Sůl moře
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/321897/bmid_sul-more-9Ky-321897.jpg
5
2813
2813
V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít. Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2016
,
CooBoo
Originální název:
Salt to the Sea, 2016
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Pro mě je Rita Sepetys jednou z top autorek. Četla jsem od ní V šedých tónech, Mlčící fontány a teď už i Sůl moře a všechny tyhle knížky jsou naprosto úžasný.
Mám ráda historické romány a o to víc oceňuji, že si autorka vždy vybere nějakou méně známou událost.
O lodi Wilhelm Gustloff jsem už něčí zaslechle tahle knížka mi událost ale přiblížila ještě víc.
Spojují se zde příběhy čtyř mladých lidí. Joany, mladé litevky a zdravotnice. Emílie, patnáctileté polky na nepřátelském území. Floriana, tajemného mladíka který nám ani ostatním v knize dlouho dobu moc neprozradí. A Alfréda, fanatického nacistu který touží po slávě, uznání a po tom být prospěšný Fuhrerovi.
Nebudu lhát, Alfred mě dost vytáčel. Ostatní postavy byly skvělé a on tam byl jaksi navíc, ostatně jeho linka nebyla úplně pozitivní a on nebyl moc sympatický konec příběhu mě v tom jen utvrdil.
Střídání pohledů po poměrně krátkých kapitolách tomu dodávalo na napětí. Sledovali jsme občas jednu věc z více pohledů a občas jsme byli na více místech zároveň. Mám rádi střídání vypravěče a tady to navíc skvěle fungovalo.
Během čtení mě pár věcí překvapilo a byla jsem hrozně zvědavá jak to bude dál. Knížka se skvěle četla a byla napínavá.
Když došlo na zmínku o Line, napadlo mě jestli to není hrdinka z V šedých tónech a když se to pak potvrdilo, byla jsem nadšená. Tohle se autorce fakt povedlo.
Konec byl tak nějak jak jsem čekala, vztah mezi Floriánem a Joanou se mi moc líbil, byl takový přirozený a ikdyž mohl být konec mnohem víc happyend tak tohle bylo dobré zakončení příběhu.
U poslední kapitoly jsem byla upřímně zmatená, a doufám že nejsem úplně mimo když nevím kdo byla ta paní která Floriánovi psala.
Knížka byla skvelaz, doporučuju a těším se na další autorčinu knížku 5/5*
Stejně dobré jako jiná kniha autorky - "V šedých tónech". Má to stejného ducha, stejný styl, podobnou atmosféru, je to ze stejné doby a ty dva příběhy jsou přes postavu Joany propojené. Obrazy z knihy hladce a jakoby filmově běží při čtení před očima a živě uvedou čtenáře do atmosféry války, strachu, hladu, nouze, snahy přežít....Nadějí je nalodit se na loď Wilhelm Gustloff, někteří ale nemají správné papíry, takže s hlavními postavami každou chvíli prožíváme, jak projdou či neprojdou konkrétní kontrolou, kdy to či ono praskne. Celou knihu jde o život, napětí je na každé stránce. Je to psáno střídavě z pohledu čtyř postav, různé věci ohledně jejich historie, postojů a motivů se odkrývají postupně, což je moc fajn. Postavy jsou sympatické, dobře vykreslené, snadno se k nim člověk vztahuje. Kniha je výborná. Jedna postava má za sebou hromadné znásilnění, není to sice popisováno do podrobností, ale hrůza z toho je tam jasná, díky tomu bych knihu viděla až tak 16+.
Knihu jsem sice přečetla jedním dechem, ale také jsem si u ní pobrečela. I když o lodi Gustloff jsem neslyšela poprvé. Příběh je tragický a smutný a osudy všech postav převážně bezútěšné. Byla to tenkrát strašná doba a já pevně doufám, že už se nebude nikdy opakovat. Nelze hodnotit jinak než pěti hvězdami.
Velice silná kniha. Autorka na malém prostoru rozehrává drama několika postav, jejichž osudy se prolínají. Děj mě doslova pohltil - poslouchala jsem jako skvělou audioknihu. Jediný problém vidím v anotaci: podle ní jsem očekávala něco úplně jiného, tedy vylíčení tragédie jakéhosi novodobého Titanicu.
V knize však hlavně jde o téma války, o to, jak zasahuje do života nevinných lidí. A teprve až závěrem, spolu s osudem lodě, gradují osudy všech postav. Vůbec mi to nevadilo, naopak - z děje jsem byla nadšená. Autorka umí skvěle pracovat s napětím: důmyslně střídá epizody ze života jednotlivých postav a ukončuje je vždy v tom nejnapínavějším okamžiku, takže až zpětně si skládáme dohromady jakýsi pomyslný obraz o jejich minulosti.
Oceňuji, že nás obeznamuje i s tématem, o němž se dodnes příliš nemluví: Jantarová komora, pašování historických děl a jejich falšování. Upozorňuje, že její příběh je fikce, ale založená na historických faktech.
