Sukuby
Edward Lee
Právničce Ann Slavikové se zdají děsivé sny s temným sexuálním nábojem. Vrací se v nich do minulosti: na svět přivádí svou dceru Melanii a zároveň je středem pozornosti záhadných postav v pláštích, které si chlípně pohrávají s jejím tělem… V současné realitě slaví Ann úspěchy v práci, s dnes již sedmnáctiletou Melanií a svým partnerem básníkem Martinem plánuje výlet do Paříže. Jenže radostná očekávání jí kalí ona opakující se noční můra, která ji nakonec dožene k návštěvě psychiatra… a minulost o sobě dá vědět i tím, že zmatenou Ann nečekaně přivolá do jejího rodného městečka Lockwoodu, ztraceného kdesi v lesích, v hájemství vidláků a podivného matriarchálního společenství. Souběžně s tímto vším se v končinách nedaleko Lockwoodu chce dostat na svobodu dvojice nebezpečných chovanců léčebny pro choromyslné. Jakou má jejich urputná snaha souvislost s Ann? A jak se vším souvisí blížící se rovnodennost a fakt, že v noci na vše shlíží narůžovělý měsíc?... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2023 , CarcosaOriginální název:
Succubi, 1992
více info...
Přidat komentář
Sukuby - Edward Lee
S jednou rodinou jsem si udělala výlet do městečka Lockwood, kde Ann vyrůstala. Jede se tam rozloučit se svým umírajícím otcem. Něco tu ale nehraje..
Tohle je neotřelá a originální kniha. Začínáme u děsivých snů se se*uálním nábojem, přesuneme se k uprchlíkům z psychiatrie, kdy jeden je náruživý sociopat a skončíme u údjně vymřelého národa žen s velice vybranými choutky.
Hodně mi to stylem připomíná mého oblíbeného autora - Carltona Mellicka III. Místy je to totiž stejně bizarní jako jeho díla. Ale Edward Lee se drží ještě jednou nohou na zemi, takže se jedná o běžnější děj, pokud mohu srovnat tyto dva autory.
Sukuby jsou čtivé, napínavé, zvrácené a udrží čtenáře v pozornosti. Myslela jsem si, že dovedu odhadnout, jak příbeh skončí, ale velmi jsem se zmýlila a tak závěrečný zvrat byl jedno velké wow. Líbil se mi i prvek staroangličtiny, který byl přijemnou změnou.
Psychologie postav je tu dostatečně propracovaná natolik, abych si udělala obrázek o každé výraznější osobě. Paradoxně jsem si nejvíce oblíbila uprchlého Erika, kterého do blázince zavřeli za to, že mu hlasy říkaly, aby v lese zakopal několik těl.
Kniha má rozhodně mé doporučení.
Tyhle úchylný psychohorory miluju. Ale chápu, že to není pro každého. Kniha mohla být delší, ale i tak mě pan Lee přesvědčil, že psát umí.
No tak tohle bylo něco vlastně nějak nevím co si o tom mám myslet. Rozhodně jsem teda nečekala takový příběh, je pravda, že ze začátku jsem se nemohla začíst, hodně mě rušily slova psaná v té staro-angličtině. Nějaké pochytíte na začátku, něco si odvodíte, nejvíc toho je na konci. Rozhodně musím říct, že je to neotřelé téma a absolutně něco co bych jindy nečetla, ale zvědavost udělala své. Ve finále mě maličko mrzelo, že víc prostoru neměl v knize přítel Martin a jeho “přerod nebo i celkově nějaká hlubší sonda do celé té sekata záležitosti. Rozhodně doporučuju, je to naprosto něco jinýho a novýho. Alespoň pro mě.
Čekal jsem nějak více. Nebylo to špatné, ale něco chybělo, aby příběh mohl vtáhnout do děje. Takto jsem jen četl, ale nějak nic extra neprožíval...2,5*
Obrovské překvapení, myslím, že žádná kniha, kterou letos přečtu s tak malým očekáváním, tuhle nepřekoná, možná nejen letos. Já se tak bavila, až je to hrůza, možná mohla být hlavní hrdinka víc propracovaná a některé postavy mohly dostat větší prostor, ale jinak v rámci žánru obrovský nářez. Něco takového jsem četla poprvé, a doufám, že ne naposledy.
