Světy podle třipíků
John Scalzi
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/315216/bmid_svety-podle-tripiku-G3k-315216.jpg
4
21
21
V nepříliš vzdálené budoucnosti zachvátí svět nový, vysoce nakažlivý virus. Někteří nakažení zemřou, část prodělá pouze nachlazení, horečku a bolest hlavy, avšak jedno procento nešastníků – jenom v USA téměř pět milionů lidí – skončí ve stavu, kdy se při plném vědomí nemohou ani hýbat, ani reagovat na jakýkoli podnět. Onemocnění si nevybírá, šíří se mezi mladými i starými, bohatými i chudými, mezi lidmi všech ras a vyznání. Aby epidemii čelil, svět se mění. O čtvrt století později je takzvaný syndrom Hadenové běžnou součástí života. Při vyšetřování vraždy v hotelu Watergate je k agentce FBI Leslie Vannové přidělen jako její nový partner nováček Chris Shane. Jelikož podezřelým je spojenec – člověk, který nemocným půjčuje vlastní tělo – souvisí nějak nalezená mrtvola se společností nakažených. Vypátrat podezřelého může být složitější, pokud spojenec zrovna pracoval. Vše se ještě zkomplikuje. Jak Shane a Vannová ve vyšetřování vraždy pokračují, vyplouvá na povrch, že skutečná záhada a s ní i zločin zasahují mnohem dál. Svět lidí se syndromem prochází změnou, v jejímž důsledku se objevila příležitost, kterou si někdo nechce nechat za žádnou cenu ujít. Pozadí vraždy zavádí oba agenty do korporátních společností prahnoucích po moci, k virtuálním světům nemocných a k samému srdci nově se vynořující, překvapivé a neočekávané lidské kultury...... celý text
Přidat komentář
Příjemná oddychová detektivní sci-fi s prvky kyberpunku (tím myslím neurální sítě, nadnárodní korporace, virtuální světy). Jak jsem u Scalziho zvyklej, příběh svižně plyne bez zádrhelů a logických lapsů. Svět je promyšlený (někdy jsem si při něm nutně vzpomněl na druhý díl Przybylekova Gamedeka, který je ovšem o dva řády lepší) a tou pandemií vlastně podivně aktuální. Rozhodně se mi to líbilo víc než Scalziho Hugem ocenění Červenokabátníci. A trochu se divím, že se toho už nechytli v Hollywoodu. Není to bomba, ale má to všechny atributy pro letní sci-fi blockbuster (pěstní souboje "robotů", střídání identit, hodnej a zlej policajt, indiánská menšina, LGBT+ komunita, chyběj jen Asiati a Indové). Přečteno během dvou delších jízd vlakem. Takže asi tak. Jenom teda ten název "třipíci" je otřesnej (má odkazovat na legendárního C3-PO) a vůbec nechápu, proč ho vydavatel zvolil do názvu (originální titul je "Lock In") - snad doufal, že si to lidi spojí s těma Hvězdnýma válkama, ale mně to teda nedošlo... A nádherná obálka je zase zavádějící.
Jednoduchá, ale svižně napsaná, a proto velmi odpočinková fantasy detektivka. Detektivní zápletka příliš odboček nemá. Svět třipíků je ale dopodrobna vylíčený a přitom jednoduchý k pochopení, což dává knize tu pravou šťávu.
Překvapilo by mě ovšem, kdyby tuto príma knihu znal větší počet čtenářů. Nevím, kdo si koupí něco s tak otřesným názvem. To se překladateli vůbec nepovedlo!
Dvě tváře Johna Scalziho už namíchaly několik military SF říznutých ironickou dávkou humoru. Tentokrát se zaměřil na detektivní žánr a to v duchu klasik jako Já, robot či Blade Runner. Ovšem spíš než na pochmurnější tóninu příběhu, sází autor na odlehčenou formu umocněnou svižnými dialogy. To se podepisuje jak na střízlivé zápletce, tak na sympatickém rozsahu. Propracovaný svět budoucnosti navíc nestojí jen na originálním pojetí přenosů mysli, ale stejnou měrou na sociálních důsledcích, které jsou příčinou mnoha paradoxů. Což je taky důvod, proč Scalziho tvorba bývá přirovnávána k nejlepším dílům Roberta A. Heinleina. Zcela oprávněně.
Má to ale i stinné stránky. Vyšetřování se moc nekomplikuje, takže odhalit viníka by čtenář dokázal i se zavázanýma očima. Pár zvratů sice na přetřes přijde, ty však působí natolik obehraně, až je s podivem, že se do finální verze vůbec dostaly. Na druhou stranu, zbytečně se tu nekombinuje a tak si události alespoň ponechávají punc uvěřitelného vývoje.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Válka starého muže |
| 2011 |  Poslední kolonie |
| 2010 | Brigády duchů |
| 2011 | Příběh Zoe |
| 2014 | Rozkol |
Čtu podruhé. Téma parádní - vím, proč mám Scalziho ráda. U mě ovšem vede Válka starého muže, která neměla chybu, četla jsem též několikrát. Hned bych se nechala za pár let naverbovat!
Mám stejný názor jako R47: název knihy je prostě strašný! To proto jsem kdysi váhala po "Třipících" sáhnout. Proboha proč? O obálce ani nemluvě - tak to dopadá, když ilustrátor dílko ani nečte. Děs.