Super-Cannes
J. G. Ballard (p)
Z jednoho pohledu je román romantickým příběhem manžela hledajícího ztracenou ženu. Ale z širokého hlediska nás autor seznamuje s novým druhem sociální patologie.
Přidat komentář
Autor rozehrál příběh v kulisách hypermoderního městského centra, v jehož domech žijí pouze úspěšní lidé. Jde o projekt, jež má za cíl vytvořit co nejideálnější podmínky pro bohatou klientelu, aby mohla být ještě pracovitější než dosud. Jenže utopie praktičnosti dostane ránu z té nejméně očekávané strany - jeden ze super šťastných obyvatel nečekaně postřílí sedm svých kolegů...
I když Super-Cannes asi málokoho strhne svým liknavým dějem, rozhodně pohltí netradiční atmosférou, podobně jako třeba Klub rváčů Chucka Palahniuka. Přitom nejde o nějakou psychedelickou haluz, naopak, J. G. Ballard je hodně civilní a zároveň důsledný ve skrytých i konkrétních významech. Z románu se tak stává povedená kombinace společenské antiutopie a detektivky, která sice spěje ke svému konci dost pomalým tempem, ale o to víc rozebere efektním a pochmurným závěrem. Je to silná, chytrá a zvláštní kniha, jejíž kouzlo nespočívá pouze v zápletce, ale spíš v obsahu, ke kterému si však cestu musí najít každý sám.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2000 | Říše slunce |
1995 | Bouračka |
1994 | Mýty blízké budoucnosti |
1997 | Betonový ostrov |
2010 | Hello, Ameriko! |
Něco shnilého je v království francouzském. Za nablýskanou fasádou obrovského podnikatelského komplexu Eden-Olympie, nacházejícího se nedaleko Cannes, se ukrývá špinavý svět hrubého násilí, brutality a těch nejzvrácenějších choutek, jaké kdy lidská mysl vymyslela. Ballard rozehrává svou partii opatrně jako příběh muže, okouzleného svou mladičkou novomanželkou, s níž se vydává za naplněním jejího snu o úspěchu. Tahle romantická linka mu však nevydrží dlouho a už záhy přitahuje šrouby. Pomalu a nenápadně nám představuje odvrácenou stranu ráje. Had vypustí svůj jed a nám nezbývá, než se brodit bahnem obludné lidské zvrhlosti. Romantika je nenávratně pryč, ke slovu se hlásí syrové emoce, obroušené autorem až na samou svou dřeň. Patologie lidskosti, v níž city nemají místo. Ballard tohle umí. Jeho představa pekla i ráje je maximálně přesvědčivá a provokující v detailech i v celkovém nazírání. Postavy ze Super-Cannes si jen těžko oblíbíte, o nějakém ztotožnění ani nemluvě. Jeden je zbabělec, druhý zvrhlík, třetí pak násilník a další idiot. Čest a hrdinství nejsou na pořadu dne. Super-Cannes je drsné, opravdové a zneklidňující čtení.