Syn člověka
Garth Ennis , John Higgins
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535498/bmid_syn-cloveka-661a482605768.jpg
4
116
116
John Constantine, Hellblazer série
1. díl >
Smrt neoblafneš... ale když ti někdo přiloží bouchačku k hlavě, budeš se o to fakt hodně snažit. Což zjistil John Constantine ve chvíli, kdy potkal Harryho Coopera. Král londýnského podsvětí chtěl oživit mrtvého syna a teď – o šestnáct let a jeden antiexorcismus později – ovoce tehdejšího Constantinova zoufalého činu konečně dozrálo, puklo a zalilo Londýn shnilou šťávou. A Constantine, o něco starší a o nic moudřejší, se konečně musí postavit tváří v tvář noční můře, kterou vyvolal. V komiksu HELLBLAZER: SYN ČLOVĚKA se slavný scenárista Preachera, Hitmana a Punishera Garth Ennis opět spojil se svým kreslířským parťákem z minisérie Pride & Joy Johnem Higginsem a vytvořili spolu příběh o minulosti, která se vrací jako bumerang, o minulosti, která vám udělá z mozku led, z kůže struhadlo a z duše černou díru.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle mi sedlo. Honza Contantinů si zase jednou pořádně zavařil. Hlava mafiánské rodiny truchlí nad ztrátou syna a tak donutí legendárního vymítače, aby s tím něco udělal. Ale ani Constantine neumí přivést mrtvého k plnohodnotnému životu.
Nicméně má pod čepicí a tak ho napadne, že je skvělý nápad napumpovat do mrtvoly démona z pekla. Akorát že vůbec! A tak jsme svědky totálně bizarního příběhu, který se neštítí absolutně ničeho. Garth Ennis servíruje zběsilou jízdu plnou údů, porodů, dětí a krve. Laskomina pro každého, kdo se neštítí takřka ničeho. Navíc zde krásně vyniká Constantinova povaha, kdy deleguje své aktuální problémy na budoucího Constantina a ten mu za to rozhodně děkovat nebude.
Jsem ostuda a vím to, ale Hellblazera jsem nikdy nečetla, i když je Constantine můj oblíbený film (Já vím, že jsou lidi, kteří hlásají že je to strašná adaptace, ale co můžu dělat? Byla jsem cílovka v rozvojovém věku, nesuďte mě! :D ). S Johnem jsme se seznámili až v titulu Syn člověka a musím říct, že je to hodně zajímavý chlápek. Jasně, nebere si servítky a je to trochu sociopat. Ale zkuste si na chvíli čelit celému peklu a k tomu navrch ještě dost nevděčným lidem a schválně, jak dlouho vám bude trvat, než se dostanete tam kam Johny. Máme další schůzku v komiksu Vzlety a pády a už teď se nemůžu dočkat, co za příběh mi povypráví.
Tento komiks musel chytit za srdce každého čtenáře,to je můj názor který nikomu nevnucuju
Syn člověka je bizardní jízdou, kde s každou kapitolou atmosféra jen houstne. Bohužel, pátá kapitola mi přišla po tak bytelném vystavování temné atmosféry uspěchaná a celý nádech apokalypsy se pomalu rozplynul, jak pára nad hrncem. Co se Ennisově Constantinovi, mimo atmosféry, upřít nedá jsou sympatické a chemicky fungující postavy, kdy každé věříte její motivace. Co se mi na téhle sérii (prozatím dva sešity) líbí, jsou přesahy u Constantinových závěrečných monologů. Takže byť může děj působit v závěru ukvapeně, tak myšlenkový přesah čtenáři Constantina nechá strašit ve věži ještě nějaký čas po přečtení. 8/10
vulgárne a nie príliš originálne...kresba sa mi tak isto nepáčila.. zrejme Ennis nebude pre mňa
Nejsem žádný ortodoxní fanoušek komiksu, ale tenhle mne celkem oslovil. Dostala se mi do rukou pětidílná sešitová verze, která je , bohužel, plná překlepů a hrubek.
Co celý příběh drží při životě je skvěle hláškující Constantine a precizní Higginsova kresba. Body dolů za celkem hloupý závěr, kdy se hlavní špatňák chová nelogicky jako v nějakém akčním céčku.
S přihmouřením jednoho oka 70%.
Nejlepší příběh s Constantinem, který u nás vyšel. Garth Ennis má hodně ujeté nápady, a jeho nekompromisnost nezná meze. A tohle se mě na komiksu hodně moc líbilo. Constantine je zde sarkastický, cynický, a s ničím se nemazlí. Před pár lety něco dost pokálel, a teď ten svinčík musí uklidit, bohužel mu přerostl pěkně přes hlavu, a bude se muset pořádně zašpinit, aby se z toho vůbec dostal. A Ennis v tom Johna pěkně vymáchá. Je to hodně zábavné, ujeté a plné černého humoru, a do toho to má skvělé dialogy, kde je jedna perla vedle druhé. Jediné co mě trochu nesedlo byl poslední sešit, který byl i na mě trochu moc ujetý. Nicméně, i tak jsem hodně spokojený.
Když John na začátku vypálí svojí teorii na téma rodičovství, měl jsem jasno, tohle je za plnej počet!
