Sudetenland
Leoš Kyša
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/523899/bmid_sudetenland-6521273ecc56a.jpg
4
748
748
Sametová revoluce ve světě, kde neproběhl odsun Němců. Na Bruntálsku je zavražděn bývalý inspektor Gestapa a jeho smrt otevírá staré křivdy a dávná tajemství. Podmanivý příběh z alternativní reality napsal Leoš Kyša, známý pod pseudonymem František Kotleta. Vydejte se do Československa na počátku devadesátých let, které je jiné, než si pamatujete. Blíží se první svobodné volby v Československu po pádu komunistického režimu a v pohraničí to vře. Více než milion Němců, kteří zůstali v česko-polském pohraničí po zastaveném odsunu, se hlásí o svá politická práva. V Praze se obávají návratu komunismu a v Bratislavě začínají snít o silné autonomii. A nezapomeňte, že dojde k vraždě... Jak by vypadal příběh Československa po sametové revoluci, kdyby neproběhl kompletní odsun sudetských Němců? V této knize najdete jedinečný pohled na historii, která se sice nestala, ale přesto před vámi ožívá. Příběh je inspirován skutečnými místy a osudy.... celý text
Přidat komentář
Jak se říká nikdy neříkej nikdy Byla jsem si jistá, že si od Františka Kotlety nikdy nic nepřečtu, protože prostě fantasy a erotiku v knihách nevyhledávám.
A stačilo málo, aby autor vydal knížku pod svým skutečným jménem Leoš Kyša a hned jsem měla zájem o jeho historickou detektivku.
Více než detektivní linka, která za mě měla nějaká hluchá místa a neměla takový spád jako jiné české detektivky, mě zaujala národnostní problematika. Ta tam je skvělé vykreslena a každý ač nerad si musí uvědomit, že historie se opravdu stále opakuje a spousta lidí se nedokáže přenést přes křivdy z daleké minulosti. Bohužel stále zde budou skupiny lidí, které budou persekuovat Židy, stále se bude v pohraničních oblastech řešit, kdo je Němec a kdo Čech, čí příbuzný byl nacista nebo neoprávněně odsunut. A to ani nemluvím o Cikánech, kteří to mají vždy a všude těžké. Všechny tyto národnosti mají v knize své představitelé, kteří kdyby žili na jiném místě mohli spolu krásně koexistovat.
V knize je samozřejmě také láska, vztah a sex, ale naštěstí v únosné míře
Překvapil mě dramatický závěr knihy...
Já ani nevím, kde začít. Od příběhu jsem čekala alternativní realitu, takové to "coby kdyby", ale to tu téměř vůbec není. K odsunu Němců částečně došlo a vlastně se nic moc nezměnilo. Čekala jsem, že bude třeba nějaká občanská válka, že nás Německo obsadí a totálně se změní vývoj dějin. Že prezidentem nebude ten, kdo byl apod. To tu opravdu není. Kdo ví? Třeba to byl autorův záměr a opravdu má prozkoumané, že by se toho tolik nezměnilo a já to jen nepochopila? Upřímně nevím.
Pak jsem si řekla, že třeba má jít o detektivku v zajímavém prostředí a začala jsem to tak brát. Nojo, jenže tohle nebyla ani dobrá detektivka. Absolutně ploché hlavní postavy. Novinář hrdinka, který se stane boxovacím pytlem pro všechny, zbytečné popisy oblečení všech možných postav, 100x minimálně info o zapálení cigarety...a pak najednou BUM, uspěchaný konec, který zahrnuje i tradiční klišé.
Bohužel, kniha mě opravdu zklamala. Věřím, že autor je úžasný ve svém hlavním žánru a určitě od něj zkusím nějaké další knihy, ale tohle za mě ne.
Knihu moc nedoporučuji, zachránil to jen konec, který byl ale, jak jsem již řekla, jako z rychlíku.
Přečteno jedním dechem. Příběh je trochu slabší a spíš na pozadí, knize a její čtivosti to však neubližuje. Skvělý nápad a bravurně navozená atmosféra.
Tak smutnou, nenávistnými lidmi prolezlou knížku jsem dlouho nečetla. Dobře napsané, on to pan Kyša umí. Ale ten děj mě docela rozhodil. Protože by se to bylo klidně bývalo mohlo stát...
