Svět, co byl mým
Jitka Závodná
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421463/bmid_svet-co-byl-mym-AXm-421463.jpg
4
25
25
Příběh se začíná psát v roce 1897, kdy na svět přichází hlavní hrdinka románu Svět, co byl mým. Čtenář má možnost sledovat celý život Alžběty Bořetínské, mladé šlechtičny, která vyrůstá na venkovském panství svého otce. Postupně se seznamujeme nejen s jejím dětstvím, ale i se členy její rodiny a služebnictvem, kteří ať přímo či nepřímo ovlivňují její vnímání světa, stanovení si životních hodnot a ideálů, které ji provází po zbytek jejího života. Osud přináší do života Alžběty dvě světové války, osudovou lásku, ale i nacistickou, a posléze i komunistickou zvůli. Dokáže Alžběta bojovat s těžkým údělem, kterým byla vystavena šlechta v minulém století a podaří se jí zachránit rodové panství? Román je inspirovaný skutečnými životními událostmi, které se odehrály na jednom venkovském zámku od počátku roku 1900 až do sedmdesátých let minulého století.... celý text
Přidat komentář
Ano, bylo to takové knižní pohlazení od Paní Spisovatelky ;)
A já se ptám, sháním 7 čtenářů, kteří by měli zájem o tuto knihu v tištěné podobě?
Autorka Jitka Závodná je oblíbená u svých čtenářů, takže během chvilky "se našlo" dost příznivců a připravuje se dotisk knihy!
Pevně věřím, že budeme všechny spokojené, paní Jitce se bude i nadále dařit, neboť její činnost dává smysl a naše zpětná vazba to jen potvrzuje. Díky!
Miluji životopisné příběhy z 20. století a toto dílko bylo navíc bravurně sepsané. Bylo to takové knižní pohlazení od Paní Spisovatelky ;)
Původně jsem si od autorky chtěla přečíst knihu Lastočka, ale ta v knihovně ještě není. Tak jsem si půjčila tuto knihu. Strašně mi připomínala knihu https://www.databazeknih.cz/knihy/cyklistka-osud-posledni-baronky-471772
Obdivuju, že se autorka pustila do popisu celého století, ale musím říct, že u těchto knih nemůže autor jít do hloubky a jde tedy jenom po povrchu, tím pádem ve čtenáři nevzbudí tak silné emoce, jaké by získal, kdyby rozdělil knihu na více dílů nebo zkrátil dobu děje. Tím pádem dějová linka Anny byla zmíněna jenom okrajově.
Mě osobně dojaly jenom dvě věci. Návrat vojáka z první světové války a návštěva Alžběty u komorné doma.
A ještě musím říct, že mi přišlo, že postava Alžběty předčasně zestárla. Když psala že se ji blíží padesátka, tak mi přišlo, jak kdyby to psala devadesátiletá paní. Scény okolo zásnub Anny mi přišly neuvěřitelně naivní.
A překvapilo mě, že se Alžbětě dá říkat Týno, to se mi moc líbí.
Hodne zajimava kniha, ktera mi otevrela oci, jak to v dobe prvni, druhe sv.valce a pak v dobe komunismu meli slechtici tezke. Osud hlavni hrdinky ve me zanechal mnoho otazniku. Ceho vseho jsou lidi schopni. A verim, ze i v soucasne dobe nejsme o dost dal. Je to smutne.
Semknout se a byt tu jeden pro druheho, nedelat rozdily a zit v harmonii. To je neco k cemu bychom meli smerovat...
Tato kniha na mě působila jako bych na návštěvě u paní baronky, staré milé a moudré dámy, poslouchala jak vypráví svůj životní příběh (přitom jsem knihu četla, žádné audio).
Na osudu Alžběty von Steinberg autorka čtenářům přibližuje život venkovské šlechty během minulého století. Příběh je inspirovaný skutečnými událostmi, jména jsou však změněná.
Baronka vzpomíná na své dětství, na život na zámku, popisuje osudy všech členů své rodiny. Vypráví o těžkých časech během obou světových válek, během hospodářské krize i v období komunistického režimu.
Je to pomalé a přitom poutavé vyprávění člověka, který hodně zažil a má co říct. Alžběta měla těžký život, přišla o hodně, ale nikdy neztratila svoji důstojnost.
Kdo má rád rodinné ságy, rád čte o životních osudech, tomu se bude kniha líbit.
Na pozadí důležitých dějinných milníků 20.století nám autorka líčí pohnuté životní osudy šlechtičny Alžběty Bořetínské. Sledujeme ji od jejího narození, kdy ještě šlechta mohla být šlechtou až do dob komunismu, kdy byl tento původ hodně velkým problémem a trnem v oku tehdejším mocným. Díváme se na život šlechty pohledem jedné z nich, ženy, která byla od malička vychovávána k tomu, že ponese zodpovědnost nejen za celé panství, ale hlavně za lidi v něm. Život aristokracie nebyl jen o privilegiích, ale také o povinnostech a velké zodpovědnosti. Chtěl-li jste být dobrým pánem, musel jste být také dobrým člověkem. A to Alžběta byla.
Stejně jako autorčina ZAHRADA MÉHO ŽIVOTA je i toto velmi pěkná kniha. I když se přiznám, že ZAHRADA u mě vede.
Titul Svět, co býval mým mapuje život napříč dvacátým stoletím a je výmluvným svědectvím o dobách jen nedávno minulých, jejichž události by neměly být pro další generace zapomenuty.
Štítky knihy
aristokracie, šlechta osudy žen společenské romány podle skutečných událostí české rományAutorovy další knížky
| 2021 |  Lastočka |
| 2018 | Zahrada mého života |
| 2019 | Svět, co byl mým |
| 2017 | Osudy válkou změněné |
| 2018 | Osudy válkou změněné II |
Knihu jsem si koupila na základě výzvy jedné čtenářky, která sháněla dostatečný počet zájemců pro dotisk. Paní autorku jsem znala, protože jsem četla už její knihu Lastočka, mimochodem výbornou. Svět, co byl mým je svojí úrovní o hodně níž, je to spíš takové jednoduché a velmi smutné vyprávění, prokládané úryvky veršů. Přestože tam vlastně jsou dvě časové linie, určitě bych to nenazvala román, na to je tohle vyprávění moc krátké a klouže po povrchu. Také mě mrzelo množství překlepů v textu, je to celé tvz. šité horkou jehlou. Samotný příběh baronky Alžběty von Steinberg mě ale zaujal a při popisování rabování a demolice zámku a kácení staletých stromů mi i slza ukápla, tohle opravdu těžce snáším...sama ráda navštěvuji tyhle malé zapomenuté zámečky, kterých je u nás opravdu velké množství a mám radost, když vidím, že některé z nich prošly nebo teprve procházejí rekonstrukcí, ale bohužel většina je v dezolátním stavu, ale i tak mají svoje kouzlo ... asi většina jejich původních majitelů by mohla nějaký takový podobný příběh vyprávět...