Syrový, děsivý a tragický příběh ze 2. sv. války. Krátké kapitoly čtyř mladých lidí, kdy každý z nich má své tajemství . Abych se začetla, tak jsem si je popsala
- Joana - Litevka, zdravotnice, která pomáhá všemi silami všem, kteří to potřebují
- Florián - Němec, tajemný mladý muž
- Emilia - růžová čepice, mladá dívka - Polka
- Alfréd - velmi nesympatický fanatický nácek, který velmi touží po uznání
Každý z nich bojuje o přežití a s nimi tisíce dalších. Věřili, že když se nalodí na loď Wilhelm Gustloff, dostanou se z toho nejhoršího. Proto název knihy "Sůl moře".
Pořád mě udivuje, že tolik let po válce se dovídáme stále nové, utajované tragédie.
Kolik musela paní spisovatelka vynaložit úsilí, aby se nezapomínalo. Pro nás je cákání v moři rekreace, ale nezapomínejme na tyto tragické události, protože "Válka je katastrofa" a útok na loď Gustloff a ostatní lodě byl cílený a vždy to odnesou hlavně civilisté.
Část knihy, poznámek autorky by měl být automaticky v knize dějepisu a tato kniha jako povinná četba. Nezapomenout.
Kniha plná emocí. Opět trochu jiný pohled na osudy lidí v průběhu války. Ne vše je v učebnicích dějepisu.
Už třetí dech beroucí kniha od autorky, kterou jsem si přečetla. :) Ruta zde popisuje tragický příběh o lodi, na které zemřelo mnohem více lidí, než na Titaniku a i přes to o ní neví téměř nikdo. I když se potápění lodi odehrávalo až v cca. posledních 60 stranách, vůbec mi to nevadilo, protože kdyby to bylo delší tak bych to díky detailnímu popisu situace snad nedala. Samozřejmě to nemyslím tak, že to je špatně, naopak to bylo fakt dobré. :) Romantická linka byla příjemná a udělala knihu alespoň trochu veselejší. Za mě kniha bez chyby.
(porovnání naloděných/zemřelých na Titaniku a lodi Wilhelm Gustloff na mém profilu).
Hodně lidí (včetně mě) o této tragédii nemělo ani tušení a proto jsem ráda, že se toho autorka zhostila a ukázala nám co všechno tato katastrofa způsobila.
Při čtení jsem měla několikrát husí kůži a opravdu musím smeknout před stylem vyprávění, který je velmi poutavý, čtivý a díky němuž budete chtít vědět jak příběh skončí.
Sůl moře je pro mě velkým překvapením ať už tím, že se jedná o skutečné události ale hlavně tím, že tato událost byla "převálcována" příběhem Titanicu, jehož filmové zpracování pro mě (po dočtení této knihy) vcelku ztratilo své kouzlo.
Rozhodně bych se ráda dočkala filmového zpracování, které si tato kniha právoplatně zaslouží.
Hodnotím 4,5*, naprosto doporučuji a už se těším na další knihy od této autorky.
Ako aj pri Šedých tonoch mám s Rutou ten problém, že je to písané tak...jemne. Jemnejšie ako si takéto udalosti a druhá svetová vojna ako taká zaslúži. Tam, kde vám Ruta rýchlo zakryje obe oči, tam vám iný autor v knihe z podobného prostredia pritlačí hlavu k mrtvole, aby ste doslova cítili pach jeho moču. Nie že by som sa v násilií nejako vyžíval, ale ono je to občas treba, aby bola potom emocia silnejšia, takto je z toho len taká mozaiková poviedka /mám za sebou čerstvo celé Folletove storočie, čiže toto mi prišlo naozaj kratučké/ o láske a smrti. Ale v podstate je to šikovne vyskladaná mozaika, dej je dynamický vďaka neustále sa striedajúcimi štyrmi postavami, len skrátka asi nie som cieľovka. Myslím, že Ruta píše hlavne pre násťročných, nie deti, ale skôr tak 17+.
Dalši výborná kniha od této autorky... Držela jsem palce Florianovi, Joane a Emili, aby jim to dopadlo a zachránili se.. Líbilo se mi i nepatrné propojení mezi touto knihou a knížkou v Šedých tónech. Možná i já bych stala o to, aby se jejich příběh více rozvinul, ale i tak to byla pecka. Četla se sama.
Za mě to je zatím nejslabší kniha od autorky.
Cca první polovinu mi tam chyběla nějaká akce a s většinou hlavních hrdinů jsem si moc nesedla. Vlastně mi tam sedla pouze Emilia a Florian, Joana mi přišla taková nemastná neslaná a Alfred... no... toho si prostě nejde oblíbit.
Musím se ale přiznat, že mě trochu mrazí z toho, že jsem o této obrovské tragédii nevěděla, a to i když se o 2. s. v. docela zajímám.
O této tragické události jsem četla poprvé, nebyla mi známá. Knihy této autorky mají zcela jiný záběr, než jiná svědectví z války. Jiný úhel pohledu. Osudy Litevců za druhé světové války čtenářům nejsou tolik předkládané. Děkuji za ně.