Zklamání :(
zmatený dej, chaos v postavách. pritom napad skvělý. I Mistr tesař se někdy utne
Příběh z alternativní historie, který je strašidelný svou univerzální aktuálností. Protože s podobnou lidskou nenávisti se setkáváme i v dnešním světě.
Kyša skvěle pracuje s historickým kontextem a místopisem. Prostřednictvím skoro až dokumentárního podání servíruje čtenáři příběh, jehož síla až tak nespočívá v originalitě (ostatně Kyša to v jedné kapitole sám přiznává), jako spíše v uveritelnosti. Při čtení si proste dokážete velmi živě představit, ze “tohle se mohlo klidne stát.
Výhrady ke knize mám dvě. První se týká hlavního hrdiny, který si během příběhu projde osobní transformaci z řadového pisálka do investigativniho skoro až drsnaka. Na prostoru 250 stránek a vlastně několika dnů je to příliš rychlý a neuvěřitelný vývoj, kvůli kteremu jsem se hlavní postavou nedokázal ztoznit.
A pak samotný konec. Přišlo mi, ze rozehrany gradujici příběh autor ukončil příliš rychle. A po přečtení knihy jsem si proste připadal o něco ochuzen.
Za oboje zmíněné dávám jednu hvězdičku dolu. Sudetenland je jinak velmi povedené dílo, zručně pracující s tématem nenávisti, které je dnes palcive aktuální. A je dobre, ze autor na problematiku zástava jasný názor. Za to mu patří velký dík.
(SPOILER)
Řeknu vám vtip: "Do baru přijde nácek, cikán a komouš.. a novinář."
Téma nácků, jejich až mýtičnosti a tajemství kolem nich opředených bylo, je a bude in pořád.
Popis na zádi obálky knihy láká na detektivní příběh v alternativní době (ne)odsunu Němců ze Sudet.
Ale nedostaneme ho takový, jaký bychom očekávali.
Příběh jako příběh je dobrý tak do poloviny knihy, a pak zakopne o sundanou značku Sudet a pokulhává.
Příběh morální je na druhou stranu skvělý. Kdo je jaký Čech a kdo Němec, čí jsou Sudety domov a kdo se o ně víc zasloužil, to autorovi vychází skvěle a určitě tyto otázky více ocení čtenáři/obyvatelé přímo ze sudetských oblastí.
Zároveň zde můžeme vidět i jakési připodobnění s událostmi na Ukrajině, či teď ještě více v Izraeli.
Vrátím se k příběhu jako takovému.
Detektivku moc nečekejte, stále se pokuřuje, někam přejíždí a to samotné pátrání se spíše topí v národnostní otázce.
O druhé hlavní postavě se po polovině knihy dozvíte, že umře, načež autor, jakoby na to zapomněl, že to zmínil a kniha se tváří zase jakoby nic.
Celkově je zápletka taková odbytá a konec byl úplně useklý.
Z hlediska příběhu bych knihu neváhal nazvat podprůměrnou, ale vyvažuje to to téma odsunu Němců.
Knihu určitě více ocení lidé spjatí s tím místem.
A ta super hodnocení a komentáře od lidí, kteří Kyšu/Kotletu objevili až jako Kotletu a adorují každou jeho věc, bych bral velmi s nadhledem.
Příběh je, mnohem více než detektivkou, zamyšlením nad tématem rasové nenávisti, která v kyšově světě panuje mezi Čechy, Sudetskými Němci a Romy. Je o nemožnosti se smířit se starými křivdami, které se táhnou už po generace. Vypovídá o tom, že lidé jako masa mají nenávistné povahy a odpuštění je něco, co jim nikdo nemůže nakázat, ať bychom jakkoliv chtěli. Tohle téma je v současné době více než aktuální, jak můžeme vidět dnes a denně v televizních zprávách. Jen si místo českých Sudet stačí představit Pásmo Gazy.
Celá recenze v recenzích.
Pan Kyša/Kotleta rozhodně psát umí a příběhem z alternativní doby nedávno minulé to opět prokázal. Zajímavá myšlenka byla věrohodně rozvedena a úplně jsem cítil tep dějin, kouř ze startek bez filtru v zaplivané čtvrté cenové skupině i zběsilý zvuk dvoutaktního motoru Trabantu. Konec nebyl rozhodně zalitý sluncem, ale o to byl alternativní možné pravdě blíže. Dávám 4,7, tak to zaokrouhluji na 5 hvězd celých.
