Svatby v domě

Je to champion krytých dvorců, jednička a mistr světa ...

Netradiční způsob autobiografie, jen co je pravda. Že ji člověk přetaví do beletristického díla, na tom není pranic zajímavého, ale Hrabal napsal vlastní beletristickou autobiografii z pohledu svojí manželky Pipsi. Ta jen tak mimochodem jeho psaní nikdy neměla ráda a proto jí je ani nečetl (radši se zdekoval do hospody a tam to četl chlapům). I přes ten nezvyklý úhel pohledu (který už ale bylo možno spatřit třeba v Postřižinách, kde celou knihu vypráví Hrabalova maminka Maryška) je to prostě Hrabal se vší svou krásou dob dávno minulých, na které už můžeme jen vzpomínat. Zkrátka by mohl psát o sebevětší kravině a stejně by se to hezky četlo. On to prostě uměl.

Je s podivem, jak śe autor dokázal stylizovat do vypravěčky a s nadhledem komentovat své raubířiny z pozice své manželky. Nádherné jazykové obraty (např. hypany) a popis tak plastický, že při líčení škvaření sádla je cítit omastek.