Suma
David Eagleman
Kniha o tom, co se s člověkem stane po smrti, bylo napsáno mnoho. Většinou se ale všechny, v závislosti na autorově světonázoru, drží zavedených schémat a tvrdí, že nás a) po smrti nečeká nic, b) po smrti čeká nebe, peklo či očistec, c) po smrti čeká nový pozemský život. To neurobiolog David Eagleman dokázal popustit mnohem více uzdu své fantazii a nabízí nám čtyřicet možných pohledů na to, jak by mohla naše existence po smrti vypadat. Co když je Bůh jenom mikrob, který o naší existenci nemá ani potuchy? Co když v posmrtném životě potkáte jen ty lidi, na které si pamatujete? Možná se po smrti rozštěpíte v několik různých verzí sebe sama. Možná že i dostanete možnost výběru, v jakém těle se znovuzrodíte, ale dokážete si vybrat správně? Autorovy nápady čtenáře pobaví, zároveň mu ale poskytnou možnost dívat se na sebe sama a na svůj život z úplně nové perspektivy.... celý text
Přidat komentář
Zpocatku jsem byl zklaman, protoze jsem knihu kupoval kvuli autorovi. Bohuzel se vsak nejedna o odborny neurologuv nazor na "zivot po zivote", ale spise o filosofizujici dilo o ruznych moznostech, ktere by hypoteticky mohly po nasi smrti nastat.
Pribehu je 40 a vetsina z nich je opravdu zajimavych ci usmevnych, ale nekolik mi prislo zcela nenapaditych ci "obslahnutych" (protoze na podobne tema uz jsem nejake povidky cetl). V ramci tech neotrelych byly nektere opravdu velmi zajimave a inspirativni - napriklad bych vyzvedl "Kdybych byval", ktera ma velmi peknou pointu.
Kapitoly jsou kratoucke (98 stran knihy na 40 kapitolek), ale dilko je treba rozumne davkovat, aby mel ctenar moznost trochu o jednotlivych "navrzich" premyslet.
Zaujímavé čítanie spočíva v nápaditých predstavách neurobiológa o tom, čo je po smrti. Nesklamal, síce kniha Mozog je špičkové čítanie pre širokú verejnosť a o niečom úplne inom, ale páči sa mi, že vedec spísal svoje predstavy o tom, k čomu veda a náboženstvo môže povedať slovo, ale nie je schopná podať dôkaz. Jedinou najlepšou výpoveďou o tom, čo je po smrti, prináša výrok Epikura, "smrť sa nás netýka, pretože pokiaľ sme tu my, nie je tu smrť, a keď príde smrť, nie sme tu my..." Zvyšok pravdy sú iba presne takéto príbehy, aké ponúka Eagleman. Príbehy a predstavy, pre ktoré je život znesiteľnejším.
Pre mňa topka predstava je Premena, v ktorej som videla svojich blízkych za jedným stolom s mojou najlepšou priateľkou. Tri ženy, ktoré ma opustili, nenahraditeľné nikým v tomto Pekle, pardón, na Zemi, sú v lepšom svete a dúfam, že neprejdú bránou, keď umriem a počkajú tam na mňa. Že umriem skôr než tí, ktorí budú na nás spomínať, aby sme mohli byť znova spolu. Aby som sa vrátila k úsmevu. A konečne si oddýchnem od kópie života na Zemi plnej ľudských trosiek s úbohými každodennými schopnosťami a výkonmi.
Zomierame trikrát. Po prvý raz, keď nám telo vypovie poslušnosť. Druhý raz, keď kladú naše telo do hrobu. A po tretí raz vo chvíli, keď niekto v budúcnosti naposledy vysloví naše meno. (Premena)
Najsmutnejšie na tom je, že mnohí ľudia tam odchádzajú práve vo chvíli, keď sem prichádzajú ich milovaní, pretože práve oni boli jedinými, kto si na nich ešte spomenul. My ostatní nad takým načasovaním len krútime hlavou. (Premena)
Tu v očistci sa stretnú všetci ľudia, s ktorými ste prišli do styku. Porozhadzované čriepky, z ktorých ste pozostávali, sa pozbierajú, priložia k sebe a spoja. Pred vami držia zrkadlá. Nemáte výhodu filtrovania, a tak sa po prvý raz vidíte celkom jasne. A práve to vás nakoniec zabije. (Zrkadlá)
Konzervatívci zase nemajú chudákov, ktorých by mohli osočovať, a liberáli utláčaných, ktorým by mohli pomáhať. (Rovnosť)
Krátké úvahy (s nadsázkou) nad možnostmi toho, co nastane po smrti, ale láká to na něco trochu lepšího, než co v závěru naservíruje. Některé části mají něco do sebe, ale většinu času mi kniha jen proplouvala tou mou už tak dost zaměstnanou hlavou. 'Suma' definitivně není nic objemného, na žádné z dimenzí, co přináší. 5/10
Suma byla snad první kniha, kterou jsem si přečetla na doporučení. Už si úplně jistě nepamatuji, kdo byl jejím obdivovatelem, ale tím jak hezky o ní mluvil, jsem si jí přečetla.
