Suterén a jiné povídky
Graham Greene
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13938/suteren-a-jine-povidky-13938.jpg
4
48
48
Soubor povídek, zahrnující Greenovu povídkovou tvorbu z let 1929–1954. V povídkách převládá psychologická drobnokresba. Velmi často je hlavní postavou dítě, prožívající pocity osamění a strachu. Povídky jsou zasazeny do nejrůznějšího společenského prostředí a jsou čerpány vždy ze součastnosti. Tvoří doplněk ke Greenovu románovému dílu.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1963 , Lidová demokracieOriginální název:
Twenty-One Stories, 1954
více info...
Přidat komentář
Hodně z těchto krátkých povídek napsal Greene v 30. letech 20. století. Tedy kolem 30 let svého věku. Je to na nich znát, jsou pěkně archaické, inspirace průkazně sahá až samému Edgaru Allanu Poeovi. Najdeme tu fascinaci zlem, hororem, vyšinutím nebo obskurností (jako námět likvidace Skrblíkova domu). Dva náměty zas naopak sahají po dětské naivitě či čistotě. Jiné jsou z války, z let čtyřicátých. Některé povídky se nedají dost dobře číst, jak jsou nezáživné. Ovšem můžeme tu vidět i předobraz pozdějšího románu Grahama Greena. Ty povídky, které vás nebaví, klidně vynechte, o nic nepřijdete.
Doporučuji alespoň kvůli těmto povídkám: Suterén (nádherný obrázek setkání se dětské nevinnosti s mnohdy pokřiveným světem dospělých; jedna z mých nejoblíbenějších povídek vůbec), Muži při práce, Modrý film...
Grahama Greena znám především jako spisovatele románů, ale, jak se říká, mistr se pozná podle toho, jak zvládne kratší útvary. Greene ukázal své kvality, především se mi líbily povídky Suterén, Příležitost pro pana Levera, Náznak vysvětlení a Divadlo za Edgwareskou třídou. Celá sbírka je ale až obdivuhodně vyrovnaná a pokrývá Greenovu tvorbu od konce 20. let do poloviny let 50. Greenova tvorba je prodchnuta tématy Boha, víry a morálních dilemat. Myslím, že právem patří mezi největší britské autory 20. století.
Zajímavá kniha povídek mého oblíbeného autora. Ten byl výborným pozorovatel okolí a vynikajícím vypravěčem. Domnívám se, že některé své myšlenky nechtěl hlouběji rozpracovávat do románů a tak vznikaly povídky. Některé jsou skvělé, jiné průměr - jak to u souboru povídek bývá.
Zajimave a kvalitne napsana kniha, ale vsechny povidky se tocily kolem negativnich vlastnosti, cinu... a kolem jisteho nadprirozena, coz mi uplne nesedlo.
Autorovi dam urcite dalsi sanci, priste zvolim roman, ne soubor povidek.
Jen pro zajímavost, nevztahující se k textu, ale identitě překladatele: A. J. Zima byl alias překladatele Břetislava Hodka.
Normálně Greena miluji, ale ty povídky nějak nebyly ono. Tedy, ne že by to bylo špatné. Naopak. Ale ta tématická rozmanitost mě rušila. Ideální by asi bylo číst jednu povídku za den.
Moc se mi to líbilo. Greene se tady patlá v pocitech v pocitech z těla a pocitech, které vznikají při vědomém prožívání pocitů z těla. Hodně je to o smrti a umírání ze všech možných úhlů pohledu. Taky jedna pěkná experimentální povídka Den k dobru, o pánovi, který není schopen žít svůj vlastní život, protože mu chybí schopnost ... Já to neřeknu, najděte si to sami. Povídky jsou hodně taky o dětech. Greene asi byl hodně citlivé dítě. Možná taky chorobné a možná taky prošel klinickou smrtí. Jedna povídka mi něco takového naznačila.
Doporučuji.
Část díla
Bratr
1936
Chlapská práce
1940
Chudák Maling
1940
Den k dobru
1935
Druhá smrt
1929
Autorovy další knížky
| 1957 | Tichý Američan |
| 1947 | Moc a sláva |
| 1994 | Lidský faktor |
| 1964 | Ministerstvo strachu |
| 1961 | Náš člověk v Havaně |
Většina povídek byla dost dobrá, ne-li výborná. Ke konci ale přišly povídky ranější, krátké a tematicky hodně podobné, a ty se mi tolik nelíbily. Každopádně mě Greene příjemně překvapil. Povídky jsou nejen čtivé, ale i nápadité, často s originální pointou. 75%, 28. 11. 2024.