Swamplandie
Karen Russell
Mimořádně vystavěný a jazykově bohatý románový debut autorky Karen Russellové byl v roce 2012 nominován na Pulitzerovu cenu. Příběh se odehrává v exotickém prostředí bažin na jihozápadě Floridy a vypráví o rodině zápasníků s krokodýly, vyvolávání duchů, Ptačím muži, dvou konkurenčních zábavních parcích, Deseti tisících ostrovech u floridského poloostrova, cestě do podsvětí a mrtvém milenci. Kombinace více než neobvyklá, ale Russellová díky svému výjimečnému citu pro jazyk lehce propojuje skutečné s neskutečným a vytváří z těchto bizarních prvků mnohovrstevnatý příběh, který žánrově osciluje mezi magickým realismem a mysteriózním románem, a přitom zůstává jímavou a zároveň nadmíru zábavnou sondou do života rodiny, která žije v dobrovolném odloučení od společnosti.... celý text
Přidat komentář
původní komentář: Zážitek ze čtení: záplava emocí - zvraty - pohlcení příběhem - krásný jazyk. Já doporučuji
Ha, já byla v tom psaní komentářů na střední škole pěkně dramatická.
Tak tedy znovu a jinak: máte taky knihu, která není mainstream a je to vaše srdcovka, protože se kolem příběhu a doby, kdy jste ji četli váže něco výjimečného? Kniha není dokonalá, ale skvěle dodržuje to, co autorka chtěla (magický realismus), to ovšem není tak důležité.
Ale v této knize mě velmi pohltil sen. Střídající realita byla potom velmi nečekaná a mrazivá.
Kniha má chyby. Logické, situace si protiřečí. Největší problém je právě to, že magický realismus nikdy nebude dávat tak úplně smysl. Ale mě to tady nevadilo. Co za mě všechny chyby vyvážilo byl nádherný jazyk. A i když nejsem člověk, který všude hledá metafory a jsem tak trochu líná je hledat......tak při vyslovení sousloví potichu řvoucí svět mi běhá mráz po zádech.
Hvězdička navíc prostě musela být za to, že Avu jsem měla pod kůži několik měsíců (vlastně let), protože jsme knížku inscenovali v divadelním souboru a bylo to nesmírně težký a dlouhý zkoušení. Tak trošku potutelně si přeju pokračování, protože bych hodně chtěla vědět, co bylo dál. Ale.....kdekoliv budu, takhle knížka bude se mnou.
Štítky knihy
příroda rodina znásilnění člověk a příroda bažiny, mokřady, močály společenské romány Florida jižanská gotika
Docela milý příběh. Hlavně kvůli své hlavní hrdince. Tou je třináctiletá zápasnice s krokodýly, která vyrůstá s rodiči, sestrou a bratrem v mokřadech Floridy. Žijí sami na jednom z ostrovů mimo pevninskou společnost.
Živí je show zápasů s krokodýly, kterou ukončí smutná událost. Věci přestanou být jak vždycky byly a nezbývá než se přizpůsobit novým okolnostem. Jenže když jste rodina podivínů, dostane další vývoj dost tragikomický směr.
Začnou se objevovat komické situace, jak se všichni snaží dál normálně žít. Nejvíc vtipných momentů zažije bratr hlavní hrdinky, když se pokusí osamostatnit na pevnině a začne chodit do zaměstnání.
Její starší sestra propadne spiritismu a uteče do světa duchů. A to není konec všech podivností. Jenže já jsem to nějak nepochopil. Jestli tam byla nějaká symbolika, tak mi unikla. Jako něco by tam šlo najít, ale co s tím? Není to špatné, ale ani to ničím vyloženě nevyniká. Jen emocemi. Má to značně barvitý jazyk, ale to autorce vydrželo zhruba do poloviny. Pak se začal mírně vytrácet.
Druhá polovina je kvalitativně horší. Dějově to nějak dojíždí. Spíš se objeví jiné prvky, které autorka umí vyzdvihnout. Příroda Deseti tisíc ostrovů a myšlenkový svět hlavní hrdinky. A její bláznivé dobrodružství.
Po emoční stránce mi to připomnělo Jsou světla, která nevidíme. Obdivuhodné je, že to Karen napsala ve 30 letech. Líbil se mi autentický dětský svět hlavní hrdinky. Škoda poslední dost slabé třetiny a uspěchaného závěru. 75% 3,5*