Málokterá poezie se mě dotkla jako tato... Patrně není ničím zvláštní, nijak novátorská ani dvakrát originální. Na pár vybraných básní ani nijak zvlášť šokující. Ale je z hloubi duše, krutá jako život a s lehkým povzdechnutím, že s chodem věcí nelze nic dělat...
A ač jsem fanoušek chmurných a sarkastických textů, tak tohle mi přišlo jako jedna z nejdepresivnějších věcí, které jsem kdy četla.
Málokterá poezie se mě dotkla jako tato... Patrně není ničím zvláštní, nijak novátorská ani dvakrát originální. Na pár vybraných básní ani nijak zvlášť šokující. Ale je z hloubi duše, krutá jako život a s lehkým povzdechnutím, že s chodem věcí nelze nic dělat...
A ač jsem fanoušek chmurných a sarkastických textů, tak tohle mi přišlo jako jedna z nejdepresivnějších věcí, které jsem kdy četla.