Sůl moře
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/299441/bmid_sul-more-i7c-299441.jpg
5
2773
2773
V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít. Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
Salt to the Sea, 2016
více info...
Přidat komentář
Kniha je velice čtivá a střídání krátkých pasáží čtyř vypravěčů čtivost ještě umocňuje. Kniha pojednává o různých osudech v těžké době a o sebepoznání jednotlivých hrdinů. Všichni máme své tajemství a skrýváme je dokonale i sami před sebou.
Jen mi chyběl nějaký zásadnější příběh.
Když jsem začínala, číst knihu moc mě to neoslovilo, ale postupem času jsem se začetla do knihy a pomalu se dostávala do děje a začínalo mě to bavit. Je to moje první kniha od autorky, nikdy jsem nečetla tento styl knihy. Docela jsem se bála, co mám, čekat od knihy ale nakonec mě to oslovila a byla jsem za to ráda. O této knize jsem si udělala dobré mínění. Styl psaní se mi velmi líbil a knihu rozhodně doporučuji!
Často střídaný pohled hlavních hrdinů okořeňuje knihu dynamičností, reálnost příběhu přivádí člověka téměř k šílenství, nutí ho prožívat veškerou bolest, kterou jednotlivci zakusili. Ruta Sepetys oplývá úžasnou schopností dovést postavy k dokonalosti - dává jim kus svého nitra, z každé stránky dýchá život, láska či čiré zoufalství.
Byla to největší námořní katastrofa všech dob a já o ni dosud neslyšela. Při potopení osobní lodi Wilhelm Gustloff na konci druhé světové války zahynulo v mrazivém moři kolem devíti tisíc lidí. Šestkrát více než na mnohem známějším Titaniku, o kterém slyším pořád ze všech stran. Odhaduje se, že jen v roce 1945 přišlo o život v Baltském moři 25 000 lidí. Několik měsíců vyplouvala na břeh na různých místech mrtvá těla a strašila místní.
Obrovský mořský hřbitov (od roku 2004 už i oficiálně) a stejně se najde spousta lovců pokladů, pro mě lidských hyen, kteří neustále rabují vrak lodi a nerespektují klid mrtvých.
O druhé světové válce se vypráví mnoho příběhů. O bitvách, politice, vině, odpovědnosti... Na všech frontách zvítězilo utrpení, nikdo nezůstal ušetřen. Mnoha lidem válka zcela změnila život a pojem, co je to domov. Historie nás možná rozděluje, ale neměli bychom dopustit aby byla zapomenuta a hlavně aby se opakovala. Pravda nesmí být zapomenuta.
Tento s části smyšlený příběh zakládající se na mnoha vyprávění zúčastněných a přeživších osob mě naprosto pohltil. Knihu jsem jen stěží odkládala a budu na ni, na ně navždy vzpomínat.
DOPORUČUJI!!!
Má první kniha od této autorky a nebyla jsem zklamaná. Styl psaní se mi líbil a střídání vyprávějících postav dává příběhu energii a nejde přestat číst. Přiznávám, že jsem o této tragédii nevěděla vůbec nic, o to víc jsem byla v šoku. Během knihy jsem párkrát uronila slzu, na konci jsem si regulérně pořvala, chtělo to prostě ven....od této chvíle už vím co je solí moře...opravdu trefný název.
Moje druhá přečtená kniha o potopení lodi Wilhelm Gustloff zase z jiného pohledu. Líbilo se mi literární zpracování pocitů a postojů všech hlavních hrdinů, hrůzný dopad na osudy lidí během války. Mám obavu, že jsou lidé nepoučitelní a vždycky se najde někdo, kdo je schopný vyvolat takové hrůzy.
Od knihy jsem očekával něco jiného. Nejsem ale zklamaný. Kniha se četla lehce. Líbilo se mi, že je napsaná z pohledu čtyř různých lidí.
Na doporučení jsem jsi přečetla a nelituji.O událostech na konci války co se týče Pruska,Litvy a zaoceánské lodi Wlhelm Gustloff jsem nic nevěděla.Je to napsáno z pohledu 4 postav, důležité je jsi přečíst doslov hodně věcí vám ještě ukáže a dojde.
Dala jsem třetí šanci Rutě Sepetys, i proto, že jsem si tuto knihu vybrala do čtenářské výzvy, ale stále se nedostavilo nadšení ostatních čtenářů. Její příběhy jsou sice čtivé, s atraktivními tématy, ale postrádám u nich větší hloubku. Příběh je moc rychlý.
Zážitek.Vydrzet na zacatku nez si zvyknete na stridani deju, ktere pozdeji do sebe krasne zapadnou.Pribeh napinavy az do konce, kdy nevite, jak to skutecne dopadne.Konec je prekvapujici.A souhlasim tady s nekym , ze i me nevadilo, ze pasaze Alfreda byly kratke.To byl ale blbec;)Supr cetba.Ma to svih.
Nemůžu jinak, ale tato autorka píše skvěle. Před lety jsem od ní četla knihu V šedých tonech ale moc se mi líbila. tato kniha mě lákala hlavně tím, že jsem o této tragédii nikdy předtím neslyšela. A přitom by se o této části naší historie mělo mluvit pořád, aby lidé nezapomněli. Příběh je zase o něco jiný než jsem zvyklá ale opět mě nesmírně dostal. I přesto, že jsem ze začátku měla problém s orientací v postavách, četlo se mi to více než dobře.