Z knih této spisovatelky prostě mrazí. Všechny mě doslova posadily na zadek. Ač historické romány opravdu nejsou můj šálek kávy, jsem moc ráda, že jsem se k tvorbě této autorky dostala. Přečtěte si od ní cokoli, myslím, že nebudete litovat.
Formát krátkých kapitol a střídání čtyř hlavních postav se mi líbilo. Bylo to stručné, úderné, rychlé a při tom velice poutavé. I když jde o fiktivní příběh, oživuje tragickou událost, o které se ve školách neučí a málokdo o ní slyšel.
Rutu Sepetys znám (osvědčená, vyzkoušená), četbu tohoto románu jsem ale dlouho odkládala. Asi zejména kvůli absenci hlubší znalosti historického faktu. Možná právě proto jsem ale románu nakonec úplně podlehla. Nechápu, že tahle černá válečná etapa mi doposud úplně unikala. Fascinující je i to, že jí coby literární látku doteď neuchopilo víc autorů.
Na začátku března jsem z nějakého důvodu dostala chuť dozvědět se něco nového z historie a konkrétně jsem se začala zajímat o téma 2. světové války. Zhlédla jsem různé dokumenty a videa, ale nejvíce mě zaujalo jedno krátké videjko, ve které se mluvilo o největší námořní katastrofě. Tudíž o lodi Wilhelm Gustloff jsem už slyšela. Ale chtěla jsem se dozvědět víc, protože mi přijde škoda, že se o tomhle tématu moc nemluví. Takže když jsem zjistila, že je o téhle události napsaná kniha, sáhla jsem po ní a doufala, že bych nové poznatky mohla získat právě z ní. A tak se i stalo.
Kniha se neodehrává pouze na lodi, ale vypráví příběh i několik dní před plavbou. Ukazují se nám mrazivé přírodní podmínky, psychické stavy, strach, bolest. Běhal mi mráz po zádech z toho, jaké podmínky v té době museli lidé snášet.
Co se mi ale na knize líbilo asi ze všeho nejvíc, byly čtyři různé pohledy na věc. Už v úvodu nám jsou představeny čtyři hlavní hrdinové, kteří mají odlišnou minulost, národnost, povahu. Bylo moc zajímavé číst pohled každého hrdiny zvlášť a postupně si na něj vytvářet názor. Například jedna hlavní postava mi vůbec nebyla sympatická, ale kupodivu mi to ani nevadilo. Protože tady jde o to, že ta osoba taková zkrátka byla, zastávala ideologii takovou, jakou zastávala. A v téhle knize nešlo o to, kdo mi byl a nebyl sympatický, ale o to, abych viděla situaci různýma očima. A to, jak jde asi poznat z toho, co jsem napsala výše, se knize opravdu povedlo.
Takže za mě je tohle obrovské doporučení. Kniha splnila má očekávání, dozvěděla jsem se něco nového a oči nezůstaly suché. Příběh ve mně zanechal stopu, které se asi nikdy nezbavím.
Už jen dodám, že kniha asi nebude pro každého. Pokud vás válečná témata nezajímají, tak se knize asi vyhněte, ale pokud byste se rádi dozvěděli něco nového o válce nebo historii obecně, Sůl moře by mohla být dobrá volba.
~
5*/5*
Kniha mě doslova posadila na zadek. Jaká je úroveň našeho vzdělávání a vzdělání, když se mnozí z nás o této ne příliš místně a časově vzdálené části historie (a případ to není ojedinělý) dozvídáme až z beletristické literatury? Na malém prostoru vytěžila autorka maximum. Málo slovy dokáže vyjádřit strašně moc, váhu pak má každá věta. Její vyprávění nepotřebuje žádné stylistické berličky. K hlavním postavám si rychle vytvoříte osobní vztah, u mě nevyjímaje ani Alfréda, naopak, ten mě až zvráceně fascinoval (snad byl odrazem samotného Hitlera, rešerším jehož povahy se autorka poctivě věnovala). Autentické. Dojemné. A jako bonus výborná audio verze.
Sůl moře je moje druhá kniha od autorky a musím říct, že mě Ruta Sepetys opět nezklamala. Na krátké kapitoly jsem si zvykla již v knize Mlčící fontány, ale i tak bych raději uvítala kapitoly delší. Děj byl opět zajímavý, postavy mi přirostly k srdci a u konce jsem se nemohla odtrhnout. Trochu mě ale mrzelo, že kniha nebyla delší. Nejraději bych pořád četla a zjišťovala více informací, protože samotní hrdinové by si to zasloužili. I tak ale mohu knihu jen a jen doporučit a hodnotím jen a jen kladně.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) uprchlíci jantarová komnata ženy v 2. světové válce Prusko námořní katastrofy podle skutečných událostí dívčí romány Wilhelm Gustloff (loď) evakuaceAutorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Nádherně napsaná kniha přečtená jedním dechem. Jen mě trochu vadila postava Alfreda a měla jsem chuť jeho kapitoly přeskakovat, ale jinak moc krásný a smutný příběh.