Světlo mezi oceány
M. L. Stedman
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/177545/bmid_svetlo-mezi-oceany-M6x-177545.jpg
5
766
766
Světlo mezi oceány je uhrančivý příběh o lidské touze po štěstí a rozporech, které s sebou přináší, ale také o lásce a lidskosti, jež hlavním hrdinům dodávají sílu překonat i ty nejtěžší životní zkoušky. Válečný hrdina Tom Sherbourne po běsnění, jímž prošel na západní frontě, touží především po místě, kde by znovu našel vnitřní klid. Stane se strážcem majáku na Janusově ostrově u západního pobřeží Austrálie. Po čase najde i milující ženu, jež je ochotná snášet s ním drsné podmínky, které s sebou život na majáku přináší. Ke štěstí jim chybí jen požehnání v podobě dítěte. Až jednou moře na břeh vyplaví člun s mrtvým mužem a miminkem na palubě... Tom je nucen volit mezi láskou a povinností a rozhodnutí, které učiní, bude mít nedozírné následky nejen pro ně dva.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , PlusOriginální název:
The Light Between Oceans, 2012
více info...
Přidat komentář
Už samotný název a i obálka jsou tak tajemné a poutavé, že snadno kdekoho zlákají k otevření a čtení této knihy. A ani to,co je uvnitř, nezklame. Nad tímto příběhem přemýšlíte od začátku do konce, díváte se na něj z mnoha úhlů, měníte své názory a stejně nedokážete stoprocentně říci, co je správné. Na konec vám to nedá a možná si stejně jako já popláčete.
Na knihu jsme dlouho čekala. Podle recenzí mě bylo jasný, že to bude hodně silný příběh, dojemný, plný slz.
Prostředí majáku a práce kolem něj, neobvyklé téma. Nepustí, dokud nedočtete i za cenu probdělé celé noci. Takové knihy miluju.
......jizvy jsou jen jiným druhem paměti.....
Velmi čtivé,po dlouhé době kniha,která mě nenechala usnout,musela jsem dočíst do konce. Úžasné,doporučuji všem... Dlouho o ní budu přemýšlet..
Opravdu silný příběh. V některých situacích morální hodnoty jdou úplně stranou, zvláště jedná-li se o vztah matka a dítě. Kdo v tomto okamžiku může říci, co je správné a co není?
Ráda bych jsem také napsala pár slov, ale zároveň nechci, aby můj komentář byl samý spoiler.
Kniha má opravdu moc krásnou obálku, která mi přinutila se podívat, o čem příběh je a přečíst si jej.
V úvodní kapitole první části se dozvídáme vlastně vše potřebné, takže tato první část pro mne byla spíše dost roztahaný úvod o minulosti, myslím si, že by nebylo na škodu to trochu zkrátit. Zápletka, která se odehraje na lodi v kajutě, příběhu spíše uškodila, tu bych vynechala.
Druhá část je pochopitelná určitě pro ženy, které již mají děti (což já ještě nejsem), takže některé části pro mne byli zdlouhavé rozbory citů v mateřství, které zatím necítím. Věřím, že maminky si v této části určitě přijdou na své.
Pro mne nejzajímavější a zároveň nejlepší a čtená téměř bez přestávky byla část třetí. Poslední kapitolu jsem celou probrečela (je to druhá kniha ,u které jsem musela vyhledat hromadu kapesníků a otírat oči, abych byla schopná dočíst). Pořád jsem doufala v konec, který jsem si sama vymyslela ve stylu stoprocentní červené knihovny "a jestli neumřeli, žijí šťastně a spokojeně na majáku dodnes" Doufala jsem, že v posledních pár kapitolách se stane nějaký veliký zvrat osudu, který právě tento dokonalý konec pro hlavní postavy připraví před hotovou věc stylem posledního přání nebo tak něco.
Kniha je psaná tak, že je těžké ji odložit. Celou dobu jsem byla napnutá, kam děj bude dále směřovat, co se stane nebo nestane na další stránce. Takže vůbec nepřipadalo v úvahu, že bych ji nechala nedočtenou, posledních snad 100 stránek jsem četla do noci, musela jsem před spaním dozvědět konec... :)
Pro mne dost těžká volba, komu jsem byla více nakloněna . Zda to byl Tom a nebo Iz. Oba naprosto chápu, že se rozhodovali tak, jak je v knize popsáno.
Nádherný, dojemný příběh,který asi zasáhne více rodiče a hlavně matky, víc než mládež...
Namet-hodne dobry
Vypravecsky styl-vic nez dokonaly
Celkove vyzneni-presne nevim...nebudu rikat, ze me kniha nebavila, byla dobra, jenom nebyla pro me...asi si radeji jineho ctenare nez me...ale nebudu ji kvuli tomu pomlouvat :)
Update 4.8.2016
Beru všechno zpátky. Možná jsem neměla na knihu jenom náladu nebo nějaká divná černá díra v mé hlavě. Pravdou je, že jsem knize dala druhou šanci, pro shlédnutí traileru k filmu, který bych potom stejně viděla (nebudu lhát, kvůli obsazení) a po druhém přečtení wow. Trochu změním hodnocení...
