Svatý z doby kamenné
Richard Seymour Bell
Taky vás zamrazí, když vezmete za kliku a v příští vteřině projdete dveřmi, jimiž pár století před vámi procházel i Jindřich VIII. – z Boží vůle král…? Nebo když se ubytujete v pařížském hotelu a trochu podivínský vrátný vás ujistí, že ve vašem titěrném pokoji přespával už Oscar Wilde…? A vy pak nedokážete usnout a všemi póry cítíte, jak tím poněkud děsivým prostorem protéká proud minulého času… Praprasynovec vynálezce telefonu – Richard Bell – cítí to magické mrazení každý den. Pátrá po místech, kde žili a psali nesmrtelní tvůrci příběhů a knih. Žije osamělý život prací pohlceného badatele. A pak ho jako blesk z čistého nebe potká zázrak. Doslova a do písmene. Zázrak jako vystřižený z filmu o Indianu Jonesovi. A právě ve chvíli, kdy čelí snad největší záhadě v historii světa, jej – zapřísáhlého starého mládence – uprostřed sluncem rozpáleného Říma potká láska…... celý text
Přidat komentář
Zcela souhlasím s názorem níže (Honajz). Vynikající knížka, s lehkostí psaná, s příjemným a chytrým humorem. A člověk se i něco dozví, i když poslední věta... " A je ještě něco fikce? .. no těžko říci.." zní šalamounsky, že. Doporučuji.
Zajímavá freska, mírně tragikomická, více poetická, jejíž humor sice netrhá bránice, avšak je milý, dokáže roztáhnout ústa v milém úsměvu. Příběh spisovatele průvodců po místech, kde žili či zemřeli slavní spisovatelé, se jednoho dne v Římě propojí se zvláštní dívkou s podobným naturelem, a tak nic nestojí v cestě tomu, aby oba objevovali zajímavosti Říma. Mezitím se však odehrává ještě jeden podpříběh, na jehož rozuzlení je nutné si počkat do konce, a ovlivňující nakonec i charaktery postav. Kniha je psána s velkým nadhledem, i díky tomu se velice dobře čte, a naštěstí si autor uvědomuje hranice, kde by sklouzl do kýče, a dokáže vážnou situaci včas zlehčit - ovšem opět ne směrem k hranici grotesky, ale tak nějak lidsky.
Skvěle se to četlo, navzdory obálce nic temného a humor je opravdu příjemný a milý.