Svěžest vody
Nathan Harris
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522938/bmid_svezest-vody-qWT-522938.jpg
5
33
33
Na sklonku války Severu proti Jihu hledají černošští bratři Prentiss a Landry, osvobození vyhlášením rovnosti lidu, útočiště na usedlosti George Walkera a jeho ženy Isabelle. Walkerovi, zdrcení ztrátou jediného syna ve válce, si bratry najmou na práci na své farmě a doufají, že nečekané přátelství zmírní jejich zármutek. Prentiss a Landry si mezitím plánují našetřit peníze na cestu na sever a na setkání s matkou, která byla prodána, když byli ještě chlapci. Paralelně s jejich příběhem se odehrává zakázaný románek mezi dvěma vojáky Konfederace. Mladí muži, kteří se nedávno vrátili z války do městečka Old Ox, se scházejí v lese. Když je jejich tajemství odhaleno, vzniklý chaos včetně vraždy fatálně ovlivní celou komunitu. V důsledku zmatku se Isabelle stává nepravděpodobnou vůdkyní, která nabízí ozdravnou vizi pro zemi a pro nově svobodné obyvatele Old Ox.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , ProstorOriginální název:
The Sweetness of Water, 2021
více info...
Přidat komentář
Z počátku jsem se bála, když jsem se rozhodovala, zda si knihu koupit, jestli mě bude bavit. Bát jsem se nemusela, příběh plynul ušima a mně se moc líbil.
Prózy Williama Faulknera či Flannery O'Connorové patří mezí mé nejoblíbenější literární zkušenosti, proto není překvapením, že jsem byl velmi zvědavný na Harrisův román, který se též aspoň podle kritiků řadí mezi jižanskou literaturu. Spousta kladné kritiky před mým vlastním čtením ještě navýšila má očekávání. Ty byly bohužel zklamány a román jsem někde zhruba v třetině přestal číst. Je to autorský debut, proto bych nechtěl působit jako příliš přísný kritik, jenže vzhledem k tomu, jaké recenze, ohlasy a nadšení provází tento román, budu muset i já být adekvátně přehnaně negativní. Harris určitě nepíše špatně, ale někdy je to takové to psaní, která se snaží sebe samo obhájit v očích čtenáře tím, že mu říká a teď tahle pasáž, vidíš, jak je geniální? Jak je dobře napsaná? Bylo více takových pasáží, které na mě působily tak, že se zde příliš tlačí na pilu, tj. sebestředně se zaměřuje na literárně-konstruktivní stránku vyprávění, že jsem se už nedokázal soustředit na to, co má vlastně daná popisová scéna zachycovat. Narativní stránka trpí nejen těmito stylovými poklesky u debutanta nakonec i pochopitelnými, ale v návaznosti na to též i postavy mi přišly příliš ploché, nedokázal jsem se do nich vcítit, psychologie postav je tu prostě ubita až přílišnou snahou napsat "velký a vlivný americký román". Velký spisovatel či spisovatelka dokáže čtenáře vnést do mysli i té postavy, která by čtenáři byla v běžném životě vlastně téměř nedostupná, proto možná také čteme, že ve vyprávění odkrýváme pro nás do té doby tajemné kouty lidské duše. Tento román našel své čtenáře v USA a najde je určitě i u nás. Já se však raději pustím znovu do nějakého Faulknerova románu nebo si přečtu konečně nedávno do češtiny přeložené eseje O'Connorové. Na případné výtky, že jsem ukončil román zrovna před tím místem, které odstartuje vlastní "akčnější" děj knihy, mohu reagovat následovně: 1. Četl jsem mimochodem moc velmi pěkný doslov Marcela Arbeita, pro mě zajímavější text než text samotného románu, takže vím, co následuje a jsem srozuměn s tím, o co přicházím odložením románu. 2. Myslím, že nekritizuji pomalost děje, nebo že by se tam nic neodehrávalo, ale styl, jakým je román napsán, a na to nepotřebuji znát celou fabuli, ale že mi nesedlo to, jak je to napsané, to snad dokážu vhodně ohodnotit i po těch zhruba 120 stranách. Dobře napsaný román mě totiž dokáže zaujmout i třeba na prvních pěti stranách, i když by se tam popisovalo, kde se příběh odehrává, tj. jak vypadá ulice, kde bydlí hlavní hrdinka, jaká omítka zdobí okolní domy či jaké květiny zdobí domácí stůl, viz např. Balzacova Evženie Grandetová.
Na knihu jsem narazila v seznamu knih ze čtenářského klubu Oprah Winfrey. Svěžest vody se mi moc líbila. Sledujeme několik lidských osudů, šťastných, i těch nešťastných. Charaktery postav jsou vykresleny do sebemenšího detailu, a tak má čtenář větší čtenářský prožitek, který je mimochodem velmi emotivní.
Krásný příběh, i když smutný a bolestivý.
Kápnu božskou... měla jsem zpočátku trochu orosenou záložku z další nešťastné klučičí romance... nicméně obavy honem rychle odcválaly stranou a vystřídala je čirá závislost na každém jednom osudu všech zúčastněných... láska v boji s nekonečnou lidskou nadřazeností... síla ženy v kontrastu smutné zbabělosti muže... nejeden okamžik mi chladnokrevně vyrval duši z těla... sakra lide... je mi z tebe občas tak moc šoufl... leč drobná vidina naděje mi v mysli rozvířila myšlenkový rej... všichni bychom měli totiž patřit jen a jen sami sobě... děkuju... krásný to bylo!
Aaaaach! To bylo krásný!
