Svátky krásné hvězdy
František Kožík
Pražská rodina se dvěma dětmi (7letým Jakubem a 14tiletou Evou) se rozhodne oslavit vánoce u dědečka a babičky v Jizerských horách v kruhu širší rodiny. Do jednoduchého příběhu autor zakomponoval zvyky a obyčeje. Ve vyprávění o vánocích pražské rodiny v Jizerských horách připomíná autor původní smysl těchto svátků i tradice a obyčeje s ním spjaté.... celý text
Přidat komentář
To bylo tak hezké čtení, že mi po celou dobu úplně hrálo v uších "bejvávalo dobře"!
Četlo se to skoro samo a já měla úplně hřejivý pocit z toho, že "bejvávaly" ty Vánoce takhle hezké, vážně rodinné, se všemi zvyky a tak.
Stihla jsem jí přečíst v práci a jaké bylo mé překvapení, když jsem po konci šichty viděla venku padat sníh. Úsměv na tváři tedy přetrvává. :)
Tuhle si nechám a snad si jí příště stihnu přečíst před Vánocemi.
Četla jsem knihu na štědrý den a jsem nadšená,,pohladila mě po duši,,kouzlo staročeských vánoc,zvyky a obyčeje,líbí se mě obálka i název.Díky knižním střípkum jsem ji objevila a chtěla bych si ji přečíst už každé další vánoce....
I po tolika letech to je hřejivé, milé, nesobecké, laskavé, vánoční počtení. S dobrým svařáčkem v druhé ruce a natažených nohou u kamen, snad nic lepšího v tenhle sváteční čas není.
Tuhle krásně zasněženou nostalgii - Svátky krásné hvězdy, všem čtenářům doporučuji.
Příčinou, že nám je někde hezky, není přepych, ale pocit domova, a ten si mohou dát jen lidé a jejich hezké vztahy. Mám také potvrzeno životem, že člověk má darovat - a ono se mu to vrátí.
Krásné a milé čtení, které pohladí po duši a spolehlivě vás naladí na Vánoce. Stačí si uvařit hrnek horkého kakaa, vybavit se talířkem cukroví a užít si příběh, ze kterého sálá sváteční atmosféra plnými doušky.
Dala jsem si opakování, moje tradiční čtení pro vánoční čas. Nádherné, milé pohlazení po duši.
Jelikož jsem na tuto knížku již párkrát narazila v diskuzích o tom, co čtenáři rádi čtou v čase vánočním, tak jsem ji chtěla konečně také zkusit. Je to milý návrat v čase. Čte se to moc hezky, ale k úplnému pocitu, že to je to TO ono pro mě na vánoce mi v příběhu přece jen něco scházelo.
Nenáročná milá knížka s porcí adventní nálady. Připomenutí vybraných vánočních zvyků bylo fajn, ale kouzlo, které tu mnozí opěvují, jsem v knize neobjevila. Asi nemám toho správného vánočního ducha...
Pěkné předvánoční pohlazení - takové, jaké jsem potřebovala....
O kouzlu staročeských vánoc, o vánočních tradicích a zvycích .... tak, jak si pamatuji z dětství .... a jak se snažím uchovat ....
V zasněženém kraji Jizerských hor - a dokonce i s příchodem Jezulátka ....
" a každé dítě dostalo pod stromeček knihu...." - tak to bývalo, a snad i je ....
Já jako jednu z prvních dostala Babičku Boženy Němcové ....
Pěkné to bylo vzpomínání ....
.... neb adventu je již nakrátko
a přede dveřmi Štědrý den .....
Naprostý skvost. Doporučuji nejen během adventního a vánočního období, vlastně ji můžete číst kdykoli, když potřebujete něco, co vás pohladí po duši a přenese do dětství.
Pohodový, nenáročný príbeh o pražskej rodine, ktorá sa rozhodne stráviť Vianoce (ne)tradične na vidieku u starých rodičov, so strýkom i tetou a následne aj ďalšími miestnymi i cudzokrajnými dobrými ľuďmi. Nadhodnotou je láskavý tón autora, milý humor, úprimná snaha o rozšírenie povedomia ohľadom vianočných zvykov vo svete, ako aj úcta k národným dejateľom a tradícii. Pánovi Kožíkovi sa podarilo navodiť naozajstnú vianočnú atmosféru, ktorá vás obklopí, aj keby ste knihu čítali v horúcom lete :).
