Světlo mezi oceány
M. L. Stedman
Světlo mezi oceány je uhrančivý příběh o lidské touze po štěstí a rozporech, které s sebou přináší, ale také o lásce a lidskosti, jež hlavním hrdinům dodávají sílu překonat i ty nejtěžší životní zkoušky. Válečný hrdina Tom Sherbourne po běsnění, jímž prošel na západní frontě, touží především po místě, kde by znovu našel vnitřní klid. Stane se strážcem majáku na Janusově ostrově u západního pobřeží Austrálie. Po čase najde i milující ženu, jež je ochotná snášet s ním drsné podmínky, které s sebou život na majáku přináší. Ke štěstí jim chybí jen požehnání v podobě dítěte. Až jednou moře na břeh vyplaví člun s mrtvým mužem a miminkem na palubě... Tom je nucen volit mezi láskou a povinností a rozhodnutí, které učiní, bude mít nedozírné následky nejen pro ně dva.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , PlusOriginální název:
The Light Between Oceans, 2012
více info...
Přidat komentář
Už se na ten film těším. A jestli toho charakterního Toma bude hrát Fassbender, tak to bude senzační volba. Ale jinak si myslím, že celou tu tragédii zavinil právě Tom. Mělo to být jako na svatbě: buď promluv teď, anebo navždy mlč.
Michael Fassbender a Alicia Vikander - moji obľúbení herci - začali natáčať film na motívy tejto knihy. Takto som sa vlastne ku nej dostala. No čo napísať. Na konci som mala oči plné sĺz. Asi aj preto, že Stedman ten koniec napísala, ale že úplne filmový. To bude na plátne veľká paráda, viem si to živo predstaviť.
Príbeh štyroch ľudí, na ktorý keď som sa pozerala každého očami, tak som im úplne rozumela a chápala som, prečo urobili to, čo urobili a nedokázala som ich za to nenávidieť. Kniha mi miestami prišla, ako veľký román o láske, rodine a deťoch - hlavne prvé dve časti - ale Stedman všetky tie ich pocity, myšlienky a emócie dala na papier tak skvelo, a o povojnových pocitoch Toma a o práci na majáku písala tiež zaujímavo, že som jej ten červenoknižnicový príbeh zožrala aj s navijákom. Nechcela by som byť v koži hlavných hrdinov ... mať pred sebou ťažké rozhodnutia, a potom žiť s následkami.
Zpočátku dost pomalé a rozvláčné. Postupně se ale děj zrychloval a dramatizoval. Chvílema mi bylo úzko z toho, jak moc je ta situace zapeklitá. Jen nerad bych soudil události, které nastaly... Světlo mezi oceány nastiňuje, že ne vždy je všechno černobílé, a mnohdy je té šedé úplně nejvíc.
Dilema mezi odpovědností a láskou.....mezi zákonem a manželkou.....mezi strážcem majáku a tatínkem.
Nádherná knížka, kterou je potřeba si přečíst......více na http://siraelxy.blogspot.cz/2015/07/m-l-stedman-svetlo-mezi-oceany.html
Budem sa trochu opakovať, ale so slovami "silný" a "príbeh" sa stotožňujem taktiež. Prostredie, v ktorom sa dej odohráva, ma dostalo.
Velmi silný příběh. Láska se nedá uzurpovat. Láska je pochopení, smíření a odevzdání (se).
Mezi knihami, které jsem v poslední době četla, tato hraje prim. S obavami jsem sledovala příběh, který dostal hrdiny do patové situace. Fakt jsem se chvílemi bála číst dál. Světlo mezi oceány je pětihvězdičkové.
Moc krásná kniha. Tato kniha se nenechá od nikoho po přečtení jen tak odložit, aniž by se nad příběhem nezamyslel. Těžký osud obou stran.
Knížku jsem si pořídila a přečetla na doporučení, příběh mi nepřipadal zdlouhavý a některé pasáže zbytečné, jak se tady někdo níže zmiňuje, myslím, že vše mělo své místo, abychom pochopili jednání všech postav. Rozhodnutí Toma jsem chápala, i Hannah, to spíš Izabela mi chvílemi byla protivna, ale kdoví, jak bych se já rozhodla na jejím místě, nikdy jsem tuto situaci naštěstí řešit nemusela. Ten konec mi tak nějak přišel OK, nedalo se to prostě vyřešit ke spokojenosti všech. Moc mi to připomínalo případ výměny dětí v třebíčské porodnici, podobné dilema, i když děti byly menší a údajně se na původní rodinu vůbec nepamatují. Ano, Izabela schytala od života, co se jen dalo, ale měla milujícího manžela, to se každému nepoštěstí.
Nádherná kniha ktotá dostala aj mňa a to je čo povedať ono bolo ťažko volakomu nefandiť tak som fandil všetkým knihu vrelo doporočujem
A sedím tu už asi půlhodiny a přemýšlím a přemýšlím a je mi jasné, že řešení není. A i když dávám přednost veselejším knihám, tahle mě zasáhla. Nějaký čas počkám a pak si ji přečtu ještě jednou, abych mohla autorce odpustit. Že nevymyslela něco jednoduššího, něco, kde nejde o mateřský cit, kde bych držela palce jen jedné postavě. Ještě stále to ve mně doznívá.
Krásný příběh. Fascinující prostředí majáku uprostřed bouřlivých vln, dva lidé kteří se tak milují a osudové události, které nastartují nezvratné změny v jejich životech... Každý z těch dvou má svoji pravdu. Těžko někomu fandit a druhého zavrhnout. Dojemný konec mě dohnal k slzám, to ani jinak nešlo.
Zajímavá kniha odehrávající se navíc v zajímavém prostředí. Moře, maják a k tomu silný příběh několika lidí, u nichž jsem si stále nebyla jistá, komu z nich fandit, komu držet palce. A nikdo nemohl vyhrát, protože to, co se jim přihodilo, nelze objektivně hodnotit. Byl někdo z nich vinný? Dá se za něco takového odpustit? Je lepší pravda, nebo lež? Jak se rozhodnout v podobném případě, absolutně netuším. Spousta otázek, na něž nejde uspokojivě odpovědět. Je to jen na tom kterém čtenáři a možná ani on si nebude umět poradit.
V noci jsem dočetla a stále vstřebávám. Nevím, co mám napsat. Do poslední chvíle jsem netušila, jak kniha dopadne, ani jsem nevěděla, co je správné, jak by vlastně měla dopadnout. Příběh je tak prokombinovaný, že rozřešení je naprosto nemožné. Nic není dobře a nic není špatně. Kniha ve mně zanechala hlubokou stopu.
To je kniha, která ve mně vzbuzuje pocit, jak je někdy obtížné se správně zachovat. A to přitom čtenář má na rozdíl od literárních hrdinů veškeré informace. Nevím, nevím, nevím. Miluji knihy, které mě nutí se nad nimi zamyslet, ne tedy se pouze pobavit a sáhnout po další.
Kniha mě příliš nenadchla, zápletka se dala předem odhadnout , celkově trochu nuda, ano pozitivní konec to nenapravil