůstali. Ale vždyť to přece takhle bylo i ve skutečnosti!!!! Co je na tom nového? Takže tím byly vystříleny veškeré náboje utopistické roviny námětu. A příběh? Táhne se to jako cukrová vata a v polovině se začíná rozpouštět, stejně jako moje trpělivost. Vyloženě mě to nebaví, kdybych za e knihu nezaplatila peníze, ani bych to snad nedočetla. Postavy jsou podle mě charakterově ploché a ničím mě nezaujaly. Hlavní hrdina je jelito, které je neustále potlučené, ať už svým, nebo cizím přičiněním. Ani detektivní zápletka příběhu na zajímavosti nepřidává. Ach jo a já se na to tak těšila. No příště si rozmyslím, jestli takovou věc finančně podpořím. Neodpustím si rýpanec. Autor je členem spolku Sysifos. Jak takový člověk může posuzovat význam ostatních lidí pro společnost? Kdo to vůbec dokáže? Mě třeba připadá naprosto zbytečná tato kniha.
Od autora jsem nikdy nic nečetla, ale když jsem si všimla knihy v novinkách, která se týká historie a Sudet, tak jsem začala zvažovat, že si knihu přečtu. Docela jsem váhala, ale nakonec jsem ráda, že jsem se přesvědčila a do čtení se pustila.
Zajímavá alternativní realita. Začátek se mi velice líbil, pak si to krapet sedlo, v okamžiku, kdy se začala řešit detektivní část.
V knize bylo docela dost zajímavých myšlenek, jenom některé věci se dost opakovaly, třeba asi pětkrát zmíněný nůž s hákáčkem na třech stranách.
Na Světě knih v Depu 2015 jsem si říkal, že zajdu na přednášku Kyši/Kotlety protože jsem prostě chtěl vědět, co to je za člověka, že píše takové věci, které já, omlouvám se všem jeho příznivcům, považuji za brak. A příjemně mě překvapil, lidsky. Zaujal mě přednáškou o své nové knize a když to bylo ještě ke všemu o Sudetech, kde žiju, tak to byla jasná volba. Poprvé, podruhé, potřetí, kupuji!
Sice jsem byl zklamaný, že děj není zasazený do období po druhé světové válce, ale po Sametové revoluci, ale styl psaní i děj byl slibný. Asi tak do dvou třetin knihy to pro mě bylo kvalitní dílo. Ale pak už mi začalo vadit neustále opakování myšlenek hlavního hrdiny, a jak a kdo komu rozkopal bábovičky na pískovišti a jak to poznamenalo vývoj v regionu, symbolu dýky hitlerjugend a trošku mě zklamala slabší zápletka se souřadnicemi a závěr knihy. Ale dávám plus za poslední hlavní událost, nebudu prozrazovat.
Ale když tohle vše přehlédnu, tak oproti Kotletovi, mě Kyša potěšil a rád si přečtu další jeho počin.
Dávám 3,5 hvězdy, takže 4 tady, aby se ukázaly 3, pořád těm hvězdám nerozumím a nechápu to
Kdo čeká klasickou akci Františka Kotlety plnou krve, hlášek a sexu, tak si musí uvědomit, že Sudetenland je z pera nikoliv Františka Kotlety, ale Leoše Kyši. Což neznamená, že by výše jmenované atributy nebyly přítomny. Jsou, ale jaksi jinak. Všechno se to nese v duchu reportáže hlavního hrdiny novináře Lichkeho na Bruntálsku v předvolebním kvasu po sametové revoluci. Vře to tu mezi Němci a Čechy, Cikány a Skinheady. Někdo stojí za tím, že se rozdmýchávají staré spory a roste nenávist. Jsme totiž v alternativní historii, kdy k odsunu Němců z pohraničí po porážce Hitlera tak úplně nedošlo. Jakoby detektivní příběh však odráží staré viny, staré křivdy a starou nenávist a veškerá zjednodušení, jichž jsme my lidé schopni. Bestie stále lační po krvi a čekají na příležitost a bude to tak vždy. "Problém byl, že na každé straně budou ti, kteří budou páchat stejné zločiny jako jejich předkové prostě proto, že budou chtít pokračovat ve starých válkách, protože cítí jakousi křivdu za to, že skončily dřív, než se v nich mohli vyznamenat." Není to veselé čtení, ačkoliv je odlehčeno hláškami ("Kuřáci nám prohráli válku. A Židi, " dodala přesvědčeně. Což o to, Židi byli klasika, ale od kuřáků bych takovou zákeřnost nečekal.). Ale hlavně, není to o tom, co jsme si navzájem udělali - před válkou, po válce, není to o tom, kdo se provinil víc a kdo si za co mohl, ale o tom, že lidé se nemění a obětem už nepomůže, že je někdo spočítá...
