Světem zvířat. V., Bezobratlí 1

24.06.2012

Nu, hmyz nemá řada lidí ráda, a tento díl je dokonce o pavoucích, štírech, stonožkách, šnecích (za použití tohoto slova by mě ovšem každý zoolog vytahal za uši)... Jsem si vědom toho, že ne každý sdílí můj názor, že nad obrovské pavouky (v té době se nikomu ani nesnilo, jak běžnými terarijními zvířaty se u nás stanou) není krásnějších zvířat, tak se vás k četbě pokusím zlákat několika výpisky, které ukazují, jak nádherně je tahle encyklopedie napsána.

Nejběžnější z našich želvušek je medvíďátko obecné, které dosahuje délky jednoho milimetru. – „Přeneseme-li totiž zdánlivě mrtvého štíra na studený, mokrý písek, domnělý kandidát sebevraždy rychle oživne a k našemu velkému překvapení nám uteče." – „Skákavka pruhovaná je drobný pavouček žertovného tvaru." – „Tak se mladí pavoučci dostanou ve svých lodičkách do nových lokalit." – „Fauna písečných mezer i mimo místa vzniku podzemní brakické vody je označována jako mezopsammon." – „Mořskými proudy bývá světélkovec atlantský zanesen taky do málo slaného Baltského moře, ale tam není schopen rozmnožování. Je to takzvaná oblast sterilního rozptýlení. – a tak dále a tak dále.