Bohužel zklamání... příběh by si zasloužil lepší psychologickou sondu do duší hlavních protagonistů... chvílema mi všichni tak moc lezli na nervy... přišlo mi to rozvleklé a překombinované, ale i tak dobrý nápad v otázce viny a následků zásadních rozhodnutí v našem životě... daleko více se mi líbila Dcera sněhu, která má podobnou dějovou linku v neuskutečněném rodičovství a pro mě vyzněla o tolik naléhavěji a cituplněji...
Jsem někdy holt cynická mrcha :)
Knihu jsem si vybrala podle zde napsaných recenzí a doporučení. Nelituji. Ten silný příběh stále nosím v hlavě, postupně mi "zapadají" všechny souvislosti. Donutilo mě přemýšlet o tom, jak bych se zachovala já jak v kůži Toma nebo v kůži Izabely. Mateřská láska je pud, který existuje až za hrob, možná i dál.
Krásná kniha!!
Krásná kniha, silný příběh, četla jsem jedním dechem a ještě po dočtení jsem jí měla dlouho v hlavě.
Knihu jsem četla jedním dechem. Tekly i slzičky. Byla jsem zvědavá, jak celý příběh dopadne, protože jsem s každou postavou v příběhu soucítila. Rozhodně doporučuji přečíst.
SPOILER!
Nejrozporuplnější příběh, jaký jsem kdy četla. Situace naprosto nezáviděníhodná, až tragická, kdy trpěly určitou měrou téměř všechny alespoň trochu důležité postavy.
Postavy byly naprosto úžasně, realisticky, plasticky a dopodrobna vykresleny, snad nejlíp, jak jsem kdy zažila. Autorka si na nich očividně dala velmi záležet.
Abych pravdu řekla, já se na Toma nezlobila, naopak, měl můj obdiv. Naprosto očividně Lucy miloval, ale navzdory tomu dokázal udělat jedinou správnou věc - vzdát se jí. Byť poněkud pozdě a vlastně ne tak zcela úmyslně. Naopak, Izabelu jsem dlouhou dobu nesnášela. Její láska, jak k Lucy, tak k Tomovi mi přišla velmi sobecká. Sice si namlouvala, že dělá to, co je dobré pro Lucy, ale ve skutečnosti to byla ona, kdo se jí neuměl od první chvíle vzdát. Že si ji rozhodla nechat, bylo určitě špatně a její štěstí bylo, že měla na věrného Toma (kterého milovala jen tehdy, když ji vyhověl, jak to na mě působilo) velký vliv , ale kvůli těm třem potratům to nemůžu odsoudit - kdo se jí může divit? Nicméně pravdu se dozvěděla, když byly Lucy dva roky a to je věk, kdy dítě určitě dokáže zapomenout přece jenom rychleji, než když jsou mu čtyři. A když přímo na vlastní oči viděla, co jiné ženě způsobila, tak se zaštiťovala štěstím Lucy, aby se jí nemusela vzdát. Asi tak jsem se na Izabelu koukala do té doby, než Toma zatkli. Pak mě naštvala ještě víc, když se rozhodla Tomovi všechno ještě ztížit, navzdory tomu, že on ji sám chránil. No, ale svým následným rozhodnutím mě tolik potěšila, že jsem ji dokázala rázem víceméně odpustit, byť myslím, že vůči Tomovi pociťovala vždycky minimálně určité rozhořčení a nikdy úplně neuznala, že se zachoval správně. Ale ať mě kdo naštval sebevíc, být v takové situaci, nechci možná radši vědět, jak bych se zachovala sama...
Navzdory otřesnému tématu dokázala autorka psát čtivě, řekla bych i lehce a navíc si moc pěkně hrála se slovy. A když si k tomu přidáme opravdu nevšední místo, kde se děj odehrává, vyklube se z toho krásná a po všech stranách originální kniha.
Autorka má můj velký obdiv a doufám, že tahle kniha není její poslední!
Prostě úžasné! Tahle kniha vás přesvědčí o síle mateřství a o tom,jak velmi pevné je pouto mezi matkou a dítětem a pouto rodinné. Emoce z této knihy byly tak silné a poslední stránky mě zcela odrovnaly,že jsem je dočítala se slzami v očích.
Tohle si prostě musíte přečíst!
Zaujímavý a silný príbeh, ktorý rozhodne nie je vhodný len pre romantické duše, a na ktorý tak skoro nezabudnem.
Víc ze zvědavosti jsem tuto knihu četl. Jako příběh je to zajímavé, ale pro mě zdlouhavé. Je to víc na zamyšlení než jako zábavná kniha. Pro romantické duše tuto knihu doporučují.
Světlo mezi oceány
To je kniha, která ve mně vzbuzuje pocit, jak je někdy obtížné se správně zachovat. A to přitom čtenář má na rozdíl od literárních hrdinů veškeré informace. Nevím, nevím, nevím. Miluji knihy, které mě nutí se nad nimi zamyslet, ne tedy se pouze pobavit a sáhnout po další.