To, co napíšu, bude znít jako naprostý paradox, ale kniha se četla snad až moc dobře. A rychle. Než jsem se stihla vzpamatovat, než mě stihla víc a hlouběji poznamenat, byl konec. A ten je skutečně velmi silný. Vícehlasost ulehčuje čtení, odlehčuje dopad jednotlivých, tragických událostí a osudů krutě poznamenaných výplodem toho nejhoršího v člověku - touhou bojovat, zabíjet, válčit. Tragédie doprovázející operaci Hannibal jsou jen jedním ze střípků nepředstavitelných hrůz, jež slepené dohromady stvořily monstrum druhé světové války. Je to kniha důležitá, je to kniha ve své výpovědní hodnotě významná. Naděje, že se třeba jednou lidstvo poučí z vlastních chyb, totiž umírá poslední.
Přeskakování z pohledu do pohledu dalo knize svižnost, ale ubralo to možnost se pořádně ponořit do příběhu - alespoň mně to tak připadalo. Samotná podstata příběhu je opravdu tragická a kdyby byly pohledy o něco delší mohla bych více soucítit s hrdiny, jedině u Alfreda mi délka vyhovovala. I tak mě posledních pár stránek naprosto dostalo. Poznámky autorky byly také smutné.
Pozadí tragické události je vlastně skutečně jen v pozadí celkového dění. Dobře (rozuměj "rychle") se to četlo, ale nemělo to moc hloubku. Asi bych si čtení rozmyslela, kdybych věděla, že hlavním hrdinům bude mezi 15 a 21 roky. Spíš styl YA ...
Kniha se mi líbila, o některých událostech jsme se v dějepise neučili, takže i poučná.
Nádherná kniha, zpracováním podobná stejně výjimečné knize V šedých tónech.
Kniha mě naprosto pohltila, mnohdy jsem potlačovala slzy nad hrůzami, které se odehráli a nad vším, čeho jsou lidé schopni. Stydím se, že jsem se dozvěděla o tragédii takového rozsahu až nyní - tím více je ve mě umocňován obdiv k autorce. Knihu doporučuji všem, ať už o lodi jménem Wilhelm Gustloff slyšeli, či ne - tato kniha za přečtení bezpochyby stojí.
Kniha mne zaujala moc - jak neotřelým podáním děje z různých úhlů, tak po obsahové a faktické stránce... jako spoustu ostatních přede mnou mne přiměla si dohledat další informace a k zamyšlení se nad válečnou situací v celé (a nejen centrální) Evropě.
Knížka nám nastíní rok 1945, konec války a jednu z největších námořních tragédií v dějinách. Čtyři lidé, čtyři příběhy. Tři z nich jsou váleční uprchlíci, čtvrtý voják SS, všichni hledají spásu v lodi Wilhelm Gustloff. Román na velice smutné téma je dobře napsaný, čtivý díky krátkým kapitolám a střídavému vyprávění. Nicméně tento styl mi trochu bránil ponořit se víc do děje a to je škoda. Rozhodně si zaslouží pozornost.
Za mne velmi dobrá kniha. Hned z mnoha pohledů. Dobře se to čte, i když téma je těžké, chmurné a plné bolesti. Beletristická forma se zajímavým příběhem je pro čtenáře dobře stravitelná. Díky tomu, že Sepetysová nastudovala mnoho pramenů a s mnoha lidmi mluvila, má kniha hodnotu i dokumentární a může být i jakýmsi okénkem do historie. Ideální kniha pro dnešní generace, které válku nezažily. Kniha výborně ukazuje hrůzu válečného kafemlýnku, který semele úplně každého. Protože se to opravdu lehce čte, mohla by to být dobrá povinná školní četba. Kniha je výborně promyšlená a vystavěná tak, že věci do sebe zapadají, jak skládačka. Když jsem objevil propojení na Šedé tony, tak jsem ocenil tu promyšlenost ještě víc. Postavy jsou dobře vybrané a výborně vykreslené. S Emilií jsem soucítil a litoval jí, Joanu jsem obdivoval pro její lidskost a obětavost a touhu pomáhat, Florianovi jsem fandil, protože si uvědomil a procitl co je sytém zač, no a Alfred to je mistrně zpracovaná postava (člověk neví zda ho má litovat jako oběť, nebo nenávidět jako sociopata, postava, která je pěšák na šachovnici s minimální silou, ale postava, která přesto dokáže ovlivňovat dění okolo v dobrém i špatném směru). Kniha mě donutila jeden večer strávit s Youtube u Wikipedie a poslouchat dostupná svědectví pamětníků a zjistit si další informace jak o Prusku, o lodi, o jantarové komnatě o konci války.
O této námořní katastrofě jsem vůbec neměla ponětí, o to víc, jsem hltala každou další stránku. Navíc člověka to nutí si pak dohledávat další informace na internetu. Je to příběh z děsivé doby a neméně děsivé je i to, jak tragédie takového rozsahu dovede být ututlána a to natolik, že o ní dnes téměř nikdo neví.
Normálně bych dala 5 hvězdiček, ale nakonec jsem jednu ubrala za kapitoly o Alfredovi (nějak mi neseděly ty jeho fiktivní dopisy Hannelore)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) uprchlíci jantarová komnata ženy v 2. světové válce Prusko námořní katastrofy podle skutečných událostí dívčí romány Wilhelm Gustloff (loď) evakuaceAutorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Ruta Sepetys je mistryně vyprávění. Nezklamala mne. Byla stejně dobře napsaná jako V šedých tónech. Skvělá kniha.