Moc milé počtení o době, kdy Vánoce byly o Vánocích a ne čtvrt roku před nimi. Kdy lidem stačilo být spolu a zasněžené kopce. Lehce naivní, plná náhod a šťastných konců.
Moc hezká knížka, kterou jsem si ráda přečetla i teď, po Vánocích, když už jsem se k ní o svátcích nedostala. Je napsaná laskavým jazykem, srozumitelným i školním dětem, knížku si však určitě rádi přečtou i dospělí. Vlastně možná spíše dospělí – dětem nejspíš bude připadat popis Vánoc z doby "předmobilové" a "předinternetové" jako něco předpotopního. I když věřím, že kdyby měly možnost ocitnout se uprostřed sněhových závějí v chalupě prarodičů někde v horách, nakonec by i dnešní děti podlehly kouzlu Vánoc bez zbytečné techniky, v duchu krásných českých lidových tradic, podobně, jako se to stalo hrdinům příběhu v této knížce...
I když se mi knížka moc líbila, pošlu ji dál do světa. Nejen proto, že knih mám mnoho, času na čtení málo a místa na knihy ještě méně. Hlavní důvod je ten, aby se tato knížka dostala dál, k mým přátelům a kolegům, či jejich dětem. Věřím, že si ji stejně jako já užijí!
Ještě malý dovětek k zařazení této knížky pod téma Čtenářské výzvy 2020. Původně jsem myslela, že to bude žhavý kandidát na téma poslední, tj. kniha, která nesplňuje podmínky žádného z předchozích témat. Jenže pak jsem se pořádně podívala na obálku a jako botanička nemohla nepoznat rostliny plané mrkve (Daucus carota). Zkrátka a dobře, na obálce je (mimo jiné) květina, i když v zimě jsou nadzemní části mrkve suché, což je dobře vidět i na obrázku. Sice jsem chvíli váhala, zda se něco takového dá uznat jako květina - jenže když budete mít růži a usušíte ji, je to pořád růže a pořád květina. Takže jsem mrkev nechala ve květinách a s hledáním kandidáta na poslední téma můžu začít od začátku :-).
Tak z toho jsem byla vážně nadšená. To bylo tak milý, tradiční, sváteční a vtipný (ten vtip mě překvapil nejvíc). Určitě se ke knížce budu ráda vracet.
Toto je opravdu kniha, která ve Vás stoprocentně probudí tu pravou vánoční atmosféru. Blízká bude hlavně generaci Husákových dětí, je to jakoby Vám před očima tančily vzpomínky na dětství. Je z ní cítit to pravé kouzlo Vánoc. Pan Kožík do příběhu vložil i vzpomínky na Vánoce Aleny Ladové, Ilji Hurníka, bratří Mánesů, dcery Mikoláše Alše, J.V.Plevy, Cyrila Boudy, Vrchlického...
Dědeček Evy a Jakuba nám zase připomíná zvyky a obyčeje chudého vesnického lidu a spoustu dalších důležitých věcí, na které v každodenním shonu zapomínáme, křesťanský význam nevyjímaje.
Pojďte se na chvíli zastavit a začíst se do tohoto skvostu. Nebudete litovat.
Krásná kniha, ze které úplně sálá pohoda a klid, taková milá psychoterapie pro dny, které by se mohly nechat označit jako "den blbec".
Autorovy další knížky
1954 | Největší z Pierotů |
1985 | Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského |
1989 | Na křídle větrného mlýna |
2006 | Synové hor |
1988 | Svátky krásné hvězdy |
Vzhledem k faktu, kdy kniha poprvé vyšla, bych si troufla říci, že jde o celkem troufaly pocin. Přece jen v době vlády komunistů se pravý význam Vánoc potlačoval, mnohé hezké tradice byly zapomenuty a zejmena pro děti představoval tento křesťanský svátek především konzum v podobě hromady dárků, zranici, školní volno nebo pohádky v televizi. Pan Kozik čtenáře prostřednictvím své knihy a jejich hlavních hrdinů seznámil s nejen českými vánočními tradicemi, ale i se základními fakty oslavy Vánoc ve světě, navíc v krásném venkovském prostředí a s příjemnou rodinou.
Smutné je, že i více jak třicet let po pádu komunismu pro většinu zůstávají Vánoce opět jen svátkem konzumu, kdo dostane víc, kdo kam pojede na hory......