Momentální Magnum Opus Františka Kotlety, teda Leoše Kyši. Po všech těch upírech, mimozemšťanech apod přišlo něco co opravdu chytlo za srdce a ne za pe***. Tahle kniha nesmí chybět nikomu v knihovničce. 10/10 zaslouženě.
Jako rodilý sudeťák z Mährisch Schönberg mám k tomuto tématu blízko. Ano, velká část rodiny je sice "náplava" ze všech koutů republiky, nicméně kořeny (včetně vzdálených německých) máme zde.
Historek z války a později z odsunu se tu vyprávělo nespočet, dnes, bohužel, vypravěčů ubývá. Ne všechny samozřejmě byly takto vyhrocené... Jednu o soužití Němců a Čechů, kteří zůstali sousedé navzdory režimu mám obzvlášť rád. dnes už se sedmnácti statků nezůstalo nic. Ale to se hodí spíše k pivu, nežli sem.
Volbou doby a místa ťal autor přímo do živého. Počátek devadesátek, česko-německé vzájemné křivdy, skinheadi, cikáni... To by bylo, aby se něco nesemlelo. Přesto to, že se jedná částečně o fikci (neproběhl odsun), tak je doba nádherně popsaná. Mentalita lidí, názory, postoje, charaktery. Detektivní zápletka pro mě byla jen bonusem k úžasnému povídání o Sudetech.
Leoši, to se Ti povedlo!
PS: dnes jsem kvůli tomu, že jsem včera nedočetl posledních pár kapitol vstával ve 2 ráno. Nešlo spát. A pak jsem po dočtení stejně nemohl usnout. Chtě nechtě, člověk musí přemýšlet, porovnávat, hodnotit...
Jako někdo, kdo sám vyrostl na pomezí Sudet ( i když ne u Bruntálu, ale severní Čechy) dokážu ocenit hutnou atmosféru porevoluční "vyloučené lokality", do které nás až po krk autor knihy ponořil.
Místo, kde příroda lidem nic nedaruje zadarmo, ale kde i moderní život není jednoduchý jak z pohledu práce, podnikání, chudoby, skladby obyvatel a vzdělání. Autor tohle vše moc dobře zná a s pomoci alternativní historie rozehrává příběh na úsvitu rodící se demokracie plný nadějí, ale také starých nenávistí, předsudků a zášti. Staří komunističtí papaláši si zde podávají ruce s bývalými nácky, Židy, odsunutými Němci, Romy a tak dále. Koktejl, který v chudé zemi, v době, kdy si svobodu každý vysvětluje po svém, nevěstí nic dobrého.
Přečteno jedním dechem a chci to zfilmovat!
Sudetenland v sobě spojuje detektivní zápletku a autorovu představu o tom, jak by se vyvíjela česká historie a společnost, kdyby po druhé světové válce nedošlo k odsunu Němců z pohraničí.
K dokreslení atmosféry slouží na začátku každé kapitoly reálné (z 99% :) ) výstřižky z novinových článků z roku 1990. A průvodce tamějším krajem a historií nám dělá jedna z hlavních postav, Klára Bittmanová.
Při čtení vám doporučuji pozorně sledovat vykreslení postav a vztahy mezi nimi - v cca závěrečné čtvrtině knihy se vám to bude hodit :).
Musím se přiznat, že dosavadní tvorbu L. Kyši alias Františka Kotlety neznám a na 99% by to nebyl můj šálek čaje, k tvorbě L. Kyši se ale po vydání případných dalších knih ráda vrátím :).
Je to jiné jak knihy co jsme od pana autora zvyklý, ale stojí to za to. Příběh člověka pohltí během chvilky a pak už se jenom maximálně přistihnete, že je večer v tahu a i když máte jít spát tak stejně to chcete dočíst do konce a vědět jak to dopadne. Takže obětujete část svého spánku, protože víte, že stejně by vám to nedalo a přemýšleli by jste o ději. A upřímně to fakt za to stojí takže neváhejte a jděte do toho a užijte si Kyšu/Kotletu asi fakt v nejlepší formě.
Ten to alternativní začátek devadesátek byl dost uvěřitelný a skvěle napsaný. Je zde vidět Kyšova skvělá znalost rodného kraje a jeho historie.
Štítky knihy
alternativní historie Československo české detektivky a krimi české sci-fi české romány
Autorovy další knížky
2016 | Spad |
2014 | Příliš dlouhá swingers party |
2010 | Hustej nářez |
2017 | Poločas rozpadu |
2020 | Operace Thümmel |
Mám z toho takový rozporuplný pocit. K Bruntálsku mám vztah, žila tam babička s dědou, fakt je to takový divnokraj. Na knihu jsem se těšila, hmm, asi musím konstatovat, že mám raději Kotletu, než Kyšu. Ztratila jsem se v postavách, hlavní hrdina byl tak trochu debil, zápletka překombinovaná. Už 3 dny tu kniha leží, chybí mi dočíst asi 30 stran, jako dočtu jí, ale nevím kdy. Pro mě je top Perunova krev a těším se na "padlé anděly".