Kyšovy knihy jsou moje guilty pleasure a na Sudetenland jsem se moc těšil. Zaujala mě totiž ústřední linka příběhu, na které jsem postavy a příběh vnímal spíš jako "navěšené", aby se právě ta ústřední myšlenka mohla rozvíjet a vyprávět. A ta myšlenka byla opravdu zajímavá - jak by to vypadalo v Československu, kdyby nedošlo k odsunu, resp. by k odsunu nedošlo v takovém rozměru, v jakém k němu došlo?
Kyšovo východisko, že komunistický post-totalitní režim potlačoval národnostní vášně a sentimenty, ale pád režimu by pro ně znamenal volný průchod, je podle mě logická úvaha. Odsun německého obyvatelstva en bloc, a odsud divoký teprve, považuji za obrovskou kaňku v naší historii, o to větší, že se diskusi o ní a zjišťování jejího obsahu tak nějak vyhýbáme. Doporučuji v tomto ohledu knihu Emanuela Mandlera o Benešových dekretech (bez kterých by každé volby v prvních třiceti letech porevoluční historie nebyly volbami).
Atmosféra, kterou Kyša dokázal vykouzlit v česko-německém pohraničí, byla hutná, těžká a jistojistě směřovala k výbuchu. Střet nacionalistů na obou stranách, zatížených desetiletími křivd, si o to říkal. Do toho jen lehce byla zmiňovaná linka slovenská, a je k zamyšlení, jestli by rozpad Československa byl tak poklidnou záležitostí, kdyby Sudety vypadaly jinak. Ona by totiž byla československá populace o 2 - 3 miliony obyvatel bohatší, stejně jako by byla bohatší ekonomicky, protože to byli právě Němci, kteří měli v Sudetech jak své majetky, tak ekonomické zájmy, stejně jako měli vztah k místu, kde po staletí žili. V tomhle z mého pohledu Kyša opravdu mistrně hrál na linku "heimat", a sám jako člen několikáté generace českých obyvatel Sudet musím uznat, že vnímání prostoru okolo sebe jako domova leckterému "sudeťákovi" není vlastní a teprve se buduje.
Na druhou stranu ale příběh dost srážela pro mě ne moc uvěřitelná zápletka. Novinář přišedší psát reportáž se během několika hodin stane milencem a v zásadě také důvěrníkem místní servírky, která je shodou okolností z jedné z nej...vlivnějších? rodin Bruntálu. Ta s ním bez dalšího začne pátrat po tajemství mimo jiné své rodiny, a s novinářem najednou všichni více či méně otevřeně a pravdivě mluví o historii své a svého okolí. Kdyby byla kniha o něco delší a v tomto pracovala s postavami trochu více a do hloubky, hodnotil bych lépe. Každopádně - ústřední myšlenka 5, ostatní 3, průměruji na 4.
V polovině čtení odloženo a to se mi často nestává. Neustále jsem se totiž do čtení nutil. Nezajímavé a neuvěřitelné postavy, které mě vlastně vůbec nezajímaly.
Skoro bych řekl, že to bylo psáno na zakázku kvůli tomu tématu.
Kdybych měla k hodnocení knihy použít jen jedno slovo, tak by to bylo slovo "znepokojivé". Kniha se mi nečetla vůbec lehce, věty o nenávisti a křivdách snad nemohly být mrazivější ( a ke všemu ještě při pomyšlení na současnou situaci na Blízkém východě). Domnívám se, že se autorovi podařilo dokonale vystihnout lidské myšlení v tak nesourodé komunitě, jakou v prostředí byť alternativní historie vytvořil. Kyša - Kotleta prostě umí.
Že miluju Kotletu, je nad slunce jasné. Že miluju i Kyšu, mi zůstávalo poněkud dlouho utajené.
Sudetenland v mém pomyslném žebříčku vyhrál best of 10 roku 2023. A myslím, že bramborovou medaili.
Najdi v téhle knize hluché místo! Nelze. Kyša frčí v trabantu rychlostí blesku, až bulvárně se obouvá do tehdejších politiků, trochu ho podezřívám, jestli nemá z Milouše Jakeše stockholmský syndrom. Imaginární pro nebo proti německé nálady se stávají neuvěřitelně uvěřitelnými a všechno je to jak kdyby mi celý děj vyprávěla babička. Bez okolků, přímo, takhle se to stalo a moc nekoukej.
