Superpérák
Darek Šmíd
Superpérák je novela o chlapci Ptáčníkovi, který se narodil s neuvěřitelným přirozením – které se však ve svém osamělém životě nenaučil používat. Ta doba přichází až ve chvíli, když se na chorovském gymnáziu seznámí s Karolínou; dívkou, která zná nejen klíč k využití jeho pozoruhodného anatomického daru, ale i tajemství jeho existence v tomto zvláštním světě. Náhle se z něj stává sexuální mašina schopná uspokojit kohokoli a kdykoli. Na scéně je ovšem ještě spolužačka Barborka, do které je doopravdy zamilovaný. Superpérák je nekompromisní, brutální a vtipný ponor do hlubin frustrované duše; inspiruje se estetikou francouzských avantgardních komiksů, postmoderní filozofií, náboženským hnutím New Age a japonskou pornografií. Je to příběh o lidském potenciálu, který byl potlačován příliš dlouho. Důsledky jsou devastující a dalece překračují pozemské životy zúčastněných. Uvnitř každé zářící komety je jeden černý šutr; a ten může přinést jak život, tak smrt. Autor se v této „severočeské Pulp Porn Fiction“ záměrně vysmívá popkulturním stereotypům a úspěšně nabourává běžné představy o literárním díle.... celý text
Přidat komentář
Nejprve znechucení nad stylem, nespisovností, vulgarismy... ale nakonec to vůbec nebylo tak blbý a chvílema to bylo i vtipný :)
Je to úlet. Vše ostatní už bylo řečeno. Číst to znova nebudu. :)
Jako literární analfabet bych to přirovnal k Ch. Bukowskému - ten taky psal s neodolatelným šarmem o tom hnusném hnusu, kterému se říká ,,život".
S knihou jsem byla spokojena. Akorát mi vadil styl psaní. Jak to bylo nespisovné, tak mi to opravdu dalo zabrat vůbec přečíst. Jinak podle mne obsahově skvělé. V podstatě v krátké knížce popsaný dnešní svět, který je plný dobra, zla, sexu, násilí apod. Je zde příběh se zvraty nečekaný konec. Není to jen nějaké plácání textu o ničem. Bavila jsem se a poslední kapitolu zhltla na posezení.
Výborně napsaná a čtivá podivnost, kde se mísí výborné hlášky s extrémním hnusem našeho bytí. Metafory, pseudointelektuální průpovídky a příběh, který s originálními nápady nešetří... i přes svou poměrně tuctovou zápletku.
Souhlasím, že tahle knížka nám ukáže jak pustě žijeme. Nebo spíš jak někdo žije. Ale můj šálek kávy to opravdu nebyl. A to vůbec. Ani jsem knížku nedočetla do konce. Chystám se jí spálit. Nemám chuť, aby jí někdo u mě našel a poptal se na půjčení. Je to dost vulgární, tvrdé a jednoduše bezcitné a zakomplexované "macho" čtení. Fakt mě to neoslovilo. Taková blbost do mé knihovny nesmí.
Když mi kamarád s přáním k narozením předal tuhle knížku, brala jsem to jako recesi. Zasmála jsem se a nijak jsem nepočítala, že to budu číst. Jenže mi to nedalo a já začala šmejdit. Vyhledala jsem si nějaké informace a hle. Ona to asi není taková kravina, jak se na první pohled zdá.
Teď po přečtení mohu říct, že je to chujovina, ale skvělá chujovina! :D Já jsem se vážně bavila.
A co víc, ono není jen ploché, vulgární, lacině zábavné - jako většina komerčního humoru. Je to spíš neotřele vtipné, místy sarkastické, často satiricky nastavené zrcadlo naší společnosti.
Na hrubý pytel, hrubá záplata.
Jedině takovouto ránou mezi oči, ty oči otevřeme a dojde nám, jak pustě žijeme…
Autorovy další knížky
2015 | Žrádlo pro psy |
2013 | Superpérák |
2014 | Příběh filmu Tři bratři |
2013 | Příběh filmu Kolja |
No kde začít... Knihu jsem objevila ve výprodeji na světě knihy a vzhledem k tomu že mi pasovala do čtenářské výzvy koupila jsem ji. Autor nám ukazuje jak se asi cítí lidé co jsou jiní a jak se jim z jejich dna podaří vzejít takřka na vrchol a to jen kvůli tomu že ze svého "nedostatku" uděláte přednost.. Tak jsem si to aspoň vyložila já. Nicméně knihu odkladam na dno své knihovny i když si na ni určitě vzpomenu...