No čekal jsem že mé první setkání s Constantinem dopadne lépe.Kresba je fajn ale příběh mne popravdě moc neoslovil . Docela mne šokovalo jak vůlgárně je tohle dílo napsaný . Asi na to nejsem zvyklí . No hodnotím to celkově dobře ale má očekávání byla o dost větší . Doufám že další příběhy budou lepší
Super příběh nádherně nakresleno, pořídil jsem si celou řadu, těším se jak si budu žívat další příběhy.
Nechápu, že jsem se k tomuhle donutil až teď. Je to prostě úžasný Ennis, hovado a prase jak by řekl klasik :D
V tomhle mistrovském dílku jsem dostala všechno, co jsem očekávala. Bylo to brutální, sprostý, nekorektní, ale na druhou stranu nádherný. V podstatě všechno co očekávám od Ennise. Navíc jsem se v jednom kuse smála (i v situacích, kdy bych neměla) a celý příběh byl jednoduše eňoňuňo.
Zábavná braková literatura plná akce, syrovosti a špíny, co víc si od Ennise přát?
První Hellblazer, který vyšel v Česku knižně a hned od jednoho z největších komiksových masomlejnkařů Gartha Ennise. Už to jméno značí, že příběh bude narvaný nejen úchylnostmi ("Rozříznul jsem mu břicho a omrdal ho do něj." - aneb jak se plodí antikrist), brutalitou ("Říká se mu Gestapo." "P- proč, protože je němec?" "Ne, Kenny. Protože je to totální sadistickej psychopat."), ale hlavně humorem ("Jak můžeme očekávat, že náš milovaný Pán přivine padlého anděla Lucifera zpátky na hruď a bude znovu milovat nemilované, když naše satanistické bratry odeženeme od svých dveří? Prosím, paní Potterová. Ve jménu všeobjímajícího míru. Odložte svůj zpěvník a uchopte šulína pana Gorgamotha." "Ježiši kriste, proč to dělá?" "Vsadil se s papežem."). Příjemně namíchaný mix, který vás ve správném poměru pobaví i znechutí :-) "Vypadá to, že jsme si podmanili - a stali se hrdými vlastníky - Pekelnýho Supermrdáka."
John Constantine je zoufalec a zkrachovalec s více než kladným vztahem k alkoholu, cigaretám a dalším neřestem na které si jenom vzpomenete. Syn člověka ho zastihuje v okamžiku domácí pohody – v křesle s knihou v jedné a pivem v druhé ruce.
Uprostřed noci se ozve neodbytné klepání na dveře a do pokoje vpadne jeho přítel Chas. Zároveň s ním jakoby Constantine nasednul na zběsilý tobogán, který se tak tak zastaví až na poslední stránce knihy.
Povedená jednohubka, ve které se Ennis vrací ke starému známemu Constantinovi. Není to taková paráda jako dřív, nějak mi tentokrát neštymuje to promlouvání ke čtenáři, ale má to svoje chvilky. Rozhodně je to ale úchylná libůstka, která se stane noční můrou pro všechny čtyřprocentňáky co to nějákým omylem chytnou do pazour. "Nenávidím děti."
Souhlasím s komentářem Mr. Kapise. Vy všichni kteří znáte Ennise z ostatních projektů, které u nás vydal, budete mile překvapeni. Vy ostatní, kteří neznáte Ennise, budete také mile překvapeni. Tohle je starý dobrý Ennis se spoustou úchyláren a nechutností. Přesto tomuto booku nelze nic vytknout. Pocit, že chvílemi postavám dochází dech je odkopnut překvapivým momentem nebo hláškou. Takže za mě pět hvězd. I když trochu nadnesených :)
Jelikož jsem moc nečekal a Ennis se mi zajedl už dávno, musím říct, že jsem celkem mile překvapen. Přiznám se, že jsem si tento poslední kousek v knihkupectví koupil jenom proto, že jsem někde četl, že už je to skoro vyprodáno a k porovnání. A Asi mi už zase kapku vytrávilo, příběh je svižný, žádné zbytečné proluky až možná na přílišnou Johnovu užvaněnost, při některých hláškách jsem se ale i od srdce zasmál, Higginsova kresba stravitelná a přehledná. Scénař je v globálu povedený, ale místy kapku klopýtá a nutné berličky, aby se hřídel rozjetého příběhu nezadrhla, jsou jen špatně sežratelné (např., že policajt vyklopí všechny podrobnosti proč někoho stíhají nějaké nule, které prohledávají byt nebo paňmáma v bordelu...atd..no ehm...). No ale ultrapromyšlený příběh, kde by všechno neprůstřelně sedělo, jsem od tohoto kousku ani nečekal, tady šlo o čistou do pekla svištící zábavnou vulgární brutalitu a tu jsem dostal v plné míře a jsem spokojen.
Ennisův velkohubý, rádoby nápaditě brutální a obhroublý styl mi byl sympatický cca před dvaceti + pěti lety. Tehdy se vezl na vlně posttarantinovek a Bůhví čeho ještě. Obratně ve svých komiksech spojoval, varioval žánry a mělo to punc svěžího vánku jedinečnosti a originality. Úzkostlivě jsem šetřil každou penci a ve chvílích volna obrážel londýnské comicshopy abych sehnal další díly Hitmana, Preachera a nebo dnes už legendárního Hellblazera. Tak jsem si ho znovu přečetl. Bohužel, dneska už mi to nic neříká. Stojí to přesně za jednu ryze subjektivní hvězdičku - z dávné nostalgie.