Svět jako vůle a představa II.
Arthur Schopenhauer
Druhý svazek spisu Světa jako vůle a představy je k pochopení celku nezbytnou součástí. Před čtenářem se rozprostírá obnažený svět, bez příkras, jako kdysi Śákjamunimu za hranicemi jeho paláce (nepoznání), kde nalézá všudypřítomnou bezútěšnost, strádání, nemoci a smrt, …a hledá porozumění a spásu. Prvním osvobozením, byť krátkodobým, je v tomto životě Schopenhauerovi stav estetického vykoupení, povznese-li se intelekt nad svoji službu vůli, což se děje při tvorbě umění či jeho pozorování, při sledování samotných idejí světa (čistě v platónském smyslu) bez závislosti na její podstatě, tedy ve vůleprostém nazírání. Jelikož takový stav bývá krátkým „vytržením“, skutečného vyproštění, „vyvanutí“, nirvány se dá docílit až v samotném popření vůle k životu v etickém smyslu, v trvalém vystoupení ze svého já (principium individuationis), které, ve shodě se svou filosofií, nalézá Schopenhauer nejvíce v učení již zmiňovaného Buddhy, v upanišadách, indických sanjásinů, ale rovněž i v samotném křesťanství, nerozumíme-li jím žido-křesťanský, optimistický náhled na svět. Mezi kapitoly, které vstoupily v největší známost tohoto druhého svazku, patří bezesporu Metafyzika pohlavní lásky, O Géniovi, O hmotě, Metafyzická potřeba člověka, O smrti aj. Obsáhlá kniha vychází česky opět v plně revidovaném a opraveném vydání po 22 letech (snad i symbolicky), obdobně jako byl rozestup mezi prvním a druhým svazkem německého vydání Světa jako vůle a představy v polovině devatenáctého století.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2020 , Michal LegelliOriginální název:
Welt als Wille und Vorstellung, 1818
více info...
Přidat komentář
Jde o dodatky k prvnímu svazku díla, takže kniha není příliš jednolitá. Některé části mě přímo uchvátily, některé mě neoslovily vůbec. Za sebe doporučuji k přečtení zejména kapitoly:
O nerozumném intelektu, K teorii směšného, O myšlenkové asociaci, O metafyzické potřebě člověka, O primátu vůle v sebevědomí, Charakteristika vůle k životu, O géniovi, Sjednocené poznámky o přírodní kráse, O vnitřní podstatě umění, O historii, K estetice architektury + celé dodatky ke čtvrté knize
Tuto knihu bych doporučovala všem, kteří rádi přemítají nad světem, životem, přírodou, smrtí a dalšími filosofickými otázkami, protože způsobem, jakým je kniha napsaná, se vůbec nepodobá klasickým filosofickým spisům devatenástého století.
Autor nabádá, abychom knihu četli minimálně dvakrát. Poprvé s ohromnou trpělivostí a teprve po druhé pochopíme myšlenku díla, kterou bychom u mnohých knih pochopili již napoprvé.
Toto dílo jsem četla již čtyřikrát a pokaždé se dozvím něco nového, čeho jsem si při předešlém čtení nevšimla. Kniha skrývá mnoho moudra a zajimavých názorů, že je takřka nemožné je všechny zaznamenat najednou.
Autorovy další knížky
1992 | Metafyzika lásky |
1998 | Svět jako vůle a představa - svazek I. |
1994 | Eristická dialektika, čili, Umění dostati v každé debatě za pravdu |
1941 | Životní moudrost |
1997 | Aforismy k životní moudrosti |
Napriek tomu, že druhý zväzok diela Svet ako vôľa a predstava je koncipovaný ako dodatok rozširujúci prvý zväzok, z určitého uhla pohľadu pôsobí kompaktnejšie než spomenutý prvý zväzok. Samozrejme obsahuje svetlé chvíľky, ale aj pasáže, ktoré nie sú práve najzaujímavejšie. Občas sa mi pri čítaní aj dvíhalo obočie, avšak ako nietzscheovec som ani nečakal nič iné. Schopenhauerova "posadnutosť" Kantom je v určitých častiach textu na škodu a skôr by som bol radšej, keby sa Schopenhauer prezentoval ako svojbytný filozof s vlastnou terminológiou a nepôsobil len ako Kantov pokračovateľ.
Zlé čítanie to však rozhodne nebolo. Po prečítaní oboch zväzkov som si uvedomil, ako Schopenhauer tvoril, čo ho motivovalo, ale aj to, čo motivovalo Nietzscheho pri jeho kritike tohto "vychovávateľa". A možno aj to, čo Nietzscheho inšpirovalo.
Ako najzaujímavejšiu kapitolu vyberám: "O smrti a jej pomere k nezničiteľnosti našej podstaty o sebe".
Aj ja odporúčam prečítať minimálne dvakrát. Ak máte čas, motiváciu a vôľu.