Šumava Františka Malocha
Vladimír Kožíšek , Martina Kožíšek Ouřadová
Cesta k pramenům řeky Otavy dvojím pohledem. Prvním jsou staré cestovní záznamy plzeňského profesora botaniky Františka Malocha, který líčí slasti a strasti svého putování v roce 1916. V jeho líčení převažuje učitel-přírodovědec. Druhý pohled je objektivem fotografů. Jdou stejnou cestou, ovšem o sto let později. Fotografují proměněná místa Pootaví a Povydří a jejich poznámky k cestě zachycují i slasti a strasti osobní.... celý text
Přidat komentář
O této knize píšu velmi rád. Mám ji v knihovně již rok a letos jsem přímo od autorů dostal ještě jednu, s věnováním a s úsměvem. Minulý rok jsem si poprvé poslech příběh vzniku této milé publikace. A ten příběh dostává zcela jiné dimenze, pokud ho slyšíte přímo z úst tvůrců. Tak to prostě je. Některé příběhy fungují lépe tímto způsobem. Kožíšci (snad si mohu dovolit je takto familiérně nazvat :-)) byli milým překvapením minulého ročníku Šumavy Litery. Letos jejich kniha získala jednu z hlavních cen – Cenu poroty.
Kniha má skvělý nápad, povedené zpracování, a jak jsem již předeslal, samotní autoři jsou milým párem. A celé to stojí na silném příběhu – příběhu o nemoci a o boji s ním. V samotné knize o tom najdete jen zmínky. Což je vlastně ve zpětném pohledu sympatické. Autoři se z vás nesnaží vyždímat emoce a vyloudit lítost. Je to jen jejich soukromý boj a intimní prožitek. Kniha je pak jen jakýmsi závěrečným vyústěním. Tenhle příběh začne fungovat ve chvíli, když se s Martinou a Vladimírem potkáte osobně a v rámci jejich přednášky si ho poslechnete. Nebo abych mluvil za sebe – na mě to takhle zafungovalo. Samozřejmě ale i samotné putování po stopách botanika Malocha společně s jeho loutkou (bez veškerého mnou zmiňovaného pozadí) je dobrým a vtipným nápadem.
Já bych tedy čtenářům doporučil – pokud budou někde ve vaší blízkosti Martina Kožíšek Ouřadová & Vladimír Kožíšek představovat svoji knihu, určitě se zajděte podívat. Dozvíte se, jak funguje „malochoterapie“, poznáte autory osobně, poslechnete si silný příběh, kouknete na hezké fotky a jako třešničku na dortu si pak doma užijete i knihu…
Kniha potěší atmosférou starých časů pramenící z původního textu. Tu zároveň odlehčuje současný text autorů. Je plný neotřelých postřehů a autentických dojmů z cestování, které ke každému turistovi promluví povědomým jazykem. Jádrem jsou fotografie a ty jsou opravdu povedené. Krajinné i detailní motivy přírody oživuje reinkarnace dávného milovníka Šumavy v podobě loutky pózující v leže i v sedě, v potocích, na skalách i ve městech Šumavy a Pošumaví. Kniha může být vaším průvodcem, pokud se stejně jako autoři rozhodnete cestu pana Malocha zopakovat. Můžete se pokusit najít i některé květiny, o kterých se botanik Maloch ve starém textu zmiňuje. Kniha jimi v podobě barevných a detailních herbářových kreseb střídá fotografie a texty a "naučnost" této její složky čtenáře rozhodně nenudí.
Některé z fotografií pro ukázku zde: https://www.facebook.com/frantisekmalochbotanik/
Nápad fotografa projít stejnou cestou jako jiný fotograf, ale po 100 letech, je úžasný. Fotky byly taky hezké. Ale doprovodný text mohl být zajímavější, a také mohlo být více starých fotografií pro srovnání.