Švýcarský Robinzon (převyprávění)
Bohumír Polách , Johann David Wyss
https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72270/bmid_svycarsky-robinzon-z2Y-72270.jpg
4
216
216
Podle původního německého vydání Der schweizerische Robinson volně převyprávěl Bohumír Polách. Dobrodružný román švýcarského spisovatele a pastora (1782–1830). Osudy chudé švýcarské rodiny, která za napoleonských válek opouští Evropu a hledá si nový domov v zámořských koloniích a po ztroskotání lodi nalézá tento domovna neobydleném ostrově. Na tomto ostrově žije potom tato rodina robinzonským životem deset let. Napínavá kniha, propagující únik od evropské civilizace a návrat k přírodě. 13-164-67... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1967 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Der Schweizerische Robinson, 1940
více info...
Přidat komentář
Nejhorší kniha jakou jsem četl. Možná jsem měl jen štěstí na bezva knihy. Nebo je to opravdu blbost.
Výborná robinsonáda, určená spíše mladším čtenářům. Kniha je rozhodně poutavá a čtivá, moc se mi líbila sounáležitost rodiny Braunových. Hlavně v dnešní době, kdy je málem vzácností na takovou rodinu narazit, je příběh pohlazením na duši. Mně se kniha líbila moc, měla jsem radost, že skončila happyendem, a i když už nepatřím k té správné cílové skupině, dávám hodnocení nejvyšší! :-)
Jestli tohle nebyla moje nejoblíbenější robinsonáda dětství ( možná ještě společně s Verneovými Dva roky prázdnin ) ať se propadnu do Východního Německa. Na první pohled pustý ostrov, na kterém ale celá rodinka Švýcarů objevuje nečekané věci, zvířata i trosečníky a má všechno, co kluk kdysi před lety hledal při honbě za dobrodružstvím. Tohle je srdcovka - 100 %
Krásná kniha pro děti i dospělé. Jako malá holka jsem ji četla několikrát a nyní se líbila i mému desetiletému synovi.
Výborná kniha, mnohem lepší než pravý Robinson, kde se na pěti stránkách popisuje jak vypadá pláž apod. Příběh má celkem spád, čtenář se rychle sžije se všemi členy rodiny a zamiluje si okolní krajinu. Když jsem knihu četla, hrozně moc jsem chtěla vyměnit nudnou Prahu za stromový dům na opuštěném ostrově. Na konci knihy mi bylo líto, že se všechny děti vrátí do Evropy, ale na druhou stranu na pustém ostrově jen tak lehko nevystudujete.
Četla jsem ji jen kvůli čtenářské výzvě. Druhou polovinu jsem četla každý druhý řádek, nedalo se to dost dobře číst v dospělosti celé... je to napsané naivně, dětsky, ale dětem by se mělo po dočtení říci, že to není v reálu na ostrově ale ani v životě možné... mít na co si vzpomeneme a všechno by se dařilo tak snadno... škoda.
Číst to jako dospělý, tak se tomu směji a určitě nedočtu. Ale jako dítě jsem tuto robinsonádu miloval.
Knihu jsem četla jako dítě a nepřála jsem si potom nic jiného než ztroskotat na pustem ostrově :-) podruhe jsem ji četla jako dospělá. Koupila jsem si ji v antikvariátě a dodnes ji mám v knihovně a doufám, že si ji jednou přečte i muj syn :-)
Jako kniha pro mládež dobré. Škoda že autor nezacházel s přírodopisnými reáliemi podstatně uvážlivěji...
Knihu jsem četl jako dítě a do dnes si pamatuji, jak jsem ji dočetl a rovnou začal číst znovu :). To jsem do dnešního dne s žádnou knihou znovu neudělal :). Asi si ji budu muset zase někdy přečíst, myslím, že u našich stále je :).
Vedle Verneovek moje nejoblíbenější dobrodružná kniha z dětství.( čteno kolem 12 roku věku ) Přesto, že dnes se dětem dostane do ruky spíš Harry Potter nebo Deník malého Poseroutky, stojí za přečtení přesně kvůli popisu budování všeho nového, objevování a soudržnosti rodiny . Tak proč nerozvíjet dětskou fantazii ve slaďoučké robinzonádě. Dvě stě let starý příběh a přesto pořád čtivý, tak promiňme autorovi bujnou fantazii při popisu exotického ostrova.
Dílko určené dětem, s jasně výchovným záměrem. Dneska už se k němu vracím jen málokdy, vyloženě z nostalgie. Jako kluk jsem to měl rád, i když už tehdy mi ti sloni a mroži žijící v jednom koutě světa vedle sebe trochu šli na nervy.
Asi jsem ji četla moc pozdě. Úspěchy při vytváření nového živobytí popisované na tolika stránkách mě po chvíli přestaly bavit. Bylo milé, že se jim vše dařilo, ale na mě také dost jednotvárné.
Jako dítěti se mně knížka moc líbila. Možná pro ten optimismus, který z ní dýchal, pro tu pospolitost rodiny, jak všichni drželi při sobě a vždycky si v každé situaci dokázali poradit. Knížku mám pořád schovanou a jednou si ji určitě znovu přečtu.
Knihu jsem přečetl 2x a musím říct, že mě zaujala víc, než původní Robinson od Defoa.
Asi všechny předchozí autory příspěvků naštvu. Přestože se občas rád vrátím k literatuře pro mládež, tento příběh je tak naivní a sladký, že se to v mém věku už fakt nedá číst. Tak pro děti do 8 let.
Knížku jsem zdědila po svém tatínkovi, pro kterého je to nejoblíbenější knížka dětství a já s ním musím souhlasit. Krásný příběh, spousta dobrodružství i zajímavých informací. Moje srdcovka, ke které se ráda vracím i v dospělosti.