Samotné čtení je opravdu rychlovka. Za chvíli ji máte přečtenou a u mě byla první svého druhu, protože v minulosti jsem neměla s ničím podobným tu zkušenost. V životě jsem nečetla nic podobně nadpozemského s tématikou posmrtného života a toho, co by se vlastně mohlo stát po tom, co my zemřeme. V tomto směru mne knížka dost obohatila. Nejsem zrovna fanoušek podobně nepravděpodobných dedukčních knih, ale díky Sumě jsem měla tu možnost se zamýšlet nad veškerými těmito teoriemi.
Ze 40 příběhu se mi naprostá většina zdála ohromě nepravděpodobná až nesmyslná. Dokonce i já jsem odhalila, některé nesrovnalosti s dnešní fyzikou a dala si dvě a dvě dohromady, že 60-70% kapitol, byly napsány jako s jiného světa a postrádaly hlubší smysl. Ano. Jistě. Člověk nemá jak cokoli z toho vyvrátit, ale hlubší zabádání do představy těchto situací zrovna mně nedává logiku. Naopak byly zde i části, které mne zasáhly a já se musela pozastavit a zapřemýšlet nad celou situací. Některé mi si myslím utkví v hlavě ještě na nějakou dobu.
Není to asi kniha, kterou bych si ještě někdy musela přečíst, ale zato mi otevřela dvířka k přečetní podobné literatury. Tato témata nejsou vůbec špatná, ale myslím si, že na trhu najdete mnohem kvalitnější literaturu s podobným obsahem.
Hezké, ani ty největší absurdity které by si kdo mohl vymyslet nemáte jak vyvrátit. Když to nikdo nezažil? A kdo ano, tak se s námi už nepodělí. Představy života po smrti. Zajímavé se nad nimi zamyslet. Nejvíce mě zaujal první.
Zajímavá a nenáročná kniha. Do MHD nebo na přestávku do školy podle mě ideální. Kniha má několik kapitol, většina z nich mně přišla zábavná až vtipná. Opravdu lehke četení.
Hlavně rozpaky. Funguje tu něco skvělých, zajímavých a úsměvných vizí záhrobního života, na druhou stranu také několik vyloženě nezáživných možností. Ale to může být i věc osobního názoru, gusta nebo představ o vlastním posmrtném životě. Každopádně se to nedá číst na jeden zátah, ač se jedná o velmi útlou publikaci a kapitoly odsýpají jedna za druhou. Ony totiž jednotlivé myšlenky neobsahují kdovíjak složité a obsažné popisy, spíše se jedná o nástiny toho, jak to bude jednou možná fungovat s tím, že čtenář by měl nejspíš zbytek domýšlet, uvažovat nad ním, představovat si a filozofovat.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mozek |
| 2012 | Inkognito |
| 2011 |  Suma |
| 2024 |  Živoucí síť aneb Jak mozek utváří svět |
Krátká, rozměrově nevelká knížečka plná jakýchsi kraťoučkých povídek, úvah, možná esejí, chcete-li, o tom, co se děje po smrti. Autor myšlenku zkoumá z mnoha perspektiv, příběhy jsou svým způsobem komické a absurdní zároveň. Kniha je lehce satirická, a největší satira je zřejmě v tom, že se najdou čtenáři, kteří knihu koupí a očekávají, dle jména autora, fundovaný a vědecký názor na to, co se děje po smrti – ano, jsem jeden z nich. Taktéž jsem trochu „naletěl“ na známé jméno. A pokud to není satira, tak je to rozhodně ironie. Ve finále tedy poněkud zklamání. Závěrem, dostanete-li možnost volby, v žádném případě si po smrti nepřejte být v dalším životě koněm a zcela nejhorší varianta konce je v příběhu „Čistě hypoteticky “, to by bylo skutečné peklo. V každém případě naštěstí nakonec zůstane studená, černá nicota, dokonalá prázdnota.