Svět jako vůle a představa II.
Arthur Schopenhauer
První kompletní české vydání hlavního Shopenhauerova díla ve dvou svazcích.
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1998 , Nová tiskárna Pelhřimov (NTP)Originální název:
Welt als Wille und Vorstellung, 1818
více info...
Přidat komentář
Jde o dodatky k prvnímu svazku díla, takže kniha není příliš jednolitá. Některé části mě přímo uchvátily, některé mě neoslovily vůbec. Za sebe doporučuji k přečtení zejména kapitoly:
O nerozumném intelektu, K teorii směšného, O myšlenkové asociaci, O metafyzické potřebě člověka, O primátu vůle v sebevědomí, Charakteristika vůle k životu, O géniovi, Sjednocené poznámky o přírodní kráse, O vnitřní podstatě umění, O historii, K estetice architektury + celé dodatky ke čtvrté knize
Tuto knihu bych doporučovala všem, kteří rádi přemítají nad světem, životem, přírodou, smrtí a dalšími filosofickými otázkami, protože způsobem, jakým je kniha napsaná, se vůbec nepodobá klasickým filosofickým spisům devatenástého století.
Autor nabádá, abychom knihu četli minimálně dvakrát. Poprvé s ohromnou trpělivostí a teprve po druhé pochopíme myšlenku díla, kterou bychom u mnohých knih pochopili již napoprvé.
Toto dílo jsem četla již čtyřikrát a pokaždé se dozvím něco nového, čeho jsem si při předešlém čtení nevšimla. Kniha skrývá mnoho moudra a zajimavých názorů, že je takřka nemožné je všechny zaznamenat najednou.
Autorovy další knížky
1992 | Metafyzika lásky |
1998 | Svět jako vůle a představa - svazek I. |
1994 | Eristická dialektika, čili, Umění dostati v každé debatě za pravdu |
1941 | Životní moudrost |
1997 | Aforismy k životní moudrosti |
Napriek tomu, že druhý zväzok diela Svet ako vôľa a predstava je koncipovaný ako dodatok rozširujúci prvý zväzok, z určitého uhla pohľadu pôsobí kompaktnejšie než spomenutý prvý zväzok. Samozrejme obsahuje svetlé chvíľky, ale aj pasáže, ktoré nie sú práve najzaujímavejšie. Občas sa mi pri čítaní aj dvíhalo obočie, avšak ako nietzscheovec som ani nečakal nič iné. Schopenhauerova "posadnutosť" Kantom je v určitých častiach textu na škodu a skôr by som bol radšej, keby sa Schopenhauer prezentoval ako svojbytný filozof s vlastnou terminológiou a nepôsobil len ako Kantov pokračovateľ.
Zlé čítanie to však rozhodne nebolo. Po prečítaní oboch zväzkov som si uvedomil, ako Schopenhauer tvoril, čo ho motivovalo, ale aj to, čo motivovalo Nietzscheho pri jeho kritike tohto "vychovávateľa". A možno aj to, čo Nietzscheho inšpirovalo.
Ako najzaujímavejšiu kapitolu vyberám: "O smrti a jej pomere k nezničiteľnosti našej podstaty o sebe".
Aj ja odporúčam prečítať minimálne dvakrát. Ak máte čas, motiváciu a vôľu.