Lituju lidi, co mají takovou fantazii, to musí být peklo.
Jinak si říkám, proč?
Naprosto zbytečně popsaný papír, kniha mi nedala nic.
Horor to nebyl, mystika taky ne, explicitní scény a brutální násilí plus nechutná mluva, cynismus, nevadilo by mi to, kdyby to k něčemu bylo.
Prostě blbost na entou.
Noční můry z toho mít nebudu, během pár dnů si na knihu ani nevzdechnu.
(SPOILER)
Velmi návykově zvrhlá záležitost. Bavila mě historická linka (a coby anglistka jsem ocenila i odkazy na staré jazyky) i skvěle vykreslená atmosféra amerického maloměsta, které zdaleka není tak idylické, jak se může jevit na první pohled – teprve postupně ovšem zjišťujeme, do jakých krajností jeho divnost zasahuje. Líčení kanibalských pochoutek a krvavých rituálů je místy vskutku extrémní až ujeté a zaskočí čtenáře hned na prvních stranách aby ho následně celým příběhem provázela otázka „co ještě horšího může přijít?“ (Nijak překvapivá odpověď zní „však uvidíš“.) Neméně šílené, ale zároveň strhující a dráždivé jsou sexuální scény s velmi dobře vybalancovanou mírou erotična a odpornosti – střídavě převažuje to první a jindy to druhé. Hranice mezi realitou a snem se rozpouští v obláčcích psychedelického dýmu, atmosféra houstne, vzrušení i brutalita nabývají na intenzitě.
Poznámka na okraj: matrony prohlížející si u kuchyňského stolu stará fotoalba už pro mě nikdy nebudou tím, čím bývaly – neškodnými nostalgickými tetičkami!
Tohle byl nářez a to doslova. Upřímně jsem asi nikdy nečetl nic až takhle ujetého. Pokud si hororový žánr dává za cíl působit v čtenáři diskomfort, tak se to Sukubám povedlo excelentně. Sukuby byly pro mě asi první kniha z takto extrémního subžánru.
Samozřejmě nejde o žádné vrcholné dílo literatury a i Sukuby mají nedostatky. Spousta věcí je zde až příliš náhodně poplatných příběhu a zejména dvojice uprchlíků z blázince by mohla být propracovaná lépe. Stejně tak bych uvítal více prostoru pro Martina.
Čím Sukuby vynikají je ohromná brutalita s notnou dávkou invence a pro mne i originality. Scény, které ač erotické, vzbuzují jednoznačný odpor. Veškeré tělní tekutiny tečou proudem a veškeré orgány jsou jen dalším kouskem spotřebního zboží. Fascinuje mne, do jak realistického rámce dokázal autor nadpřirozené prvky umístit.
Celkově jsem se přiklonil k vyššímu hodnocení, ač pro mě Sukuby byly spíše na pomezí čtyř a pěti. Nápady a "hororovost" jednoznačně za plný počet, řemeslné zpracování bylo o kousek slabší. I tak řadím Sukuby k nejlepším hororům, se kterými jsem měl tu čest, ač přiznávám, že jich zase až tolik zatím nebylo.
Po předchozím tramvajovém počinu (který může se Sukubami porovnávat jen čtenář, který si neuvědomuje rozdíly v ladění příběhů) konečně dostáváme od Edwarda Lee vážněji míněný horror. Je to trochu jiné, než jsem dle anotace čekal, ale nač chodit kolem horké kaše - líbilo se mi to, a to hodně. Je sice pravda, že v první třetině knihy mě (ač jsem ji chápal) nudila Ann, ale tato linka je nutná, aby se věci v ní obsažené zúročily později. A to je asi jediné negativum které ke knize mám - snad jsem ještě dumal nad několika momenty, ale i tam snadno vyplynula řešení. Což je vlastně opět důkaz toho, že román šlape jak má.