Pokud nerozumíte vtipům o Hitlerovi, nečtěte to. Pro čtení doporučuji i základní znalost německého jazyka a dobových reálií. Moji nejmilejší část s krájením kedlubny a bodáním do Židů jsem přečetla snad padesátkrát.
Děkuji!
Těšil jsem se. Fakt, hrozně moc. Prvních 50 stránek byla jízda a já se těšil, že tenhle Šinkazen to vodpálí na plný koule. Ale nakonec to přibrzdil ten malej zrzavej kluk, co furt zvracel a museli jsme kvůli němu zpomalit. Dojeli jsme do cíle, cesta to byla fajn, ale já čekal, že mi ta letuška vedle vyšoustá mozek z hlavy, ne že budu držet papírovej sáček tomu klukovi u pusy.
Čekal jsem od knížky něco úplně jiného. Spousta věcí byla zajímavá (ta kašna Neptunova tam fakt je!), ale myslím, že knihu ocení spíše ti, kteří žijí v místě děje této knihy.
Jsem rád, že pan Kyša knížku napsal, téma je to skvělé, ale možná by to chtělo delší příběh, takhle mi přišlo, že některé věci byly v knize hodně na sílu a nedal se jim větší prostor.
Tedy pane Kyšo, nenapíšete další díl?
Jo a vzkaz pro autora: dáte tam esesáka a on se nejmenuje Oto!? To vám píšu trestný bod!
„Nenávist nikdy nekončí, Kláro. Nenávist je věčná. Přetrvá klidně za křivdy staré stovky let. Je jedno, že je dávno smyla krev, historie a prach. Podstatné je, že jsou v lidských hlavách. Tam křivdy neumírají. Nikdy. A vyvolávají nové křivdy. Říkala jsi to sama, Češi a Němci, učí se to ve škole. A oni si to zase říkají doma po svém. Že jsou tady doma a Čech je nepřítel. To se nikdy nezmění...“
Je počátek devadesátých let, proběhl pád komunistů. Chystá se odsun sudetských Němců, ale odejde jen část z nich. Část zůstane „doma“ a v pohraničí to tak začne vřít. Otevírají se staré křivdy, vztahy mezi lidmi jsou složité a napjaté. Situaci navíc zhorší vražda bývalého inspektora gestapa.
Na knihu jsem se moc těšila. Možná se mi to stalo osudným, protože mě zklamala Jsem zvyklá vždy vypíchnout alespoň nějaká pozitiva, ale tady žádná nenacházím. Při čtení jsem se nudila, bylo zde příliš mnoho postav, které se jen mihly a byly nepodstatné. Ty, co byly podstatné zase byly zcela nevýrazné a bez jakéhokoliv charakteru, co by mě přiměl s nimi souznit, či vůbec cokoliv cítit. Co se týče hlavního hrdiny, tak to je exemplář sám o sobě. Redaktor, hrající si na detektiva a neustále narážející ksichtem na něčí pěst, popřípadě botu.
Od autora, který napsal tisíce a tisíce stran nejen fantasy bych čekala barvitý popis prostředí. Zde jsem však neustále narážela na krkolomný slovosled a polovinu knihy snad tvoří jen scénky s kouřením a slova jako cikán, skopčák, skinhead... Postrádala jsem vlastně cokoliv, co by mě nutilo číst dále. Řádky mi šly jedním okem tam a druhým ven. Bohužel nefunguje ani páteř príběhu – odsun Němců, protože vlastně proběhl, jenom ne úplně.
Čekala jsem zcela nový pohled na posametovou revoluci v sudetské oblasti, autor se však inspiroval skutečnými místy a osudy a tak jde příběh jen vlásek vedle reálné historické linie a nic nového mi neukázal. Hodnotím 1,5 a to za obálku, nápad a snahu sesumírovat ohavné události té doby a připomenout tak lidem historii trošku jinak.