Obdivuju, když někdo umí v člověku vyvolat takové pocity, byť jsou třeba smutné. Přesto - každý jeden (jedna) z hlavních postav je na metál. Příběhy osobní odvahy, překonávání sebe sama a láska, bože tolik lásky za každým jedním z nich, byť je každá jiná. Konec by si moje romantické já umělo představit jiný než "Cože? Už? Proč?", ale vlastně nevadí. Právem oceňovaná kniha.
Krátce po porážce Jihu proti Severu v americké občanské válce tak dochází k osvobození černošských otroků. Otroci se již sice nemusí lopotit na panských pozemcích, stávají se však obětmi svobody, kterak neví, jak s ní naložit, když celý svůj dosavadní život strávili v zajetí a nevlastní nic než svobodu. Na druhé straně se nachází poražení vojáci jižní konfederace, kteří se coby bezdomovci, poražení vrací na Jih a soupeří tak s černochy o práci…
Není to jenom o výše zmíněném. Příběh, stavěný na křehkých základech přijatého třináctého dodatku americké ústavy. Příběh o osudovém setkání dvou černošských bratrů a asociálního pána, který po domnělé rodinné ztrátě hledá způsob, jak se zabavit. Příběh tak řeší spoustu mezilidských vztahů, otázku cti, bratrství, společenských hodnot a děsů dané doby. Zatím jsem se snad ještě nesetkala s příběhem, kde hrají prim zbabělci, kteří se potažmo hrdiny stávají v těch nejnevhodnějších chvílích. Já mám z tohoto čtenářského zážitku upřímnou radost. Boží mlýny melou, a zrovna tady to tak pomalé není. Je zvláštní, jak některé romány už ze své podstaty ve svých čtenářích probouzí ty nejhorší možné scénáře. Tady rozhodně překvapí. Kniha s tak poetickým názvem by vás neměla minout. Je opravdu škoda, že není moc vidět…
Krásná kniha.
Bylo jasný, že to špatně dopadne, několikrát jsem ji odložila, ne že by mě nebavila, ale nechtěla jsem číst to ošklivý
Krásně vykreslený charaktery. Moc se mi líbila
Jsme na konci občanské války Severu proti Jihu, v r. 1865, v městečku Old Ox v Georgii, které je plné vojáků a otroků, kteří právě získali svobodu a ačkoliv se z ní radují, nemají se kam vrtnout a řeší své existencionální bytí. George a Isabel se dozvídají o tragickém osudu jejich syna, což ještě zhorší jejich ne příliš idylický vztah. Georg zdědil majetek, ze kterého nyní čerpá, je to spíš zbabělec, nesdílný člověk, v městečku neoblíbený a s Isabel si žijí každý svůj život. Náhodně se setká se dvěma bratry, propuštěnými otroky, Prentisem a Landrym, kteří změní jejich život a vzniklé okolonosti vedou k tragédii i v jižanském maloměstě. Oba bratry George zaměstná za skutečný plat, což k němu ještě zvýší nenávist obyvatel městečka.
Ačkoliv jsou oba bratři důležitými postavami, tím vším, co si už v životě zažili, tím jak se sblíží s Georgovou rodinou, kniha je spíš o přijetí nastálých změn po válce, nenávisti, krutosti, psychologická sonda do chování lidí různých vrstev i barvy pleti.
Jde o hutný a tragický příběh, který je ale také plný emocí a naděje a mně se líbil moc.
napísané je to naozaj dobre, ale všetko čo sa tu deje, je ľahko predvídateľné, vydržal som 150 strán, ale nakoniec som to s touto knihou vzdal...
Moc vydařená knížka, která by si určitě zasloužila daleko větší reklamu. Jediným nedostatkem je trochu rozvleklejší začátek, který ale určitě stojí za to překonat. Za to budete odměněni perfektně vystavěným příběhem s úžasně pestrou směsicí postav, z nichž si některé zamilujete a jinými budete pohrdat.
Kniha nás zavede do Ameriky v roce 1865. Na konci občanské války Severu proti Jihu, kdy je zrušeno otroctví, hledají dva černošští bratři, Prentiss a Landry, nové místo k životu. Zatím zůstanou a pracují na farmě u George Walkera, který se svou ženou Isabelle oplakává ztrátu jediného syna.
Zároveň sledujeme zakázaný románek dvou vojáků, kdy jejich odhalení vede až k brutální vraždě.
Tato kniha byla neskutečná! A je nesmírná škoda, že není více vidět. Po dočtení ji budu doporučovat všude a všem.
Číst tuto kniho bylo pro mě zážitkem. Je skvěle napsaná (samozřejmě velké díky patří i Kateřině Klabanové za výborný překlad), nádherné věty, úžasné myšlenky, životní moudra.
Je to kniha o svobodě v různých podobách, o odvaze a síle, ale i o slabosti i zbabělosti. Poznáváme jednotlivé postavy, jejich chování i myšlenkové pochody. Tím, že se tu střídají vypravěči, vidíme jim tak do hlavy a víme co si myslí a proč dělají to, co dělají.
Co mě však nejvíce zaujalo a zasáhlo, tak bylo to, jak příběh uměl probudit emoce. Celou knihu jsem velmi prožívala, při čtení mi bylo smutno, chtělo se mi brečet nad bezmocí a nespravedlností. Každou stránku jsem soucítila s Prentissem i s ostatními. Prožívala jsem jejich bolesti i zklamání.
Celý příběh mi celou dobu běžel před očima jako film a nedivila bych se, kdyby se někdo ujal filmového zpracování.
Tato kniha mi připomínala Pět Číňanů oběšených v Idahu, tak pokud se vám líbila, rozhodně si přečtěte i Svěžest vody.
Je neskutečné, že je toto autorova prvotina. Už teď se velmi těším na jeho budoucí knihy.
Svěžest vody
Dokážu pochopit, že ne každému styl psaní sedne. Já jsem ale nadšená! Silná kniha, kterou budu doporučovat.