Trochu by mě zajímalo, co bylo vyškrtnuto z původní cenzurované verze. Míň porna? Míň nechutností? Netuším, ale musím říct, že i když je příběh někdy hnusný až po okraj vroucího kotle, současně si zachovává i určitou vkusnost a nic čtenáři násilně „necpe před ksicht“. Vlastně bych řekl, že za celou touto vrstvou horroru číhá ještě jedna - vrstva zenová, jakési hledání typické pro náboženství v jakémkoli útvaru. Pracuje se zde (a to mám velice rád) i s tím, co ví nebo tuší čtenář, ale ne postavy; díky tomu můžete hrát s autorem onu zábavnou hru „proč se stalo tohle a co uděláš dál?“ Krásné také je, že všechny linky mají svůj konec a nic se neděje bezúčelně. Obálka knihy je také skvělá a celkově jsem spokojen.
Zvládnete-li pár pikantnějších ingrediencí, Sukuby vás nezklamou.
Přestal jsem se vyhýbat čtení hororů, odměnou mi bylo překvapení, jak mohou být sexuální, násilně sexuální a sexuálně násilné scény napsané čtivě bez nadbytku vulgárností s postavami, které mají charakter (není démon jako démon, mrk mrk pane Kotleta). Takže číst o temné sektě staré tisíce let ovlivněné předřímskými, předdruidskými či před frískými vlivy přežívající v jednom malebném, klidném městečku, kam jsem se chtěl pro jeho vykreslení vydat, může být napínavé, vzrušující i opovržlivé.
První věta "Vařily hlavy" (ano ony) nás zavádí na archeologické naleziště a ihned zaujme popisy brutálních rituálů od jedné výzkumnice, takže nemáme pochyby jakou jsme to knihu začali číst. Další linka je plná násilí a opravdu odpudivých zločinů jenž páchá dvojice uprchlých sociopatů. Třetí linkou se dostáváme díky Ann, hlavní postavě, právničce z velkoměsta, která má mít dovolenou, do jejího rodného městečka Lockwood. Zde se nám všechny linky velmi umě a velmi krvavě protnou. Takže žádný brak, ale velmi příjemně znepokojivé čtení a těším se, až se dostanu k další knize autora, který psát rozhodně umí. Pokud Vám bylo 18, tak s chutí (i nechutí) do čtení.
Zvrácená pohanská jízda s dobrým příběhem a zajímavými postavami. Sukuby mají dobrou pověst skandálního díla, které muselo být ve své době pro vydání zcenzurováno (v Česku už vychází překlad kompletního díla) a předpokládal jsem, že to bude pro barvitě vylíčenou sadistickou brutalitu, ale tehdy jistě šokovaly i dobře vylíčené sexuální orgie a temná erotika bez hranic, ze které budou odvaření zejména příznivci femdom. Autor je dobrý psycholog a umí dobře vytvořit úzkostnou atmosféru zla, textu dobře slouží klasicky dobrý překlad Milana Žáčka.
Masakrózní až úchylná ujetost, která se čte úplně sama.
Jasně, vysoká literatura to není, je to brakovka, ale velmi pěkně napsaná a skvěle vyvolává syndrom "ještě jednu kapitolu a už jdu fakt spát", až pak zjistíte, že je půl čtvrté ráno. Za tuto návykovost dávám čtyři hvězdičky, i když spravedlivější by asi byly tři - přeci jenom, různé logické nesrovnalosti a nelogičnosti tam jsou. Na druhou stranu, atmosféra a erotické a krvavé detaily jsou bezchybné, takže za mě spokojenost.
Směs krve, sexu a nějakých těch zvráceností.
Nejsem nijak cimprlich, takže ujetost tohoto typu mi nevadí.
Vadilo mi spíš, že autor použil jakousi staroangličtinu či co pro speciální termíny, tím mi zkomplikoval situaci. Mám špatnou paměť na nová slovíčka, když je jich tolik. Na začátku jsou některá slova vysvětlena, ale než se objevila znovu, už jsem je zapomněla. Možná moje chyba, ale pro mě nepříjemnost.
Celkově mě to ale bavilo, i když erotika tady asi spíš zafunguje na muže :).
