Svetlo, ktoré nevidíme
Anthony Doerr
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524185/bmid_svetlo-ktore-nevidime-6527cc6160862.jpg
4
4258
4258
Marie-Laure žije s otcom v Paríži neďaleko Národného prírodovedného múzea, kde otec pracuje ako kľučiar a zámočník. Ako šesťročná prichádza o zrak, a tak otec postaví dokonalú repliku štvrte, kde bývajú, aby sa dcéra naučila orientovať hmatom a trafila domov. Keď má Marie-Laure dvanásť, do Paríža vtrhnú nacisti, s otcom preto nachádzajú útočisko u samotárskeho prastrýka v dome na pobreží. Z Paríža si nesú klenot, ktorý je azda najvzácnejším a zároveň najnebezpečnejším artiklom v celom múzeu. Sirota Werner vyrastá s mladšou sestrou v nemeckom banskom mestečku. Jedného dňa naďabia na jednoduchý rádioprijímač a chlapec jeho čaru okamžite podľahne. Z Wernera sa stáva opravár a s týmito dôležitými technickými výdobytkami si rozumie ako málokto. Vďaka jedinečnej zručnosti sa dostane na prestížnu internátnu školu pre Hitlerovu mládež, kde vládne disciplína a drezúra, a neskôr do špeciálnej jednotky, ktorá má za úlohu vyhľadávať a likvidovať akékoľvek známky odboja. Werner si postupne uvedomuje, že jeho talent má na svedomí mnohé životy, vydáva sa na púť do hlbín vojnovej mašinérie a napokon sa ocitá v Saint-Malo, kde stretáva Marie-Laure. Román Anthonyho Doerra je nádherný aj s... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2023 , Ikar (SK)Originální název:
All the Light We Cannot See, 2014
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem zaregistrovala už před pár lety, ale úplně mě nelákala, až nyní jsem se k ní dostala díky knižnímu bingu.
Knih zasazených do období 2. světové války je poslední dobou opravdu spoustu a mě se tato kniha hodně líbila. Tento příběh byl pojat zase trochu jinak a jsem za to ráda. Bavilo mě sledovat životní cestu Marie-Laury i Wernera, oba, zejména Marií-Lauru jsem si hodně rychle oblíbila, u Wernera mi občas některé věci vadily. Líbilo se mi i vyprávění z pohledu slepé dívky.
Byla jsem zvědavá, kam celý příběh povede a jak se vše propojí. Závěr knihy ne, že by mě zklamal, spíš mě mrzel, ale vzhledem k období, kdy se příběh odehrává, to tak asi mělo být. Jinak mi konec přišel docela rychlý, myslím si, že se ten konec dal ještě více rozvinout. Kromě toho mě mrzí, že se příběh propojil až tak pozdě a netrvalo to déle, tato část knihy mě hodně bavila.
Velmi mě bavila důležitost rádií a celkově rozhlasového vysílání v ději knihy, bylo to zase něco s čím se čtenáři nesetkávají v každé knize. Jednu výtku mám trochu k přeskakování v čase, trochu jsem se v tom ztrácela, a to i přesto, že normálně mám tyto skoky v knihách ráda, tak tady mi chvíli trvalo, než jsem se pořádně zorientovala.
Hodnocení 4*/5*
Krásná knížka, četla se mi velmi dobře a příběh poutavý - dechberouci a zajímavý !!!
Knihu jsem měla v rámci čtenářské výzvy a musím říct, že už jsem přesycena tématu války. Možná i proto mě to moc nebavilo. Vytkla bych ještě skákání v čase dopředu a dozadu, ztěžovalo to orientaci. Co se mi naopak líbilo, byly krátké kapitoly, dobře se mi to četlo a "kouskovalo". Taky autorův styl psaní je za mě moc hezký, takový decentní, něžný, obzvlášť u takového tématu.