„Víš hovno o válce, vraždění Čechů, holokaustu i vypalování vesnic na východě nebo západě. Víš hovno o gestapu a všech posraných rasových teorií, o tom, jak zfanatizovaní Sudeťáci v osmatřicátém nakládali své české sousedy do dobytčáků, jak zabíjeli české četníky a pak snili o konečném řešení české otázky...“
Děkuji KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí knihy
Anotace knihy a všeobecné nadšení před prodejem slibovali úžasný pohled na svět, jaký by byl, kdyby neproběhl odsun Němců po Sametové revoluci. No a jelikož mě historie baví a zajímá, na knihu jsem se opravdu strašně těšila - jaké by to bylo a zajímavosti, se kterými autor přijde ...
.
Bohužel mě kniha neuvěřitelně zklamala, až mi z toho bylo smutno. O nějaké alternativní historii totiž nemůže být vůbec řeč - je to prostě jen detektivní příběh zasazený do Sudet v okolí Bruntálu, kterou "vyšetřuje" mladý novinář z Mladé fronty. Otevírají se staré rány a myšlenky, staré bolesti. V knize neustále všichni kouří, je tam spousta jmen, které se vám pletou a spousta německých slov a vět, kterým nerozumíte. Kapitoly jsou odděleny články z novin, což by byl pěkný nápad, kdyby mě to spíše nerušilo. Postavy nejsou nijak zvlášť vykreslené a kromě hlavního hrdiny (jestli se to tak dá říct) jsem si nepamatovala vůbec nikoho ...
.
Přeci jen mě na knize ale něco zaujalo a tím byla (nejspíš) jedna z hlavních myšlenek - o tom, že lidé žijí strašně rádi v minulosti, místo aby tvořili něco nového, že je zajímá hlavně to, co je rozděluje místo toho, co je spojuje a že je jednodušší bojovat ve starých válkách znovu a znovu, než budovat něco jiného. Tyto myšlenky se mi líbily opravdu strašně moc a dávám jim za pravdu.
Je to docela dobré, čtení ubíhá, ale žádný wow efekt se nekoná. Jak píše Ospalý_Táta, dalo se z toho vytřískat víc, ta zápletka a finále jsou opravdu nepřekvapivé a čtenář detektivek tohle četl stokrát. Nápad na zasazení do Sudet každopádně zajímavý. Připomnělo mi to Promlčení od Březiny, to je detektivka ze stejné oblasti a doby a má to vlastně svým způsobem podobné téma.
Dávám 4 hvězdy protože je mi autor sympatický, ale jsou to spíš 3 a 1/2 :-)
Štítky knihy
alternativní historie Československo české detektivky a krimi české sci-fi české romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Trochu jsem se bála po knize sáhnout: Nemám ráda detektivky a pohraničí mě vlastně moc nezajímá. Ne že bych si myslela, že je geograficky, lidsky, historicky a tak vůbec bezvýznamné, to ani náhodou, ale holt každej nemůžeme mít zájem úplně o všechno, tak holt zrovna tuhle problematiku přenechávám jiným, které zase třeba nezajímají afričtí paraziti. Přesto, nebo právě proto mi čtivá, svižně ubíhající knížka se zajímavě zašmodrchanou zápletkou umožnila se nad tou oblastí a s ní spojenými problémy - těmi z alternativní, ale do velké míry i skutečné současnosti - na chvíli zastavit a zamyslet. Za to díky. Obecně je pro mysl a ducha osvěžující chvílemi vystoupit z komfortní zóny, a tohle bylo drsné i sympatické vystoupení zároveň. Jenom nevím, proč jsem během čtení měla permanentní pocit, že cítím cigaretový kouř. Jo, vlastně, aha. ;)
By the way, knížka je neuvěřitelně aktuální, což sice dává smysl z hlediska toho, kdy vyšla, ale autor ji jaksi začal psát dřív, než vybublal současnej průser v Izraeli a probudil další pozoruhodnou vlnu antisemitismu. Podobně jako se Spadem a Ukrajinou - na skeptika až podezřele dobrej instinkt. Asi mě nepřekvapí, až se dozvím, že Leoš ve skutečnosti po večerech věští budoucnost z kávové sedliny. Anebo drcenejch tabákovejch listů?
V komentářích čtu něco o tom, že to nebyla dobrá detektivka. To je asi dobře, viz moje první věta, fakt mě to bavilo. Takže za mě asi plnej počet. Mínus závan čmoudu. Kdyby to aspoň byly kvalitní doutníky... ale jasně, devadesátky. Tak nic, no. :)