Svobodná, volná
Hana Sternlichtová
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382228/bmid_svobodna-volna-sl5-382228.jpg
5
13
13
Paní Sternlichtová se narodila v roce 1930 v nedalekých Holicích v židovské rodině Neumannových. Její maminka, Irena Neumannová, rozená Kačerová, měla v Holicích knihkupectví a papírnictví. Hanička jako dvanáctiletá nastoupila s rodiči v prosinci 1942 v Pardubicích do transportu, který je s tisícovkou dalších Židů odvezl do Terezína. Odtud byli odvlečeni do Osvětimi, kde oba rodiče zahynuli. Jejich dcerka přežila, přežila pracovní nasazení v bombardovaném Německu i transport smrti do Mauthausenu, kde ji vysílenou osvobodili v „hodině dvanácté“ Američané. Z celé široké rodiny přežilo jen několik jednotlivců, kromě Hany ještě její bratranec Karel Berman, operní pěvec a národní umělec. Po válce se Hanička zasnoubila s přeživším holocaustu Hanušem Sternlichtem a spolu emigrovali do Izraele, kde dodnes rodina žije.... celý text
Přidat komentář
Úsporně a jednoduše vyprávěný příběh neobyčejné ženy, která by určitě velmi ráda byla ženou obyčejnou. Přežila holocaust v Terezíně, Osvětimi, německé továrně na letadla v blízkosti Drážďan a svobody se jen tak tak dočkala v Maulthausenu. Když se vrátila do rodných Holic, bylo jí 15 let a vážila 29 kilogramů. Dojemně setkání s ní líčí její bratranec, herec a režisér Jan Kačer.
V této knize mě zaujala úvaha autorky, proč zrovna ona přežila holocaust. Možná to bylo proto, že se jí dostalo harmonického, šťastného dětství a vynikající péče milujících rodičů. Je to tedy to, co zapřičiňuje mentální odolnost?
V závěru mě ale znepokojilo něco, co už asi považuju za fenomén doby, a to postoj dnešní mladé generace. Haniny děti vyrůstaly obklopené láskou a péčí, ale ony samy jsou si vědomé toho, že jsou dětmi rodičů, kteří přežili holocaust. Tyto děti samy vychovaly 3 děti. Tyto děti, Hanini vnuci a vnučky, si ovšem děti pořizují po 35. roce věku, její nejmladší vnučka teprve v 26 letech uvažuje o vysokoškolském studiu, její o 9 let starší bratr už sice studuje, děti ale ještě nemá. Oba dali přednost cestování. Je to sice krásný způsob života, který je i zároveň měřítkem toho, kam jsme se od konce 2. světové války dostali, ale je to z hlediska populace správné? Kam se asi můžeme dostat, když děti nebudou mít lidé vzdělaní, svobodní a volní, ale ti sociálně slabí?
Zajímavá kniha z jiného úhlu pohledu na holocaust a život po něm. Určitě vřele doporučuji k přečtení
Svobodná, volná je dojemná autobiografie Hany Sternlichtové, ženy, která přežila pobyt hned v několika koncentračních táborech, včetně Osvětimi.
Kniha se skládá z několika částí. Začíná úryvkem z deníku Hančina tatínka a dále pak pokračuje jejím vlastním vzpomínáním na dětství, válku, seznámení s manželem Hanušem a odchod do Izraele.
Osobně mám z tohoto příběhu trošku smíšené pocity. Je hrozné, co se za války dělo za hrůzy, že tolik lidí přišlo bezdůvodně o život. Haničky mi bylo kvůli ztrátě rodiny moc líto a hrozně ji obdivuju za to, jak se po válce zvládla vrátit do života, odejít do Izraele a vybudovat si tam vlastní rodinu. Hrozně se mi líbilo její vypravovaní o životě v kibucu. Ocenit bych chtěla také množství fotografií, které celý příběh doprovází. Na druhou stranu, ale musím napsat, že jsem očekávala více informací z válečných let a pobytu v koncentračních táborech. Ale chápu, že je to určitě velmi bolestivé téma, o kterém se nevypráví moc dobře, takže tam bylo jen okrajově.
Tento titul by si měl přečíst úplně každý, aby se už takové bezpráví nikdy neopakovalo. Nejedná se o žádnou "drasťárnu". Je to "jen" příběh o jednom neobyčejném životě.
Svobodná, volná
Velmi ve zkratce napsaný životopis jedné dívky, která chtěla jen žít obyčejný život, ale díky válce a zvrácené nacistické ideologii jí nebylo ani to dopřáno.