Svět podle Agnes - Život s mnichem
Agnes Pechová
Být manželkou mnicha a mistra bojových umění v jednom, vychovávat puberťáka, mimino, tři čuby a kocoura není vždy úplně jednoduché. Agnes o tom ví své… A co teprve, když se celá tahle smečka musí odstěhovat z Prahy na odlehlý statek na Vysočině. To začíná ta pravá jízda okořeněná spoustou šlamastyk, trapasů a tragikomických příhod! Agnes si však vždy poradí – s humorem a s grácií sobě vlastní (a samozřejmě s lahví vína). Nenechte si ujít vtipné zápisky jedné výtržnice na mateřské, která každou tragédii přemění v komedii.... celý text
Přidat komentář
Vtipné, občas trochu křečovité - připadalo mi, že autorka nadsázku chvílemi přehání, aby příhoda víc vyzněla a se sprostými slovy bych taky trochu šetřila, sem tam nějaké by mi asi nevadilo, ale tady jich bylo zbytečně moc. Jinak se to četlo fajn a dokonce jsem se občas v metru smála nahlas.
Tak jsem se zase nechala do něčeho uvrtat, ach jo. Tohle není čtení pro mě. Nemám ráda vulgarismy v běžném životě, natož v knihách. Tím ovšem netvrdím, že je neumím použít :-) Skončila jsem na straně 36 a nebudu se nutit číst dál. Kniha je vtipná a své čtenáře jistě má, pro které ji vracím zpět do knihovny.
Nejsem objektivní, protože Agnes sleduju na sockách už delší dobu a prostě je to žena dle mého gusta. Podobný smysl humoru, vymýšlení nových slov a vůbec. Zasmála jsem se.
Dle mého názoru je tohle kniha, u které budete buď nadšeně hltat každou stránku a perfektně se u ní pobavíte, anebo ji odložíte po pár stranách a už ji nikdy neotevřete. Opravdu nic mezi tím.
Zcela zásadní je, zda jste naladěni na stejnou vlnu jako autorka. Což já bohužel nejsem a už po pár stranách mi bylo jasné, že vyhledávám jiný typ humoru. I když příhody byly psány pravděpodobně s nadsázkou, za celou knihu jsem se usmála dvakrát.
Nejvíce se mi líbila historka, jak se vlastně Agnes seznámila s Mnichem a věřím, že u nich doma musí být veselo. Ocenila jsem fotografie a instagramové příspěvky, které považuji za nejpovedenější část knihy.
Každá kniha má však svého čtenáře a pokud vás anotace zaujala, doporučuji knihu prolistovat např. v knihkupectví. Věřím, že už z úryvku zjistíte, jestli bude Život s mnichem váš šálek kávy nebo ne.
U knížky jsem se pobavila, odpočinula si, navíc vděčně přijala fakt, že je na tom někdo ještě hůř (promiň Agnes), než já, a rovněž oceňuji talent o tom sepsat zápisky tak, že vás pobaví a nenudí. Na vulgární vyjadřování Agnes si rychle zvyknete, nějak mi to k ní sedlo a už si ji jinou ani neumím představit. Líbilo se mi, že si ze sebe umí udělat legraci a jak je psáno v anotaci, každou tragédii dokáže přeměnit v komedii. Velmi mě potěšila i fotografická příloha s vtipnými popisky.
K plnému počtu hodnocení chybí už jen drobnost – moc nemusím brožované knihy – rozčiluje mě, že nezdrží samy otevřené a také, že po opakovaném čtení a otevírání brzy vypadají jako salát.
Opět skvělá oddechovka, přečtení během pár dní, chvílema jsem slzela smíchy. Už se těším na život na statku!
3,5*
Svět podle Agnes: Život s Mnichem je druhým titulem spisovatelky, která píše pod pseudonymem Agnes Pechová. Předchozí knihu Svět podle Agnes jsem nečetla a vůbec ničemu to nevadilo. Návaznost je volná, čtenář prostě skočí do nějakého životního období a na chvilku se usídlí v domě jedné bláznivé rodiny, u které není o úsměvné situace nouze.
Uprostřed knihy se nachází zhruba 40 stránek na křídovém papíře, zde jsou fotografie Agnes, její rodiny a zvířecích společníků, přičemž každá fotka má vtipný komentář a velice dobře ilustruje prostředí, do kterého kniha čtenáře zavádí. Agnes se nebere vážně, umí si ze sebe udělat legraci a světu sděluje své zážitky bezprostředně, takže má čtenář pocit, jako by se bavil se svou kamarádkou.
Druhý díl deníkových zápisků a zážitků Agnes. Ženy na mateřské, vychovávající puberťáka a navíc manželky mnicha. K tomu tři psi, kočka a statek na Vysočině. O zajímavé, „tragické“ a vtipné události rozhodně není nouze.
Jelikož je toto druhý díl, tak nás Agnes hodí rovnou do vody, ale vůbec to ničemu nevadí, neboť hned pochopíte, o co tu běží. Trošku jsem se bála, že jsem doteď o autorce nic nevěděla, ale není to potřeba a já si knihu neskutečně užila.
Knížka je psaná bez okolků, tak jak to je, jak to Agnes vidí, jak to prožila. Navíc si s jazykem nebere servítky a píše tak, jak jí „pusa narostla“. Díky tomu jsem si připadala, jak kdybych si povídala s kamarádkou a mohla s ní mluvit na rovinu a o všem.
Tohle byla po dlouhé době knížka, u které jsem se musela smát nahlas. A měla jsem potřebu její příběhy tlumočit lidem kolem sebe, aby se také pobavili.
Jelikož jsem ve stejném věku jako Agnes, matka a majitelka zvěřince, tak jsem si čtení neskutečně užila a ve spoustě případů jsem se našla. Je vidět, že je to upřímné, a hlavně ze života.
Takže si nalijte skleničku dobrého vína a pusťte se do čtení. Ale varuji Vás, hrozí Vám u toho nekontrolovatelné záchvaty smíchu.
Štítky knihy
humor pro ženy venkov výchova mnichové, mniši
Co do vtipnosti paráda. Bránici jsem posilovala napříč skoro celou knížkou, styl psaní mi seděl, odsýpá to, máte pocit, že vám to někdo opravdu vypráví, a ještě se v tom někdy poznáte. A rozšiřuje obzory (Hledá se Nemo...) Určitě si ráda přečtu i pokračování ze statku, pokud bude.
Jen je tam až moc explicitních variací na problém paní Agnes s místy, na kterých předtím někdo seděl. To se dá pochopit, a sprosťárny mi v knihách nevadí, naopak těší mou nekorektní dušičku. Ale tady už mi čtení připadalo jako poslouchat v rádiu prezidenta.