Skvělý historický román o dívce, která oslepla, a chlapci, který díky svým technologickým znalostem pomáhal Němcům během 2. světové války. Kniha je také o tom, že láska může být kdekoliv, že znalosti mají mnohé využití. Velmi neobvykle napsaný příběh vůbec nezapadá mezi ostatní příběhy z této doby, které jsem četla. Vlastně je v něčem až trochu nevýrazný. Přesto patří mezi nejlepší knihy z válečného období, které jsou napsané, což dokládají i jeho mnohá světová ocenění.
Kniha se moc dobře četla a bavil mě popis válečné Evropy z pohledu dvou mladých lidí pocházejících z odlišných poměrů a prostředí. Napínavě jsem čekala, kdy se jejich osudy protnou a jak. Konec mě maličko zklamal, předpokládala jsem, že se příběh těch dvou bude ubírat jiným směrem. Ale přeci jen se jedná o knihu z válečného prostředí, takže je to pochopitelné. Autor si určitě ceny za toto dílo zasloužil, příběh je velmi dobře zpracovaný a popisy jednotlivých míst a měst jsou úžasné. Doporučuji všem.
Čtivě napsaný příběh německého chlapce Wernera a francouzské dívky Marie-Laurre. Válka je zde přiblížena skrze životní osudy těchto dvou mladých lidí. V obou příbězích byl velice silný motiv síly vůle. Na jedné straně vůle německého chlapce, kterému se otevíraly možnosti být tím nejlepším v Hitlerjugend a na druhé straně síla vůle slepé dívky zorientovat se ve světě, který nevidí.
"Jak vypadá slepota?"
To vysvětluje Marie-Laure, která jako dítě přišla o zrak. Tehdy ale nevěděla, co všechno má ještě před sebou. Teď má šestnáct a schovává se v domě svého strýce před bombami. Je válka a Němci okupují Paříž. Spolu s otcem utíkají...
"Jsme jako myši. A na obloze krouží jestřábi."
Na druhém konci země v Německu sirotek Werner chce zjistit více o své minulosti. Okolí si ale všimne jeho talentu. Kromě pokládání nevyčerpatelných otázek umí opravit každé rádio a věc z techniky. Zajímá se o ní. Touha po vědění mu zajistí místo v elitní skupině v Hitlerjugend. Za pár dní v rámci mise přemístí do Francie.
Až jednou nastane okamžik, který dva životy propojí.
Edit - léto roku 2024, filmové zpracování, shlédnuto na Netflixu.
Komentátorka audia textu k filmu, Mia Loberti, má s hlavní hrdinkou jednu věc společnou: obě jsou nevidomé. Na popisu toho, co dělají hlavní postavy a co se ve filmu děje, je dobrý přesný popis lokací, ve kterých se příběh odehrává. Vše je hlasově komentováno pro osoby s poruchou sluchu a zraku.
Nevím odkud začít. Dojmů z této knihy mám spoustu. V každém případě to byl velmi příjemný zážitek. Ačkoliv se kniha odehrává v nepředstavitelně obtížné a brutální době, je prosycena jakousi všudypřítomnou laskavostí, i postavy zabijáků si dělají starosti o někoho dalšího. Dlouho jsem podezříval autora, že hlavní hrdinku nechal oslepnout, aby její příběh víc brnkal na city čtenářů, ale pochopil jsem, že její handicap prospěl příběhu i popisům míst.
Audiokniha. Skvělý zážitek! Líbilo se mi souběžné vyprávění různých osudů, které se mají setkat, a také pohled na válku ze dvou stran. Slepá dívka nepodléhá pocitům marnosti, nelituje se, žije! Oslovil mne motiv šišek a mušlí, pomohlo mi to vcítit se do ní. I dětský Werner je hezkým vzorem: "tomu, co tě baví, se věnuj naplno". Autorovi se povedlo vykreslit jeho "automatické" zapojení do války, povinnost, a pozdější pocit viny.
Protože už od dětství mám ráda rozhlasové pořady, vychutnala jsem si i to téměř pohádkové tajemství radiovysílání.
Už si vybírám další knihu od autora.
(SPOILER) Hezká kniha, ten konec s Wernerem mě dorazil. Ale vadilo mi v souvětích neustálé opakování spojky a. Nevím, jestli je to překladem, ale trochu to dojem z knihy kazilo.