Každopádně obálka a název byl lákavější než nějaká "tramvaj", kterou mám už delší dobu a zatím jsem ji ani neotevřela. Tak asi nastal čas se do ní taky pustit.
Přečteno jedním dechem. Nedařilo se mi děj předvídat takže napínavé od začátku až dokonce. A atmosféra na mě fungovala skvěle.
Tramvaj mi prisla ve vsech ohledech lepsi - udernejsi, originalnejsi, erotictejsi. Tohle bylo vcelku predvidatelne a zdaleka nehralo tak povedene na onu "prvni signalni". Vlastne vcelku obycejna zanrova vec.
Od Leeho jsem četla Tramvaj č. 1852 a ta byla fajn, ovšem Sukuby jsou úplně jiný nářez. Tramvaj byla totální zvrácený kosmický mega porno a tohle je totální zvrácený démonický mega porno s hromadou brutality k tomu. Varování na zadní straně obálky je na místě. A je to skvělý. Komu není splatterpunk a bizzaro cizí, tak si to zaručeně užije. Jakožto člověka, co má leccos naposloucháno v žánru true crime, mě jen tak něco nepřekvapí (holka, kterou po znásilnění usekl ruce? Ha, jasná inspirace případem Mary Vincent), takže i brutální a šokující momenty neměly pro mě tak kýžený efekt, ale i tak to bylo něco, co jsem si užila, jakkoli to zní divně.
Zajímavá hororová jednohubka, upravené necenzurované vydání. Což sebou nese pár opravdu nechutných scén, které i pro mě byly utrpením. Ale jinak se jedná o hezky se čtoucí knížku se zajímavou chemií mezi některými postavami, hektolitry krve (a jiných tělních tekutin) a zajímavým koncem. Navíc ve skvělém překladu, jak bývá u Carcosy a pana Žáčka standardem.
Kniha mě lákala k přečtení už dlouho. Mystická obálka se spoustou krve - to bude ideální čtení pro mě. A vážně bylo!
Americký autor je považován za mistra extrémnějších poloh hororového žánru. V tomto díle předvedl opravdu hodně extrémů. Jsem divná, ale tohle mi sedlo do noty.
Zvrácené, s røtickým nábojem, napínavé, tajemné, surové, obsahující šokující zvraty a dokonce i vtipné. To vše najdete v Sukubách. Kniha je čtivě napsaná. V příběhu najdete výrazy staroangličtiny, které přidávají ději na tajemnosti a čtenář se nemusí obávat - překlad slov je zde taky.
Osobně se mi líbí, že kniha pojednává o okultismu i z pohledu historie. Zároveň se čtenář dozvídá o tom, jak moc se prolínají náboženské prvky/symboly nebo jak ji každá skupina jinak interpretuje. Bylo to velice zajímavé.
I když je kniha trochu morbidnější, já se snažím pohlížet pozitivně a tak zmíním, že v příběhu naleznete pár receptů. Jenom bych pozměnila ingredience. Přeci jen nechcete dělat děložní chléb z toho, co sám název napovídá.
Taky se mi líbily přepisy z narkoanalýzy mezi Erikem a Dr. Greenem. Díky Sukubám jsem se dozvěděla o tolika různých nemocech, o kterých jsem neměla ani tušení. Třeba o extrapyramidové poruchy hybnosti nebo kata$ksualitě.
Co se týče Ann, tak s její postavou jsem byla spokojená. Ale! Nevyčnívala tolik jako Eric a Duke. Jejich dějová linka mě hodně bavila. Duke je osobitý a ty jeho hlášky. ,,Viděl jsem překližkový desky, co měly větší vobliny než ty."
Trochu mě zarazil konec. Kdyby příběh nekončil epilogem, tak by byl úplně perfektní.
Upozorňuji, že kniha není pro každého. Pokud ale máte rádi tento žánr, směle do čtení. Nebudete litovat.
I přes mírný nedostatek konce hodnotím Sukuby jako nejlepší hororovou knihu pro tento rok. Tak se mi zažrat do kůže...
Děkuji Nakladatelství Carcosa za poskytnutí výtisku v rámci spolupráce.