Svatba v Cařihradu

Hodnocení "odpad" jsem ještě nikdy nedala, ale tedy bohužel nemohu jinak.
Pořád jsem čekala, že kniha, když už neměla spád, bude mít alespoň nějakou malou myšlenku, ale ani té jsem se nedočkala.
Jednotlivé příběhy, která Bela vyprávěla, byly pro mne většinou naprosto nestravitelné.
Nejlepší snad byl příběh hnedka na začátku knihy pojmenovaný Souboj - o tom, jak si zakoupila koloběžku, v obchodě se na ní dívali dost divně, že chce koloběžku sama pro sebe a ne pro děcko, dospělí přeci nejezdí na koloběžkách. (sama vlastním skládací koloběžku do města, takže se mi to i líbilo z tohoto hlediska). Tím to ale skončilo.
Mezi naprosto tragické hodnotím povídky:
Stínohra - básník (milenec) věnoval stín, musela se tím pádem koupit novou druhou židli, neboť na té jediné co měla seděl jeho stín
Postel z nebesy- tajně jezdila z nemocnice v noci na posteli po městě. Do schodů jela jen třicítkou, ale po rovině a ze schodů šedesátkou a nejlepší to bylo, když postel letěla, když byl vítr
Pro kočku - jak kočka snědla člověka
Jídlo - návštěva hostince, kde se při večeři změnili v kosti (mrtvoly)
Koňská hlava - okřídlený kůň dostal novou práci - holil vousy mužům tlamou
Doufám, že jsem tím pádem nenapsala žádný závažný spoiler, ale u této knihy to snad ani nejde. Byla to ztráta času !