Zpočátku bylo trochu matoucí, jak jednotlivé části skákaly dopředu a zpět v čase. Kniha byla i tak velmi poutavá.
Poutavé čtení, kde se v kapitolách prolínají různé děje, které míří do stejného bodu, resp. ke společným poutům různých lidí.
Vyhovovaly mi krátké kapitoly, v tu chvíli jsem se přestala děsit 536 stran. Styl a forma psaní geniální. No za to 3 hvězdy. Pořád nevím, zda mě kniha vlastně bavila. Bylo to čtivé, ale příběh vazl.. nemělo to tu správnou hloubku.
(SPOILER)
Trvalo mi velice dlouho, než jsem se do knihy začetla a nejprve jsem přemýšlela, proč je kolen ní tolik rozruchu. Po pravdě genialita této knihy mi došla až tak dva týdny po dočtení. Pravá hodnota je v tom, že i když autor zpracovával fantaskní námět (diamant Moře plamenů), nenechal se stáhnout do kýče ani patosu. Tíha válečné a poválečné reality byla hlavním poselstvím. Člověk si přál, aby to dopadlo dobře. Už k tomu chyběl jen kousíček, ale pravda je taková, že dobrých konců je ve válce pomálu.
Grafická stránka knihy by podle mě mohla být vyvedena lépe. Přišlo mi, že text mohl být rozvržený tak, aby na stránkách nebylo tolik zbytečného prázdného místa a místo toho, aby na každé straně bylo autorovo jméno, bych uvítala, aby tam byl spíše uveden časový údaj ze začátku kapitol.
Příběh se zvláštní krásou, široce rozkročený, přitom nepřetížený postavami, kdy kolem sebe jednotlivé obrazy a události krouží, nejdřív jak na širokém jevišti, postupně se blíží, pomalu se splétají, až vyvrcholí v nesmírně křehkém finále, po kterém by už nemuselo vůbec nic následovat. Jemnost a přitom dost přitažlivá napínavost. Motiv pátrání po ztraceném, ať to bylo v příběhu cokoliv, dodávaly vyprávění decentní grády. Ráda jsem si knihu přečetla, už dlouho jsem měla na ni spadeno, stála za pozornost.
Příběhem během smutných dějin 2.sv.války nás provází osudy nevidomé francouzské dívky Marie-Laury a německého chlapce Wernera. Jejich dospívání je poznačené tíhou válečné mašinérie, která je přesto nezlomí a zachovají si schopnost nevzdávat se nadějí, bojovat pro své sny,nepodlehnout a zachovat si zdravý charakter.
Velmi se mi líbily autorovi popisy. Toužím se podívat do krásného Saint-Malo.
Atmosféru míst, na kterých se příběh odehrává, se mu podařilo zachytit skvěle.
Propojení několika dějových linek bylo nenásilné.
Líbil se mi vývoj jednotlivých postav, jako prastrýčka Etienna a mladého Wernera. Postava madame Manecové byla obdivuhodná.
Styl psaní byl svižný a svěží.
Celkově nemám knize co vytknout, rozhodně patří mezi ty nadprůměrné. 4
" Koho by napadlo, že láska dokáže člověka zabít? "
" Náš život začíná jako mikroskopické elektrické hemžení. Plíce, mozek, srdce. Po čtyřiceti týdnech svěrák matčiných porodních cest rozdrtí šest bilionů buněk a my začneme řvát. Pak se na nás svět vrhne. "
Nádherná kniha, cit s jakým je vyprávěná mě několikrát dojal a zarmoutil.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávění
Autorovy další knížky
| 2015 |  Jsou světla, která nevidíme |
| 2017 |  O dívce Grace |
| 2016 | Zeď vzpomínek |
| 2016 | Sběratel mušlí |
| 2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Já se od ostatních čtenářů v hodnocení odlišuji. Kniha mě nebavila, nemohla jsem se začíst. Pořád jsem čekala, kdy se to rozjede a nedočkala jsem se. Mrzí mě i to krátké setkání dvou hlavních hrdinů. Přišlo mi to odbyté.