Světlo po válce
Anita Abriel
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477662/bmid_svetlo-po-valce-aZU-477662.jpeg
4
54
54
Příběh o síle lásky a přátelství inspirovaný skutečnými událostmi Vera a Edita přijíždějí v roce 1946 do Neapole. Dvěma židovským dívkám se podařilo uprchnout z vlaku mířícího do Osvětimi a do konce války se ukrývaly na statku na rakouském venkově. Teď se ale ze všech sil snaží hodit temnou minulost za hlavu a vybudovat si nový život. První láska na sebe nenechá dlouho čekat, ale když Veřin snoubenec ze dne na den zmizí, vydávají se obě kamarádky znovu na cesty.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2021
,
Motto
Originální název:
The Light After the War, 2020
více info...
Přidat komentář
Autorka tohoto příběhu nás seznámila s osudy své rodiny maďarských Židů, kdy její maminka byla mladou dívkou a se svou přítelkyní prožila po útěku v vlaku který mířil do Osvětimi, nejprve konec války a poté putování z Evropy do Ameriky, z Venezuely končila svou pouť s opětně nalezenými rodiči v Austrálii. Obě dívky zažily při hledání práce různé perepetie, ale odvaha a vytrvalost je neopouštěla. Na knize je znát, že je psána jednoduše, srdcem a hlavně láskou ke své matce.
Krásná knížka, moc hezky se četla. Těžko uvěřit, že je napsaná podle skutečných událostí.
Byla to pěkná kniha,byla to taková oddechovka,ale některé madařské slova nebyly přesně překládané,ale příběh byl navzdory tomu pěkný.
Taková poválečná pohádka. Hodně naivní, hodně sluníčková, plná náhod, občas si ale takový příběh ráda přečtu. Líbila se mně anotace, námět dobrý, pěkná obálka, očekávání velké, ale....ten styl psaní, takový jednoduchý, školácký, nevypsaný, nevím. Podle mne i překlad hodně pokazil některé věty byly úsměvné.
Příběh, inspirovaný skutečnými událostmi o přátelství, odvaze a samozřejmě lásce by mohl vyvolat i nějaké emoce, mě se nijak nedotkl a popravdě je to docela škoda. Ale věřím, že své spokojené čtenářky (o čtenářích bych tady vůbec neuvažovala :-)), si najde, já mezi ně nepatřím. Tu 3. hvězdu dávám za námět.
Skvely povalecny pribeh plny nadeje. Navic inspirovany skutecnymi pribehy. I kdyz je tam spousta smutnych pasazi z valky, je hodne pozitivni v tom, ze svoje misto v zivote a stesti si muze najit kazdy.
Jen ty chyby, Sidney a Halštat? Jako vazne?
Asi od válečných příběhů čekáme, že všechny osudy musely končit velmi neradostně, ovšem zde se děj ubírá tím šťastným směrem. Jsem ráda, že alespoň pár válečných osudů mohlo po válce naleznout štěstí, lásku, splnit si dávné sny...
Také nechápu tak nízká hodnocení, pro nás nádherný příběh maďarské Židovky a amerického důstojníka. Příběh o síle lásky a hlavně přátelství inspirovanými skutečnými událostmi, které přibližuje poznámka autorky
Nechápu níže uvedená hodnocení čtenářů, podle kterých kniha nesplnila jejich očekávání a domnívali se, že bude o válce, vždyť u v anotaci se můžete dočíst, že se děj věnuje poválečnému období 40. let. Mě tedy kniha rozhodně nezklamala a dostala jsem od ní vše, co jsem očekávala. Ba naopak, byl to jeden z reálných příběhů o naději a lásce a dvou dívkách, které přišly o všechno a všechny své milované za války, přesto se ale dokázaly vzchopit a jít dál. V knize naleznete i spoustu tzv. flashbacku hlavní hrdinky Very, ve kterých vzpomíná na život v předválečném i válečném Maďarsku a dozvíte se , za jakých okolností dívky přežily. Líbila se mi dobre vykreslena atmosféra míst, kde Věra s Editou pobývaly - at už to byla zářivá a přátelská Neapol nebo horkém rozpálená a konzervativní Venezuela. Nejde i příběh z období druhé světové války, a pokud máte taková očekávání, pak knihu raději ani nectete, abyste nebyli zklamaní. Za mě plný počet hvězd.
Asi jsem měla trochu jinou představu ohledně příběhu. Není špatný děj o síle přátelství a jít si za svým snem.
Světlo po válce má být skutečný příběh, ale mě přišel až trochu nereálný ( pohádkový samé štěstí ) Spíš kniha průměrná, která nenadchne, ale ani neurazí a nemám potřebu číst znovu.
Pokud hledáte příběh z války, tak tato kniha nebude pro vás. Zde je děj zaměřen až na poválečné období, kdy sledujeme obě dvě děvčata, jak se vzpamatovávají z válečných útrap a hledají si novou životní cestu. K válce se občas vracíme ve vzpomínkách Very, která je zmítána výčitkami svědomí, že se jí a Editě podařilo uprchnout a matky skončily v Osvětimi. Vzpomíná i na své dětství v Budapešti, které bylo velice krásné a šťastné. Při čtení jsem si musela neustále připomínat, že se jedná o skutečný příběh, protože na mě působil velice idylicky a díky tomu mnohdy až nereálně. Nu, ale asi jsou i lidské osudy, ve kterých hraje velkou roli štěstí a zde těch šťastných náhod bylo opravdu hodně. Jak moc se autorka držela pravdy nevím, ale každopádně napsala moc hezký příběh, ve kterém je místo pro naději, nové začátky, lásku a velké přátelství.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Velmi zajímavé, i když v podstatě je to červená knihovna. Ale podklad k příběhu je silný, od genocidy židů za 2. sv. v. přes koncentráky, útěky, emigrace, postavení se na nohy v nových místech, integrace do jiné společnosti, a samozřejmě nechybí milostná zápletka a šťastný konec.