Svatý grál

Nevím, proč „Rytíř Labhrán de Saint Germain“ naletěl lžistuartovci Lafosseovi, ale vinou tohoto faktu je kniha vcelku tradiční (ano, díky Danu Brownovi už „tradiční“) snůškou „důkazů“, že Ježíš byl ženatý, že... (doplňte si sami) až po závěrečnou pozornost upřenou na Skotsko a tamní panovníky. Když přidáte ne zrovna dobrý překlad a odbytou redakční práci, není tahle kniha zrovna zázrak.

Za přečtení ale stojí pro velké množství údajů (které je zábavné a poučné zkoumat) a hlavně pro poselství, s nímž se nelze neztotožnit: že totiž Zákonem Grálu je sloužit a službu přijímat. Je nutné se zamyslet nad tím, že středověký princ měl ve znaku slovo „Sloužím“ a že demokratičtí zástupci jsou voleni lidem, aby vládli PRO lid, ovšem dochází k tomu, že vládnou NAD lidem. Kéž by se nad tím zamysleli i dnešní vládcové, ať světští či duchovní.